Výstava s prostým názvem Východní blok začala v přízemí Domu umění na Malinovského náměstí včera. „Patříme k poslední generaci, která zažila komunismus a cítili jsme potřebu se k této epoše vyjádřit,“ říká Mrázková.

Projekt nafotografovali v bývalé Německé demokratické republice, Polsku, Maďarsku, na Slovensku a v několika zemích bývalé Jugoslávie. Autoři pracovali metodou inscenované fotografie. „Reflektovali jsme jak historické události, tak osobní vzpomínky na tu dobu. Vybírali jsme lokality, které evokují atmosféru před pádem totalitních režimů,“ vysvětlila záměr autorů kurátorka výstavy Jana Vránová. Jemně barevné fotografie vznikly nafocením na barevný film. Autoři fotografie naskenovali a upravili pomocí počítače.

„Výstava má tematicky poměrně velký časový rozptyl, věnujeme se období od konce druhé světové války po incident v polských Katovicích v roce 1981, kde bylo při protestech zastřeleno několik dělníků hnutí Solidarita,“ vymezil tematický záběr druhý z autorů Filip Láb. První historickou událostí, které se autoři věnovali, bylo osvobození nacistického koncentračního tábora Buchen〜wald Rudou armádou.

„Po osvobození jej Sověti změnili na gulag pro nepohodlné lidi, v podstatě pouze vyměnili vedení tábora. To považujeme za symptomatické pro totalitní režimy,“ říká Láb. Východní blok hledá a mapuje stopy, které zanechala totalitní minulost a změna politického systému na generaci lidí, kterým je dnes okolo třiceti let.

„Pro inscenování záběrů jsme využili naše kamarády, které máme ve východoevropských zemích. Nebo kamarády kamarádů. Náš výběr se rozhodně nedá považovat za reprezentativní,“ vysvětluje výběr aktérů Láb. Výstava Východní blok měla premiéru v Praze, viděli ji i v Haagu.