„Vydávání knih mělo v Brně vždy tradici, ostatně právě zde už v patnáctém století fungovala první tiskárna u nás. Po tomto rychlém začátku se však brněnský knihtisk odmlčel až do počátku sedmnáctého století. Ve století následujícím je spjat především s rodinou Svobodových, rodinným klanem, který v Brně vydával knihy mezi léty 1706 a 1784,“ přiblížila náplň nové výstavy Jindra Pavelková z Památníku písemnictví na Moravě.

Současně s těmito výstavami čeká návštěvníky rajhradského kláštera výstava betlémů a pětadvacátého prosince dokonce živý betlém se zvířaty a lidmi v dobových kostýmech. Obě výstavy Listování aneb Knihy brněnské tiskařské rodiny Svobodů v rajhradské benediktinské knihovně a Co rok dal potrvají do čtvrtého ledna příštího roku, otevřeno je každý den od devíti do čtyř hodin odpoledne kromě pondělí. Mimo tyto prohlídky Památník návštěvníkům nabízí stálou expozici zahrnující nejvýznamnější osobnosti literatury na Moravě od devátého do dvacátého století, temporární výstavy a prohlídku interiéru restaurované historické benediktinské knihovny s osmnácti tisíci knihami.

Jsou mezi nimi i takové skvosty, jako modlitební kniha Štěpná zahrada od barokního autora Martina von Cochema ve vydání z roku 1859, nedávno získaná Postylla Ewangelistská aneb Weykladowé na Ewangelia Nedělnj a Swátečnj… z pera Martina Philadelpha Zámrského, která byla roku 1602 vytištěna v Drážďanech v dílně pražského měšťana Jeronýma Šíce, ale také kniha Ondřeje Přikryla Z kronek Hané. Ta byla vydána v nákladu dvou set výtisků u příležitosti osmého sjezdu moravských bibliofilů, který se konal v Prostějově v květnu roku 1936 a Památník získal titul s pořadovým číslem jedna.