VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Reiner odkrývá v nové knize detaily ze života Ivana Blatného

Brno - Pokusy o sebevraždu, emigrace do Anglie, paranoidní schizofrenie, pobyty v blázinci, smrt v osamění. Pohnutý osud brněnského básníka Ivana Blatného přibližuje ve své nové knize Básník spisovatel a nakladatel Martin Reiner. Zúročuje tak svůj téměř třicetiletý intenzívní zájem o Blatného životní peripetie.

2.5.2014 1
SDÍLEJ:

Brněnský spisovatel a nakladatel Martin Reiner.Foto: archiv

Nevšední osobnost u nás zakázaného básníka Ivana Blatného uhranula letos padesátiletého Martina Reinera v roce 1986, kdy si poprvé přečetl jeho sbírku Melancholické procházky. „Blatný žil už tehdy dlouhé roky v anglických blázincích. O to více mě lákalo vypátrat detaily z jeho života, o kterých se u nás nuceně mlčelo. V roce 1989, tedy rok před Blatného smrtí, se mi dokonce podařilo se s ním v Anglii setkat. Pro mě osobně to samozřejmě znamenalo mnoho a bylo to hodně emotivní. Ale Blatný byl v té době už hodně nemocný a nejevil známky o okolní svět, takže pro knihu naše setkání žádný zásadní význam nemělo," přiznal Reiner.

Obsáhlou šesti set stránkovou publikaci začal Martin Reiner psát v roce 2000. S přestávkami se jí poté intenzívně věnoval sedm let. Mezitím stihl také připravit scénář prvního televizního dokumentu o Blatném, zasloužil se o převoz básníkovy pozůstalosti z Londýna do Památníku národního písemnictví, o uložení Blatného ostatků na brněnském Slavíně a podílel se i na umístění básníkovy pamětní desky na jeho rodném domě na Obilném trhu. „Dlouho jsem zvažoval, jakou formu pro knihu zvolit. Byl to boj s fakty, kterých jsem nasbíral velkou spoustu. Nakonec jsem se rozhodl pro dokumentární román. Jde tedy o jakousi koláž, pro níž jsem čerpal inspiraci i pomoc ve čtyřech stovkách dalších titulů. Devadesát procent tvoří fakta, a když už jsem fabuloval, tak jen v možných mezích," přiblížil použitou pracovní metodu Martin Reiner, který až do roku 2006 používal po svém adoptivním otci příjmení Pluháček. Od devadesátých let vedl v Brně nakladatelství Petrov, které v roce 2006 nahradilo Druhé město.

Ivan Blatný, syn prozaika a dramatika Lva Blatného, zažil v Československu nejprve velkou literární slávu. V knize toto období dotvářejí zajímavé detaily z jeho přátelství s Jiřím Ortenem, Josefem Kainarem, Jindřichem Chalupeckým či Vítězslavem Nezvalem. „Reinerův román je nabitý dosud neznámými informacemi. Z textu je znát autorovo velké zaujetí Blatného osudem. Cenné je i to, že se zabývá nejen básníkovým životem, ale také literárním kontextem a dobou, v níž Ivan Blatný žil," popsal Viktor Stoilov z nakladatelství Torst, které knihu Básník vydalo.

Po únoru 1948 využil Ivan Blatný své cesty s delegací českých spisovatelů do Anglie a 30. března se v Londýně rozhodl pro život v exilu. Ten pro něj nakonec znamenal naprostý pád, když onemocněl paranoidní schizofrenií a od roku 1954 byl trvale hospitalizovaný v psychiatrických léčebnách v Essexu a Ipswichi. „Jako cenný zdroj informací z té doby mi posloužila brněnská profesorka angličtiny Štěpánka Racková. Dlouhodobě byla v kontaktu s anglickou ošetřovatelkou Frances Meachamovou, která Blatného v léčebnách třináct let navštěvovala. I její zásluhou se podařilo zachránit autora pro českou poezii," připomněl Reiner.

Autor: Lenka Suchá

2.5.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Vrtulník kroužil kolem zříceniny hradu Obřany. Hledal zraněného člověka

Hořící kamion míjeli po své cestě kolem 170,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Brno řidiči od páteční jedenácté hodiny večerní. Policie kvůli požáru nakonec dálnici uzavřela.
4

Požár rumunského kamionu uzavřel v noci dálnici

Pamlsková vyhláška: Děti nakupují sladkosti mimo školy

Brno /ANKETA/ – Plné žáků a studentů. Tak vypadají obchody s potravinami nedaleko brněnských škol. Zjistili to redaktoři Brněnského deníku Rovnost, kteří zjišťovali dopad takzvané pamlskové vyhlášky půl roku poté, co začala platit. Děti hledají v obchodech náhradu za školní bufety, které podle vyhlášky nemohou prodávat některé nezdravé potraviny či sladkosti. „Každý den chodím kolem supermarketu, takže pro mě není problém tam zajít a koupit si svačinu," prohlásila jedna z žákyň Gymnázia Johanna Gregora Mendela.

AKTUALIZOVÁNO

Brněnský orloj má konkurenci. Náměstí Svobody dostalo nové hodiny s číselníkem

Brno /FOTOGALERIE/ – Slečno, kolik je hodin? S tradiční oslovovací hláškou to mají muži zkoušející své štěstí na náměstí Svobody v Brně spočítané. Na sloupu dvacet metrů vzdáleném od brněnského orloje se nově vyjímají klasické hodiny s číselníkem. V pátek dopoledne je tam připevnili pracovníci Technických sítí Brno.

Mluvčí: Lidé záchranářům i nadávají

Jižní Morava - Hodinu zvažovala, jestli zavolat sanitku. Třiatřicetiletá Brňanka Petra Řiháková trpí Croh-novou chorobou, tedy onemocněním střev. Před několika měsíci se jí nemoc probudila. „Nemohla jsem se skoro hýbat, všechno mě bolelo a pořád jsem zvracela," popsala nepříjemné problémy žena.

Proměna Letné v Bystrci je o krok blíž. Město chce prodat pozemky

Brno /FOTOGALERIE/ – Přes dvacet let chátrající budova Letné v brněnské Bystrci se přiblížila k opravě. Developer totiž získá od města chybějící část pozemků pod stavbou. Na místě podle jeho plánů vznikne polyfunkční dům s byty i obchodními prostory.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies