Vernisáž, která ve čtvrtek v šest hodin večer zahájí výstavu nazvanou Motorky etc., odhalí Rotreklovu tvorbu z období časově předcházející velkoformátovým obrazům.
Výstava Rotrekla představuje jako bravurního klasického malíře.
„Tématem jsou obrazy motocyklových závodníků, zachycující jezdce oděné v kožených kombinézách: v depu, v napětí před startem, a nebo po vítězství jako tým obdařený věnci. Tyto obrazy zobrazují sílu závodních motorek, nadšení závodníků a silnou atmosféru doby, kdy se motocyklový sport nacházel v zlaté éře. Sám Teodor jezdil na "péráku" Jawa 150 a do rodného Brna se vracíval především kvůli motocyklovým závodům,“ uvedla Ilona Víchová-Czakó z Galerie Brno.
Teodor Rotrekl se již od raného období profiloval jako portrétista, proto část výstavy kurátoři věnovali i tomuto tématu.
„Je zde podobizna Františka Skály staršího, babičky, dcery Dorky. Nejvýznamnější je ovšem portrét motocyklového závodníka Františka Helikara z roku 1959, ve kterém nejde o psychiku osoby, ale o obraz "hrdiny své doby",“ dodala Víchová-Czakó.
Malíř, grafik a kreslíř Teodor Rotrekl
(1923 – 2004) je mezinárodně uznáván jako ilustrátor literatury science fiction a fantasy, s přesahem ke „kosmické“ hudební a filmové populární kultuře. Rotreklem ilustrované a upravované knihy se vyznačují dadaisticky hravou a surrealisticky uvolněnou obrazivostí.
Tapiserie, vytvořené ve spolupráci s manželkou Tamarou Rotreklovou, nesou tragicky závažná témata, podobně jako málo známá Rotreklova malba.
Teodor Rotrekl pochází z Brna. Studoval v letech 1939 – 1943 na brněnské ŠUŘ a v letech 1943 – 1948 na pražské VŠUP. I když žil v Praze a v Bezděkově u Kladna, do Brna se celý život vracel. Zdejšímu kardiochirurgovi Janu Navrátilovi dedikoval roku 1965 monumentální votivní obraz.
Zklamání komunistickým režimem odvedlo malíře k ilustraci a knižní grafice. Od konce 50. let v malbě pokračoval známým cyklem Motocyklistů, který nezaslouženě překryl jeho tvorbu 60. let.
Roku 1959 začal vystavovat se svými spolužáky z VŠUP. Byli to malíři a ilustrátoři František Skála, (nar. 1923), Dobroslav Foll (1922-1981), Jiří Mlčoch (1921-1995). Tento „předradar“, navazující na civilismus Skupiny 42, se stal zárodkem skupiny Radar (1961 – 1970), ve které dominoval František Gross. Umělci mladší generace připojili k programu přitakání socialistické současnosti a optimismus vůči novým technologiím, jejich tvorba však většinou nezaujala ani ve své době, ani později. Teodor Rotrekl s Radarem vystavoval, ale z jeho ideologie i tvorby se vyčlenil.