VYBERTE SI REGION

Růžena Žertová: architektka navrhující svítidla i šperky

Brno - I když architektkou zpočátku být nechtěla, zasvětila nakonec Růžena Žertová navrhování staveb většinu svého života. A stala se jednou z nejvýznamnějších osobností české architektury druhé poloviny 20. století. Tvorbu této brněnské rodačky nyní na první retrospektivní výstavě představuje Muzeum města Brna.

16.9.2013
SDÍLEJ:

Schopnost propojit rozumové s citovým řadí Růženu Žertovou k nejvýznamnějším osobnostem české architektury a designu druhé poloviny 20. století.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Výstavu hostí západní křídlo hradu Špilberk a na jejím návrhu se Žertová sama podílela. „Ačkoliv je její jméno na poli architektury známé, coby designérka a výtvarnice zůstává opomíjena. Touto přehlídkou proto chceme upozornit nejen na její stavby, ale také ukázat návrhy interiérů, originální svítidla i ručně vyráběné šperky z titanu," uvedla spoluautorka konceptu výstavy Petra Gajdová. Zmínila také, že retrospektivní pojetí prezentace je příznačné Růžena Žertová totiž loni 4. listopadu oslavila osmdesáté narozeniny.

Odkaz Žertové architektky, v expozici připomínají fotografie a návrhy staveb pro bydlení, interiéry či rekonstrukce. A především obchodní domy, pro něž Žertová v šedesátých letech určovala normy. „Dlouhá léta strávila ve Státním projektovém ústavu obchodu Brno, kde dle jejích návrhů vznikly Priory v Košicích, Pardubicích, Ostravě nebo v Ústí nad Labem," dodala Gajdová.

Samostatná část výstavy představuje vlastní rodinný dům Žertové v Brně-Žabovřeskách v ulici Zákoutí, v němž architektka dosud bydlí. „Je to atriový dům s uzavřenou malou zahradou využívající přírodní materiály jako dřevo nebo korek typické pro Skandinávii. Do severských zemí Žertová často s oblibou jezdila a Skandinávie se jí stala velkým inspiračním zdrojem," uvedl vedoucí oddělení dějin architektury a urbanismu Jindřich Chatrný. Upřesnil, že dům byl postaven na velmi malém pozemku v roce 1983, a to na původním místě pro smetiště. Žertová stavbu navrhla pro sebe a svého muže architekta Igora Svobodu.

Poslední etapa výstavy představuje práce Žertové na poli designu, uměleckého řemesla a její technologické experimenty s kovy, tkaninami a dalšími materiály. „Měla mimořádnou výtvarnou intuici a schopnost propojit s lehkostí rozumové s citovým, stejně jako pokoru a poctivý přístup k zadáním různého typu," doplnila Gajdová.

Výstavu si lze prohlédnout do 20. října, pro zájemce je připraven doprovodný program.

Výstava na hradě Špilberk

Růžena Žertová: architektka, designérka, výtvarnice: Muzeum města Brna, západní křídlo hradu Špilberk.Koncept výstavy:Petra Gajdová, Růžena Žertová,grafické zpracování:Matěj Činčera a Jan Kloss.

Doprovodný program: 25. září, 16.00 hod., komentovaná prohlídka, 5. října, 14.00 hod., autorská prohlídka výstavy u příležitosti Dne architektury, 19. října, 15.00 hod., komentovaná prohlídka.

Otevřeno:úterý až neděle od 10.00 do 18.00 hod. (od října 9.00 až 17.00 hod.). Výstava potrvá do 20. října 2013.

Autor: Markéta Stulírová

16.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies