VYBERTE SI REGION

První diskotéka v Brně aneb Pět hodin tance za tři koruny

Brno – Termín diskotéka patří u nás k masové společenské zábavě. Prostřední generace, pamatující v polovině sedmdesátých let nástup takzvaného disco soundu, spojují toto označení právě s tímto mainstreamovým proudem, které ovládl gramofonový průmysl, rádia a taneční kluby a vinárny. Starší generace má ovšem termín diskotéka spojený s tanečními pořady, kde právě toto slovo znamenalo reprodukování hudby z malých a velkých vinylových desek – tedy disc. Už koncem šedesátých let tento způsob šíření hudby překročil tehdejší železnou oponu a dorazil i do socialistického Československa.

4.3.2016 3
SDÍLEJ:

Legenda brněnské hudební scény Jindřich Eliáš.Autor: archiv autora

První diskotéka tohoto typu byla v Brně uvedena 1. března 1969 v takzvané Nudli neboli Rudém koutku na tehdejší Gottwaldově ulici, nynějším Cejlu). Protože pojem – diskotéka – byl u nás v té době zcela neznámý a oprávněně existovaly obavy, že by akce nepřitáhla dostatečný počet lidí, bylo na tištěném plakátu uvedeno: Pět hodin tance za tři koruny.

Tím prvním věrozvěstem, kdo tento nový typ hudební zábavy uváděl, byl Jindřich Eliáš, dnes legenda na brněnské, ale i české hudební scéně, kterému se podařilo v dalších nelehkých normalizačních časech zprofesionalizovat a uvádění diskoték se po doplnění vzdělání v rámci společenské zábavy stalo jeho povoláním. Koncem liberálních šedesátých let se objevilo na brněnské hudební scéně poměrně hodně těch, kdo chtěli Jindřicha Eliáše následovat. A tak se postupem času objevovala jména jako Tomáš Pivečka, Libor Trejtnar, Luboš Rettegy, Ivan Krebs, Charlie Notime alias Karel Nečas, Gustav Markusík, Vladimír Pavlík, Václav Válka, Dušan Mrázek, Mirek Axmann a mnozí další.

„Jezdec na deskách"

Jindřich Eliáš zůstával jako nejpřesvědčivější představitel uvádění tanečních diskoték v Brně. Nejdříve se objevil termín, přicházející z kapitalistického Západu – disc-jockey, později ve zkrácené podobě dee jay. Nakonec bylo označení fonetizováno jako diskžokej. Normalizační tlak ovšem začal angličtinu důsledně vytěsňovat a tak nějaká „moudrá" hlava vymyslela termín „jezdec na deskách", který se naštěstí neujal.

V Brně postupně vznikaly (a později bohužel zanikaly) hudební kluby, ve kterých byly pravidelně pořádány diskotéky a tak jmenuji alespoň ty nejznámější: Šelepka, Vlhká, Přízova, Moragro, Night Club, Helios, Semilasso, Topas, Trias, Kosmákova, Omega… a pak samozřejmě taneční sály na periférii Brna, např. v Tuřanech, Medlánkách, Bosonohách, Líšni, Řečkovicích, Horních Heršpicích… a konečně diskotéky pronikly i mimo Brno na vesnice Brna-venkov, anebo do měst jako Blansko, Adamov, Tišnov, Ivančice, Slavkov.Legenda brněnské hudební scény Jindřich Eliáš.

Povinná přehrávka

Uvaděč diskoték musel mít později povinnou přehrávku, jako veřejný představitel kultury, kde musel projevit nejenom kultivovaným způsobem prezentaci hudby, ale i znalosti ze světa hudby a z politického přehledu, což nebylo pro adepty tohoto oboru vždy jednoduché. Pochopitelně musel mít tento člověk gramofon, později dva gramofony s ovládacím směšovacím pultem, zesilovač, mikrofon a reproboxy, pokud ovšem tyto nebyly součástí vybavení sálů a daných zařízení.

Základní motivací pro každého disc-jockeye byla okolnost, aby měl při své produkci dokonale plný sál tancechtivých lidí, kteří neodcházeli mimo přestávky z tanečního parketu pryč a tak byla posuzována i okolnost na kterého disc-jockeye chodí „hodně", nebo „méně" lidí.

Aby se uvaděči diskoték od sebe nějakým způsobem odlišovali (nejprve reagovali disc-jockeyové především na aktuální skupiny a zpěváky na zahraničních žebříčcích), ale později docházelo i k jakýmsi „specializacím", kdy podle vlastního vkusu a názoru ten který disc-jockey uváděl svoje oblíbené skupiny tak, aby se odlišoval od své konkurence. Neplatilo to úplně stoprocentně, ale přece jenom byla tato tendence znát.

Důležitým aspektem bylo, aby měl disc-jockey kontakt na zásobovatele singly a elpíčky, hodně i výběrovými deskami pokud možno v aktuálním čase a mohl nabízet současné hudební novinky, které pronikaly k nám. Od počátku sedmdesátých let ovšem byla zahraniční – zejména britská a americká hudba z hudebních rotací cíleně vytěsňována, jako nežádoucí. Přednost měla česká a slovenská tvorba a pak produkce států socialistického sektoru. Teprve na poslední místě byla hudba z kapitalistického Západu. Tento trend nebylo možné zastavit, ale přesto poměrně dlouho hudba pocházející z Británie a USA byla součástí těchto diskoték.Legenda brněnské hudební scény Jindřich Eliáš.

Eliáš a singly z USA

Jindřich Eliáš měl svůj kontakt přímo z USA. Jeho maminka za protektorátu Böhmen und Mähren skrývala u nich doma ženu židovského původu, která přežila celou dobu protektorátu a poté přesídlila do USA. Disc-jockey Eliáš měl tak zaručen pravidelný přísun hudby na singlech i LP. Občas se stalo, že desky posílal nějaký kamarád, který emigroval po pádu dubčekovské éry za Západ.

V dobách, kdy bigbít potažmo rock neměl na růžích ustláno a cílenou kampaní byla nejrůznějšími způsoby znesnadňována, zakazována a likvidována tato hudební scéna, staly se diskotéky s rockovou hudbou jakousi náhradou za ztrátu živé produkce, ale zároveň nabízely velmi široký svět rockové hudby tanečního typu, který u nás nebyl zaveden a posluchač-tanečník se s ní seznamoval právě prostřednictvím těchto diskoték.

Legenda brněnské hudební scény Jindřich Eliáš.V dalších letech, nástupem skupin ABBA a Boney M diskotéky hodně zkomercionalizovaly a v osmdesátých letech na nich byla prezentována především jednoduchá úderná taneční hudba italské a západoněmecké provenience až do doby, kdy se objevily takové trendy jako techno a hiphop, které úplně přepsaly mapy. Disc-jockey se stal pak DJ a manévroval manuálně s nosiči na gramofonech do rytmu a původní myšlenka byla zapuzena.

Přesto se po pádu totalitního režimu začaly objevovat tendence vrátit hudby zpět do časů šedesátých a sedmdesátých let a v pořadech Oldies Party, jejichž čelným představitelem byl opět Jindřich Eliáš slavil tento comeback velkou renesanci.

Od první diskotéky v Brně tedy uplynulo rovných 47 let, což už je kus historie a Jindřich Eliáš je vlastně doyenem tohoto kulturního odvětví a dnes máme možnost jeho charakteristický způsob prezentace s vtipným podtextem slyšet v pořadu Noční proud na Českém rozhlase – Dvojce, kdy nám osobitým způsobem vrací hudbu dávných časů a také atmosféru dané doby…

Noční proud je dnes nejstarší formát hudebního pořadu, který vysílá od října 1989 a býval vždy výsadou pražských disc-jockeyů. V roce 2012 dostal Jindřich Eliáš nabídku na vysílání jednu sobotu v měsíci a od listopadu 2015 moderuje úterně-středeční noc od 23.30 do 1.30 hodin na celoplošné Dvojce 102 FM. Podle informací z Prahy jeho sledovanost strmě narůstá díky posluchačům v celé republice, což je dobrým znamením.

PETR GRATIAS
autor je hudební publicista

Autor: Redakce

4.3.2016 VSTUP DO DISKUSE 3
SDÍLEJ:

Jáma po bývalém kotli v brněnské spalovně je velká jako desetipatrový dům

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Temnou halou se rozléhá hlasitý hukot kotlů spalujících odpad. Místnost, která je velká asi jako desetipatrový panelák, lemuje přibližně deset balkónů a schodišť pro obsluhu. Uprostřed zdí je však místo strojů obrovská mezera. Takzvanou jámu, kde dřív stával jeden z kotlů, představuje další díl seriálu Za zavřenými dveřmi.

Sirové se koupali na Brněnské přehradě. V oblecích a cylindrech

Brno /REPORTÁŽ/ – Ryby v Brněnské přehradě mají nečekané společníky. Vedle nich plavou britští elegánové. Přes rakoveckou zátoku se chtějí dostat, pro někoho možná trochu překvapivě, na pražskou burzu.

AKTUALIZOVÁNO
Záchranáři v Jihomoravském kraji ve čtvrtek vyhlásili stávkovou pohotovost. Nesouhlasí s personální politikou vedení organizace, kvůli které odchází mnoho lékařů. Na snímku Dagmar Žitníková a Bohuslav Zrza.

Záchranáři vyhlásili stávkovou pohotovost. Chtějí změnu

Brno /ANKETA, FOTOGALERIE/ – Bez dozoru si ani nemůžeme zavázat tkaničky, zkušené lékaře vedou neshody s vedením k odchodům a kvůli rušení výjezdových základen máme problém s kvalitním dojezdem k pacientům. Podobné výtky ve čtvrtek přednesli zástupci záchranářských odborů a vyhlásili stávkovou pohotovost.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.