VYBERTE SI REGION

Příběh umění? Příběh bez konce, v nových souvislostech

Brno /RECENZE/ – Kniha brněnského nakladatelství Barrister & Principal opakovaně rozkrývá dílo nejpopulárnějšího historika 20. století E. H. Gombricha.

12.1.2015
SDÍLEJ:

Obraz Jeune orpheline au cimetière z roku 1824, Eugène Delacroix.Foto: Repro: DENÍK

Téměř sedmisetstránkový Příběh umění Ernsta Hanse Gombricha je knihou, které se dosud ve světě prodalo přes sedm milionů výtisků. Gombrich si tedy pro svou oblíbenost právem vysloužil přívlastek nejoblíbenější historik umění 20. století a jeho svazek se dočkal mnoha reflexí, výkladů a interpretací. Patří k nim i kniha Františka Mikše nazvaná Gombrich. Tajemství obrazu a jazyk umění, kterou k novému vydání připravilo brněnské nakladatelství Barrister & Principal.

Rozšířené vydání Mikšova svazku je třetím v pořadí. Poprvé kniha vyšla v roce 2008 a pod hlavičkou nakladatelství Barrister & Principal to je nejprodávanější odborný titul z oblasti výtvarného umění.

Stejně jako například Umberto Eco pojednává i Gombrich mnohdy spletitou teorii srozumitelně a čtivě, zříká se snobského žargonu a falešného sentimentu. A František Mikš ve své knize Gombrichovo přesvědčení ctí. Chce své čtenáře „naučit obrazy pozorně vnímat a dějinám umění skutečně porozumět." Kniha Gombrich. Tajemství obrazu a jazyk umění vznikla na základě Mikšova letitého zájmu o otázky spojené se vznikem a interpretací uměleckého díla. Autor se detailněji zaobírá právě těmi Gombrichovými myšlenkami, jež považuje za stěžejní. Aneb velmi pečlivě si vybírá, volí vyprávěcí polohu a drží se klíčových témat. Hledá v nich odkazy Gombrichových vídeňských současníků a současně jeho myšlenky vetkává do názorů těch, kteří jej následovali. Stejně jako Gombrichovi se i Mikšovi daří propojovat různorodé: dějiny umění, filozofii, psychologii, ale také sociobiologii a pop-kulturu.

To, že je kniha precizně zpracovaná, poutavá a i pro nezasvěceného čtenáře obohacující, rozpoznali již kritici vydání prvního. Shrňme tedy, co je nyní nové. Spolu s drobnými stylistickými úpravami autor aktualizoval poznámkový aparát, doplnil seznam literatury a připojil text Opatrný kritik modernismu, v němž se zaobírá Gombrichovým vztahem k modernímu umění. Tímto dodatkem se Mikš zasloužil o zajímavý vhled do té části Gombrichových názorů, jež jsou pro současného čtenáře zajímavé. A snad až mrazivý úsměv to vyvolá ve spojitosti s Gombrichovým citátem, který celou publikaci předznamenává. „Pokrok v moderní vědě je tak úžasný, že se cítím trochu zahanben, když vidím jiné kolegy na univerzitě diskutovat o genetických kódech, zatímco historikové umění probírají skutečnost, že Duchamp poslal na nějakou výstavu pisoár. Popřemýšlejme chvíli o tom rozdílu intelektuální úrovně, tohle opravdu není možné."

Obálka třetího vydání knihy.

Přibyly též obrazové přílohy, čemuž se v aktualizovaných vydáních Příběhu umění nevyhnul ani Gombrich. U Mikšovy knihy jsou ale všechna vyobrazení černobílá, tedy kromě detailu z Delacroixova obrazu na přebalu. Jistě je to z finančních důvodů, vždyť už jen v této podobě kniha stojí 395 korun. I přes sebelepší snahu to však nelze jednoznačně přijmout, zvláště má-li svazek potenciál fungovat jako svébytný titul, ne vždy nutně závislý na Gombrichově Příběhu umění.

Drobná výtka směřuje snad jen ke značení kapitol a podkapitol v provázanosti s poznámkovým aparátem. Pročítá-li je čtenář nesouvisle a má přitom snahu dosledovat poznámky v závěru, musí se vždy znovu prolistovat k úvodu daného tématu a teprve dle něj najít potřebné v poznámkách, protože žádný jiný grafický odkaz jej k dovysvětlení nedovede. Knihu autor rozčlenil do pět částí a poznámkový aparát každé z nich začíná od čísla jedna dále.

Dále pak čtenáře může zarazit a snad až rozptylovat časté užívání uvozovek, dle mého názoru ne vždy nutných, a to zvláště v okamžicích, předznamenává-li autor již akcentovaný výraz slůvkem takzvané, nazývané atd. Uvozovkami (zcela oprávněně) se autor zaštiťuje i při neotřelých názvech vybraných podkapitol, k nimž si vypůjčil řečené jinými. Tak například „Už jsem viděl dost ňader a zadků…" či „Ty fetiše se nám líbily všem." Nadpisy vedené v tomto duchu upoutají a neztrácejí nic na svém obsahu, na druhou stranu – Manýrističtí svalovci už jsou parafrází opravdu velmi volnou, až podbízivou. Ale to jsou už opravdu detailní nuance, a tak jako tak dokládá Mikšovu snahu otevřít čtenáři nejen oči a mysl, ale také srdce – pozvat ho do světa, který mu třeba právě kvůli akademické řeči zůstal dosud zapovězený.

Připomeňme, že svou knihu napsal Gombrich po druhé světové válce a poprvé Příběh umění vyšel v roce 1950. A aby mu postupem let dodal autor na aktuálnosti, přidal do knihy kapitolu Příběh bez konce – vítězství modernismu, která původně nesla název Dodatek, z roku 1966. Ale i toto datum nakonec zastaralo. Příběh umění je příběhem bez konce, tvrdil Gombrich. Františku Mikšovi se daří vinout Gombrichův legendární příběh v nových směrech a souvislostech, a přesto neopouští autorem vytyčenou cestu. Je jeho velkou zásluhou, že Příběh umění ožívá v českém literárním prostředí právě v této podobě, byť stále s koncem v nedohlednu.

František Mikš: Gombrich. Tajemství obrazu a jazyk umění (třetí revidované a výrazně rozšířené vydání úspěšného úvodu do dějin umění)Vydává nakladatelství Barrister & Principal, počet stran: 398
Autorem grafického pojetí je Bohdan Bobo Lukáš

Autor: Markéta Stulírová

12.1.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies