VYBERTE SI REGION

Ředitel Dvořák: Jsou jen špatná a horší řešení

Brno /ROZHOVOR/ - Ředitel Národního divadla Brno Daniel Dvořák dostane od města příští dva roky o pětinu menší dotace. Ušetřit chce dočasným rozpuštěním opery.

22.10.2011 12
SDÍLEJ:

Ředitel Národního divadla Brno Daniel Dvořák.Foto: DENÍK/Attila Racek

Divadelníci z Janáčkovy opery vyrazili ve středu do brněnských ulic. Protestovali proti plánovaným dvacetiprocentním škrtům v dotacích příspěvkovým organizacím města. Požadují i odvolání ředitele Národního divadla Brno Daniela Dvořáka. Vadí jim, že jako jedno z řešení úspor navrhl sedmiměsíční rozpuštění opery po čas plánovaných oprav. Sepsali také petici. „Nic není rozhodnuté. Je to úplně krajní varianta. Situace nemá dobré řešení. Jen špatné nebo ještě horší,“ říká Dvořák.

Před koncertem minulou sobotu vystoupili zaměstnanci s peticí adresovanou městu. Protestují proti zavření opery a likvidaci kultury v Brně. Jak se na tento krok díváte?
Petice mi nevadí. Nemá se jí ale narušovat umělecký zážitek. Divadelní sál je duchovní prostor. Politika patří do foyer. Tam je možné s diváky i hovořit. Nevidím proto důvod, proč peticí narušovat představení.

Už na vaší schůzce se zaměstnanci opery minulou středu vyjádřili, že za vámi nestojí. I přímo v petici žádají vaše odvolání. Mají dojem, že dostatečně nehájíte jejich zájmy. Nemrzí vás to?
Národní divadlo není zemědělské družstvo, aby se členové vyjadřovali k tomu, kdo má být předseda. Do funkce ředitele mě rada města jmenovala na základě programu, který jsem předložil. A ten plním. Kdokoliv z mých spolupracovníků se výběrového řízení mohl také zúčastnit. Pokud má dojem, že ví, jak divadlo řídit lépe. I zaměstnanci jsou tu od toho, aby plnili své úkoly. A ne, aby se vyjadřovali, který ředitel je jim sympatický a který ne. Já jsem si škrty v rozpočtu nevymyslel a hájím zájmy celého divadla, nikoli jenom odborářů z opery.

Nevadí vám tedy, že nikdo z řadových zaměstnanců opery nesouhlasí s navrhovaným řešením? Jak chcete výpadek v rozpočtu divadla příští rok řešit?
Jestliže visí ve vzduchu propouštění, pak nikdo nemůže očekávat, že získá podporu. To je fakt. Pokud magistrát zkrácení rozpočtu příspěvkovým organizacím schválí, tak v případě Národního divadla nevyřeší bez propouštění roční výpadek dvaačtyřiceti milionů žádný ředitel. Pokud taková možnost existuje, rád ji přijmu. Jedinou alternativou, jak se propouštění úplně vyhnout, je úvěr. Konečné rozhodnutí je ovšem na zřizovateli a dosud žádné nepadlo.

Jaký máte názor na středeční protestní průvod zaměstnanců divadla centrem města?
Souhlasím s ním. Lidé mají za kulturu bojovat všemi demokratickými prostředky. Kultura u nás dlouhodobě dostává málo peněz a jakékoliv další škrty ji ještě víc poškozují. Ve svém materiálu pro magistrát jsem v úvodu jasně uvedl, že dvacetiprocentní škrty budou znamenat citelný zásah do činnosti divadla. Na druhou stranu nechápu, proč lidé z opery svalují nepopulární řešení jenom na mě. Způsob, jak šetřit, by musel hledat jakýkoliv jiný ředitel. Pokaždé by to bylo nepopulární.

Navrhl jste dvě krajní varianty, jak se se zkráceným příspěvkem od města vyrovnat. Vzít si úvěr nebo na sedm měsíců propustit zaměstnance opery, pokud město odsouhlasí pro příští rok rekonstrukci Janáčkova divadla. Která možnost je lepší?
Nejsou žádná dobrá a špatná řešení. Ale jen špatná a ještě horší. Tyto dvě varianty jsou krajními mezemi a konečné řešení se bude pohybovat někde mezi nimi. Cílem je i při úsporách zachovat umělecký program Národního divadla a tím pádem i tržby. S ohledem na to budeme uvažovat, která varianta je lepší. Samozřejmě budeme šetřit i na provozu divadel. Tam se ovšem v posledních letech škrtalo tolik, že další úspory budou jen malé. Situaci ještě komplikuje rekonstrukce Janáčkova divadla. Bez ní nemůže začít ani rekonstrukce Mahenova divadla, které je ještě v horším stavu.

Kdy budete přesně vědět, která varianta nastane?
Předpokládám, že město nejprve rozhodne o rekonstrukci Janáčkova divadla. A pak nás vyzve, abychom na to reagovali přípravou rozpočtu. Pokud město opravu divadla neschválí, pak je logičtější, aby škrty postihly všechny soubory rovnoměrně.

Kterou možnost úspor schvalujete vy osobně?
Úvěr. Ačkoliv zatíží divadlo na dalších deset let. Už teď ale dostáváme méně peněz, než potřebujeme. Platy zaměstnanců se pohybují pod celostátním průměrem. Je proto jasné, že Národní divadlo musí být do budoucna štíhlejší. Město na placení takového kolosu o 640 zaměstnancích prostě nemá.

Znamená to tedy, že dočasné rozpuštění opery a baletu podporujete?
Nikoli. Z lidského a uměleckého hlediska nikdo rozumný něco takového podpořit nemůže. Zaměstnáváme i manželské páry, jejichž rodiny by odstávka existenčně postihla. Z manažerského hlediska si musíme položit otázku, co je menší zlo. Jestli na několik měsíců odstavit celý soubor, nebo propustit kvůli úsporám jen části všech souborů na třikrát delší dobu. Opakuji ovšem, že zatím nic takového rozhodnuto není.

Nelze například snížit počet premiér a více reprízovat úspěšné kusy nebo připravovat méně výpravná představení?
Dnes jsme již v situaci, že na výpravu dáváme zlomky toho, co například pražské Národní divadlo. Pořizovací cena všech dvaceti inscenací naplánovaných na tuto sezonu včetně autorských honorářů je přibližně dvanáct milionů. I kdybychom zrušili všechny, požadovaných dvaačtyřicet milionů neuspoříme. A nebudeme-li mít nové inscenace, tak nebudeme mít tržby. Nemůžeme očekávat, že naše publikum bude chodit pořád dokola na stejná představení.

Nebude rozpuštění opery znamenat místo úspor naopak ztrátu tržeb? Proč nemůže opera po čas oprav hrát v jiných sálech Národního divadla nebo hostovat?
I o tom uvažujeme. Opera může hrát jako dosud i v Mahenově divadle. Komorní projekty také uvádíme v Redutě. Hostování v jiných prostorech ale znamená další výdaje. Také divák nemusí změnu přijmout. Je otázka, jestli by hostování bylo efektivní.

Co radíte zaměstnancům Janáčkova divadla, pokud dostanou výpověď? Přijmete je po sedmi měsících zpět?
Ti, co patří do kategorie dobrý, lepší a nejlepší, se o svou práci nemusí bát nikde. A ti, co do této kategorie nepatří, si svou prací nemohou být jistí nikdy. Za mého vedení získala opera mimo jiné ocenění Operní soubor roku. Nejsem přece takový blázen, abych likvidoval něco, co funguje. Mám trochu dojem, že ti, kteří nejvíc brojí proti neexistující odstávce, tím maskují obavu, že by kvalitativním sítem propadli.

Kolik ze současných zaměstnanců opery do vaší kategorie dobrý, lepší a nejlepší spadá?
Je jich tu mnoho. Ale v každém velkém divadle se díky smlouvám na dobu neurčitou vyskytují lidé, kteří se jenom vezou.

Ředitelé jiných brněnských divadel protestují společně se svými zaměstnanci. Sepisují petice. Nebo apelují na magistrát, že škrty v městských příspěvcích budou pro divadla likvidační. Nechtějí propouštět. Proč se k protestům za své zaměstnance nepřidáte i vy?
Nevím o žádném řediteli jakékoliv příspěvkové organizace v Brně, který by se podepsal pod petici, jak uvádíte. V případě menších divadel nemají úspory pomocí propouštění efektivní smysl. Vezměme naši Redutu. Nemá vlastní herecký soubor. V produkci jsou dva lidé. Když jednoho propustíme, provoz se zhroutí. Ostatní ředitelé kopou za své spolupracovníky úplně stejně jako já. Dokonce jsem na nebezpečí restrikcí upozornil písemně. Jako jeden z mála. Nikomu z nás se škrty nelíbí a všichni hledáme nejméně bolestná řešení.

Jak dlouho může trvat, než bude soubor Janáčkova divadla po odstávce schopný plně fungovat?
Bude potřeba extrémní úsilí a také dávka štěstí. Odhaduji, že to může zabrat čtvrt až půl roku, než se opráší repertoár a nazkouší první premiéra.

Není tedy toto řešení kontraproduktivní?
V principu ne, protože se tím ušetří oněch dvaačtyřicet milionů. Ale platí, co jsem uvedl. Není dobré a špatné řešení. Ale jen špatné a ještě horší. Odstávka je nejhorší.

V Národním divadle magistrát dokončuje audit. Město tam auditory vyslalo na základě analýzy bývalého ekonomického náměstka divadla René Adámka. Ten v ní tvrdí, že divadlo plýtvá penězi. Myslíte na to, že výsledky auditu mohou ovlivnit vaše další setrvání ve funkci ředitele?
Ano, mohou. Přijde mi ovšem směšné, že Adámek udělal analýzu pětiletého hospodaření divadla za pět dnů. Auditoři z města přišli v květnu. A tento týden dorazily další posily, aby kontrolu zvládly do konce roku. To jen potvrzuje, že média skočila na lep Adámkově snaze zviditelnit se. Věřím, že audit potvrdí, že hospodaříme rozumně.

Takže všechny výtky ve zprávě jsou podle vás neopodstatněné?
Ano. Například tvrdil, že rozdáváním vstupenek uměle zvyšujeme návštěvnost. Rozdáváním ale nezvýšíte tržby. A nám tržby rostou. Nebo kritizoval málo repríz u některých inscenací. Historickým úkolem Národního divadla je mimo jiné i pečovat o rozvoj všech divadelních žánrů. Uvedeme-li kupříkladu soudobou operu, je jasné, že nebude mít takový divácký ohlas jako klasické kusy. Proto máme vyvážený program. Nejsme komerční firma, která se soustředí jen na zisk. Ve zprávě jsou účelově splácané jednotlivosti, které dokládají jeho neznalost branže.

V roce 2006 vás odvolal ministr kultury z funkce ředitele pražského Národního divadla. Také na základě auditu, podle kterého jste plýtval penězi. V čem jste se poučil a vedete brněnské Národní divadlo jinak?
Ministr Štěpánek mě odvolal, aniž by zdůvodnil proč. Zmíněný audit si objednal jeho předchůdce Jandák, podle nějž výsledky nebyly problematické. Hospodařím všude stejně. Chovám se maximálně šetrně. Za mého vedení Komorní opery Praha, Státní opery, pražského i brněnského Národního divadla jsem pokaždé skončil s vyrovnaným rozpočtem.

V poslední době nemají příliš úspěch u diváků ani u kritiky hry Mahenovy činohry. Neuvažujete o změně repertoáru nebo o personálních změnách ve vedení souboru?
Nevím na základě čeho tak usuzujete. Mezi pěti našimi nejúspěšnějšími představeními jsou hry Revizor a Lakomec z Mahenovy činohry. S návštěvností přes osmdesát procent. To jsou dobré výsledky. Nevidím důvod měnit, co funguje.

Úspěch her hodnotíte podle toho, kolik vydělají?
Nejenom. Sleduji i odborné reakce. Mezi kritiky ale rozlišuji. Pak jsou tu ještě diváci. Kritici a diváci se téměř nikdy neshodnou. To je složitý úkol pro dramaturgii.

Autor: Klára Židková

22.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:

Vyhnou se kolonám při cestě do Bystrce. Na dvojité fazoli

Brno /INFOGRAFIKA/ – Klidnější jízda a méně dopravních nehod, to čeká v budoucnu řidiče na cestě z centra Brna do Bystrce. Nebezpečnou křižovatku Bystrcké a Kníničské u tamního hobymarketu chtějí starostové městských částí přestavět na mimoúrovňové křížení. Cesta na přehradu, do zoo, či na bystrcké sídliště díky tomu bude plynulejší.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: zranilo se pět mladých lidí, nezletilou dívku převezli na ARO

Lomnička – Pět zraněných mladých lidí, taková je bilance dopravní nehody ze čtvrtečního rána za obcí Lomnička na Brněnsku. Srazilo se tam nákladní auto s osobním. „Nejvážněji se zranila nezletilá dívka, která utrpěla vážný úraz hlavy. Záchranáři jí poskytli kompletní přednemocniční péči a na řízené ventilaci ji převezli na ARO do Dětské nemocnice v Brně," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Silnice v Jihomoravském kraji můžou kvůli mrholení místy namrzat

Brno - Silnice v Jihomoravském kraji mohou kvůli mrholení místy namrzat. Do terénu vyjeli silničáři, kteří už provedli chemické ošetření silnic. Ty jsou ve čtvrtek po ránu sjízdné s opatrností, upozorňují na svém webu krajští silničáři. Týká se to zejména silnic první a druhé třídy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies