VYBERTE SI REGION

Příběh umění? Příběh bez konce, v nových souvislostech

Brno /RECENZE/ – Kniha brněnského nakladatelství Barrister & Principal opakovaně rozkrývá dílo nejpopulárnějšího historika 20. století E. H. Gombricha.

12.1.2015
SDÍLEJ:

Obraz Jeune orpheline au cimetière z roku 1824, Eugène Delacroix.Foto: Repro: DENÍK

Téměř sedmisetstránkový Příběh umění Ernsta Hanse Gombricha je knihou, které se dosud ve světě prodalo přes sedm milionů výtisků. Gombrich si tedy pro svou oblíbenost právem vysloužil přívlastek nejoblíbenější historik umění 20. století a jeho svazek se dočkal mnoha reflexí, výkladů a interpretací. Patří k nim i kniha Františka Mikše nazvaná Gombrich. Tajemství obrazu a jazyk umění, kterou k novému vydání připravilo brněnské nakladatelství Barrister & Principal.

Rozšířené vydání Mikšova svazku je třetím v pořadí. Poprvé kniha vyšla v roce 2008 a pod hlavičkou nakladatelství Barrister & Principal to je nejprodávanější odborný titul z oblasti výtvarného umění.

Stejně jako například Umberto Eco pojednává i Gombrich mnohdy spletitou teorii srozumitelně a čtivě, zříká se snobského žargonu a falešného sentimentu. A František Mikš ve své knize Gombrichovo přesvědčení ctí. Chce své čtenáře „naučit obrazy pozorně vnímat a dějinám umění skutečně porozumět." Kniha Gombrich. Tajemství obrazu a jazyk umění vznikla na základě Mikšova letitého zájmu o otázky spojené se vznikem a interpretací uměleckého díla. Autor se detailněji zaobírá právě těmi Gombrichovými myšlenkami, jež považuje za stěžejní. Aneb velmi pečlivě si vybírá, volí vyprávěcí polohu a drží se klíčových témat. Hledá v nich odkazy Gombrichových vídeňských současníků a současně jeho myšlenky vetkává do názorů těch, kteří jej následovali. Stejně jako Gombrichovi se i Mikšovi daří propojovat různorodé: dějiny umění, filozofii, psychologii, ale také sociobiologii a pop-kulturu.

To, že je kniha precizně zpracovaná, poutavá a i pro nezasvěceného čtenáře obohacující, rozpoznali již kritici vydání prvního. Shrňme tedy, co je nyní nové. Spolu s drobnými stylistickými úpravami autor aktualizoval poznámkový aparát, doplnil seznam literatury a připojil text Opatrný kritik modernismu, v němž se zaobírá Gombrichovým vztahem k modernímu umění. Tímto dodatkem se Mikš zasloužil o zajímavý vhled do té části Gombrichových názorů, jež jsou pro současného čtenáře zajímavé. A snad až mrazivý úsměv to vyvolá ve spojitosti s Gombrichovým citátem, který celou publikaci předznamenává. „Pokrok v moderní vědě je tak úžasný, že se cítím trochu zahanben, když vidím jiné kolegy na univerzitě diskutovat o genetických kódech, zatímco historikové umění probírají skutečnost, že Duchamp poslal na nějakou výstavu pisoár. Popřemýšlejme chvíli o tom rozdílu intelektuální úrovně, tohle opravdu není možné."

Obálka třetího vydání knihy.

Přibyly též obrazové přílohy, čemuž se v aktualizovaných vydáních Příběhu umění nevyhnul ani Gombrich. U Mikšovy knihy jsou ale všechna vyobrazení černobílá, tedy kromě detailu z Delacroixova obrazu na přebalu. Jistě je to z finančních důvodů, vždyť už jen v této podobě kniha stojí 395 korun. I přes sebelepší snahu to však nelze jednoznačně přijmout, zvláště má-li svazek potenciál fungovat jako svébytný titul, ne vždy nutně závislý na Gombrichově Příběhu umění.

Drobná výtka směřuje snad jen ke značení kapitol a podkapitol v provázanosti s poznámkovým aparátem. Pročítá-li je čtenář nesouvisle a má přitom snahu dosledovat poznámky v závěru, musí se vždy znovu prolistovat k úvodu daného tématu a teprve dle něj najít potřebné v poznámkách, protože žádný jiný grafický odkaz jej k dovysvětlení nedovede. Knihu autor rozčlenil do pět částí a poznámkový aparát každé z nich začíná od čísla jedna dále.

Dále pak čtenáře může zarazit a snad až rozptylovat časté užívání uvozovek, dle mého názoru ne vždy nutných, a to zvláště v okamžicích, předznamenává-li autor již akcentovaný výraz slůvkem takzvané, nazývané atd. Uvozovkami (zcela oprávněně) se autor zaštiťuje i při neotřelých názvech vybraných podkapitol, k nimž si vypůjčil řečené jinými. Tak například „Už jsem viděl dost ňader a zadků…" či „Ty fetiše se nám líbily všem." Nadpisy vedené v tomto duchu upoutají a neztrácejí nic na svém obsahu, na druhou stranu – Manýrističtí svalovci už jsou parafrází opravdu velmi volnou, až podbízivou. Ale to jsou už opravdu detailní nuance, a tak jako tak dokládá Mikšovu snahu otevřít čtenáři nejen oči a mysl, ale také srdce – pozvat ho do světa, který mu třeba právě kvůli akademické řeči zůstal dosud zapovězený.

Připomeňme, že svou knihu napsal Gombrich po druhé světové válce a poprvé Příběh umění vyšel v roce 1950. A aby mu postupem let dodal autor na aktuálnosti, přidal do knihy kapitolu Příběh bez konce – vítězství modernismu, která původně nesla název Dodatek, z roku 1966. Ale i toto datum nakonec zastaralo. Příběh umění je příběhem bez konce, tvrdil Gombrich. Františku Mikšovi se daří vinout Gombrichův legendární příběh v nových směrech a souvislostech, a přesto neopouští autorem vytyčenou cestu. Je jeho velkou zásluhou, že Příběh umění ožívá v českém literárním prostředí právě v této podobě, byť stále s koncem v nedohlednu.

František Mikš: Gombrich. Tajemství obrazu a jazyk umění (třetí revidované a výrazně rozšířené vydání úspěšného úvodu do dějin umění)Vydává nakladatelství Barrister & Principal, počet stran: 398
Autorem grafického pojetí je Bohdan Bobo Lukáš

Autor: Markéta Stulírová

12.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hrom do krupice. Domácí nesmüsli. Naložený kapr vedle sledě. Bar 4pokoje je prvním brněnským non-stop podnikem nabízejícím snídaně, obědy i večeře. Mění se jídelníčky, osvětlení, hudba i ceny – vždy podle hodiny, v níž lidé přijdou.
18

Čtyři pokoje, devět jídelníčků. Brno má nový proměnlivý bar

Pohlednou ofenzivní podívanou nabídli fotbalisté Zbrojovky divákům v jihomoravském derby zimní Tipsport ligy. Ve svém druhém duelu skupiny C zvítězili Brňané nad Znojmem 5:1.
10

Zbrojovka smetla v Tipsport lize Znojmo pěti góly, dvakrát se trefil Litsingi

Propadli se pod led. Záchrana? Hasiči házejí pytle nebo se plazí po žebřících

Brno /VIDEO/ – Topící se lidi vytahovali hasiči ve středu z ledové vody Brněnské přehrady. Nešlo však o bruslaře, kteří vjeli na příliš tenký led, ale o figuranty ve speciálních úborech, kteří do díry vysekané v ledu vlezli dobrovolně. Věděli totiž, že záchrana od kolegů, kteří se učili, jak tonoucího z vody zachránit, přijde téměř okamžitě. „První možnost je většinou házení speciálních pytlů, kterých se tonoucí chytí. Funguje to ale jen zhruba do patnácti metrů, málokdo dohodí dál," vysvětlil instruktor hasičů Alexandr Ficek.

Lucie prodělala přeměnu pohlaví, nyní o tom hraje divadlo

Brno – Už v mateřské škole si uvědomovala, že je ženou v mužském těle. Dala se na herectví, ale slýchávala: Musíš být víc hercem! Nakonec se Lucie Brychtová rozhodla k přeměně pohlaví, čímž však ztratila dosavadní herecké postavení. Na jeviště už s transsexuální diagnózou vstoupit nemohla. Rozhodla se tedy vtisknout svému příběhu divadelní tvar a vznikla v evropském kontextu ojedinělá inscenace Jsem žena. Její česká premiéra je ve středu od sedmi hodin večer v Buranteatru.

Stavební společnost OHL ŽS propouští zaměstnance. Řádově desítky lidí

Brno - Brněnská stavební společnost OHL ŽS, který byla v roce 2015 v půlmiliardové ztrátě, propouští zaměstnance. Řádově jde o desítky lidí. Firma zeštíhluje i svoje vedení, od ledna má novou organizační strukturu. Společnost také mění svoji strategii a chce se více zaměřit na tuzemsko.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies