VYBERTE SI REGION

Psi vyli, když Puk čaroval a Cyrano veršoval

Brno /RECENZE/ – Městské divadlo Brno zakončilo sezonu obnovenými premiérami Snů svatojánských nocí a Cyrana z Bergeracu na nádvoří Biskupského dvora.

10.7.2010
SDÍLEJ:

Romantická tragikomedie Cyrano z Bergeracu.Foto: DENÍK

O pět představení pod širým nebem si zpestřilo závěr sezony Městské divadlo Brno. Poslední červnový týden oživilohned dvě inscenace režírované Stanislavem Mošou, které patřily k divácky nejúspěšnějším titulům v novodobé historii divadla.

Muzikálovou féerii Sny svatojánských nocí a romantickou tragikomedii Cyrano z Bergeracu soubor uvedl netradičně na nádvoří Biskupského dvora na Zelném trhu. Novou letní scénu přímo uprostřed města pro šest set osmdesát diváků získalo Městské divadlo díky spolupráci s Moravským zemským muzeem, které kulturní využití loni rekonstruovaného paláce iniciovalo. A už teď je jasné, že Brno našlo vedle Špilberku další vhodné místo pro letní divadelní produkce. Renesanční palác s arkádami, balkony, kašnou a romantickými zákoutími mezi vzrostlými stromy doplňuje přímo z hlediště pohled na věže Petrova, jejichž osvětlené siluety tvoří hlavně po setmění úchvatné panorama.

Hudební verze hry Williama Shakespeara Sny svatojánských nocí měla premiéru už v roce 1991 a za sebou má tři stovky repríz na domácí scéně a další desítky na Křižíkově fontáně v Praze a na zájezdech v zahraničí. Brněnský tým rozpoutal kouzelnou oslavu lásky na Biskupském dvoře znovu po dvou letech, a to s téměř kompletně novým hereckým obsazení. Nejzásadnější změnou bylo nastudování rozpustilého skřítka Puka Alešem Slaninou, který navazoval na už legendární ztvárnění stejné role Romanem Vojtkem a Janem Apolenářem. Těžkou postavu zvládl herecky i pěvecky, nitky lásky proplétal s potměšilou škodolibostí a nezalekl se ani typicky „pukovského“ skřehotavého smíchu.

Tragikomedii Edmonda Rostanda o neopětované lásce fanfarónského rytíře Cyrana ke krásné Roxaně vzkřísil brněnský soubor dokonce po čtyřech letech (původní premiéra byla v roce 1995). Hlavní role „oprášili“ Igor Ondříček s Alenou Antalovou a na obou bylo vidět, že si vzplanutí lásky i s odstupem prožitých let a zkušeností užívají. Zamilovaného nemotoru Kristiána s mladickým elánem nově ztvárnil Jiří Mach.

Městské divadlo Brno sympaticky vyplnilo přechod z divadelní sezony k letním zahraničním zájezdovým turné představeními pod širým nebem. I diváci zareagovali na novou možnost návštěvy letní kulturní akce kladně, když po ne zcela zaplněných Snech beznadějně vyprodali obě reprízy Cyrana.

Pokud by však v prostorách Biskupského dvora mělo v dalších letech dojít k plánované realizaci původního dramatického textu o Baronu Trenckovi nebo k oživení inscenace Romeo a Julie, chtělo by to eliminovat některé nedostatky. Souvisely hlavně s polohou uprostřed rušného centra města, tedy problémem, který na kopci izolovaný Špilberk vůbec trápit nemusí. Představení blízko Zelného trhu však výrazně rušil nejen hluk z okolních zahrádek hospod, ale trestuhodně i souběžně pořádané produkce na nádvoří Staré radnice (program Brněnského kulturního léta a mezinárodního folklórního festivalu F Scéna). Když se k tomu při úvodní repríze Cyrana přidal ještě vytrvalý štěkot a vytí psů a od některých herců i nedokonalý přednes klasického veršovaného textu, byl divadelní zážitek hodně oslabený.

Autor: Lenka Suchá

10.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Německý dům? S portrétem Adolfa Hitlera, ukazuje také nová kniha

Brno – Když v roce 1900 vyšla série fantaskních pohlednic o tom, jak bude Brno vypadat za sto let, byla na nich spousta vzducholodí a snových vynálezů, ale Německý dům stál stále na Lažanského – dnešním Moravském náměstí. Nakonec se tato budova v Brně dočkala čtyřiapadesáti let. Poté ji město na přání mnoha Čechů zbouralo. Historii Německého domu a s ním spřízněných spolků představuje nová kniha, jejíž křest je ve čtvrtek v Moravském zemském muzeu.

Připomínka trhové tradice: Lidé se ptali po rybí polévce, říká prodejkyně

Brno – Současný název Dominikánského náměstí se poprvé objevil až ve druhé polovině devatenáctého století. V minulosti byli lidé zvyklí o něm mluvit spíše jako o Rybím trhu. Na dávnou tradici v letošním roce navázali organizátoři vánočních trhů. Ty se v letošním roce rozrostly i před budovu Nové radnice a lidé na nich podle dávné tradice opět dostanou ryby. Jen ne syrové, ale připravované na různé způsoby.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies