VYBERTE SI REGION

Šéf filharmonie Matějů: Ocitl jsem se v přejícím muzikantském světě

Brno /ROZHOVOR/ – Za to, že stanul v čele brněnské filharmonie, vděčí iniciativě brněnských hudebních osobností a svých přátel. Ti jej totiž přemluvili, aby se o uvolněné ředitelské křeslo ucházel. Třiapadesátiletý hudební skladatel Zbyněk Matějů chce v mnohém navázat na práci svého předchůdce Davida Marečka.

23.6.2011
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie
Ředitel brněnské filharmonie Zbyněk Matějů.

Ředitel brněnské filharmonie Zbyněk Matějů.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Je připravený bojovat za stavbu nového koncertního sálu a chce s filharmoniky více natáčet, například filmovou hudbu.

Jaké úkoly vám zatím ředitelská pozice připravila?
Hlavně zvládnout logisticky rodinu v Praze a práci v Brně, přesvědčit kolegy z orchestru, že před nimi stojí i muzikant (tedy skladatel), který citlivě vnímá jejich problémy a chce je opravdu řešit.

Jaká byla vaše dosavadní zkušenost s Filharmonií Brno, jak ji jako soubor hodnotíte?
Byla to zkušenost pouze posluchačská. Vnímám orchestr jako špičkový soubor, který „šlape na paty“ České filharmonii.

V čem chcete navazovat na tradice brněnského souboru?
Je třeba pokračovat v „tradičních“ abonentních cyklech, hrát díla Leoše Janáčka a podporovat i nadále brněnské autory.

A nyní naopak, co nového byste rád do Filharmonie Brno přinesl?
Trochu větší rozhled po současné světové hudbě, propojení hudby a scénické akce (hudební divadlo) – chci využít svých kontaktů. Jednám mimo jiné s Alicí Nellis, Arnoštem Goldflamem a dalšími osobnostmi. Chceme začít více natáčet filmové soundtracky a pro děti plánuji rozšíření Mozartových dětí o spojení filmových projekcí s živou hudbou – jednám s dramaturgem dětské redakce České televize Milošem Zvěřinou.

Dalším důležitým tématem je zařazování soudobé hudby do koncertních programů. Šéfdirigent Marković se netají snahou obohacovat klasický repertoár o méně známá, byť kvalitní jména soudobé hudby. Sdílíte jeho názor?
Protože jsem sám skladatel, vnímám zapojení soudobé hudby do repertoáru všech orchestrů jako velmi důležitou součást programů.

Doposud jste působil jako hudební skladatel na volné noze. Nebojíte se, že vás úvazek ve filharmonii při tvorbě omezí?
Věřím, že tomu tak nebude. Cítím, že jsem se ocitl ve velmi přejícím muzikantském světě, v Besedním domě mám dobré zázemí a mohu pracovat dlouho do noci, aniž bych někoho rušil. Tím, že jsem přes týden dál od rodiny, odpadly mi některé povinnosti jako „rozdisribuovat“ děti do hodin klavíru, houslí, bicích, výtvarek a podobně. Díky pochopení své ženy a dětí, které slíbily větší samostatnost a pomoc, to snad půjde.

Neláká Vás teď myšlenka zkomponovat nějakou skladbu přímo pro Brněnskou filharmonii?
Toto pokušení odháním, nechci zneužívat svého postavení.

Mohl byste alespoň prozradit, na jakém díle nyní jako skladatel pracujete?
Začínám pracovat na baletu pro Národní divadlo v Praze, dokončuji jeden film pro televizní stanici HBO a na podzim mě čekají další díly večerníčku Žížaláci.

Jste nyní zodpovědný za financování souboru, máte nějaké nápady, jak rozpočet Filharmonie udržet, či dokonce obohatit?
Jak jsem již naznačil, chci se pokusit získat pro orchestr spolupráci s filmovými produkcemi. Zde možná udělám i výjimku – výhodnou pro Filharmonii. Na konci letošního roku se má začít natáčet volné pokračování filmu Maharal s mojí hudbou a přijde mi škoda nechat vydělat cizí orchestr.

Jak se díváte na potřebu výstavby nového koncertního sálu, existuje řešení tohoto problému?
Šel jsem do Brna s tím, že nový sál je nezbytností a že budeme hledat nějaké řešení. Nejprve jsem narazil s Janáčkovým centrem, kdy mi primátor města hned řekl, že na ně nebude mít peníze. Sháněl jsem tedy finance přes své kontakty v zahraničí a když to začalo vypadat, že na stavbu sálu peníze seženu, narazil jsem podruhé, protože bych neměl prostředky na jeho provoz. V současné době máme nabídku tří míst, kde by nový sál mohl vzniknout, ve hře je však mnoho věcí. Jedno je jisté, nový sál je potřeba.

Jak se stavíte ke snahám sjednotit Filharmonii Brno a orchestr Janáčkovy opery?
Filharmonie by se s divadlem neměla spojovat. Jde o dva svébytné a rozdílné subjekty – snad už podobné věci nehrozí.

A jak hodnotíte již uskutečněné sloučení operních souborů v Praze?
Především se neměly vůbec rozdělovat. Sjednotí se především asi dramaturgie, orchestry každopádně musí zůstat. Nevím, zda ono sloučení přinese vůbec nějaký ekonomický efekt. Ale to naštěstí není moje starost.

Jsou nějací interpreti, případně skladatelé, které byste chtěl do Filharmonie přivést?
Určitě, nerad bych zatím předbíhal jednání a zveřejňoval jména.

Vaše manželka je harfenistkou v orchestru Národního divadla v Praze, předpokládám, že stěhovat se za prací tedy nebudete.
To opravdu nebudeme. Týká se to i škol dětí a dalších vazeb.

Přesto: jak na Vás Brno a jeho lidé působí?
Velmi pozitivně a přátelsky. Jezdil jsem do Brna vždy rád, viděl jsem tu poprvé Juliettu od Martinů, jako dítě školou povinné jsem tu býval často.

Zbyněk Matějů

* narodil se 1. května 1958 v Rychnově nad Kněžnou
* vystudoval skladbu na Pražské konzervatoři, poté na Hudební fakultě AMU
* mezi jeho známější díla patří balet IBBUR, hudba k filmům Lekce Faust, či Vůně vanilky, nebo k večerníčku Žížaláci

Autor: Tomáš Soldán

23.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Libor Zábranský, majitel a trenér Komety Brno v jedné osobě.
5

Nová hala za Lužánkami? O aréně rozhodneme podle studie, povídá Zábranský

Architekti Michal a Lea Mačudovi vsadili na hravost barev, forem a materiálů. Svůj styl pojmenovali „nová bohatost“ a staví jej do protikladu k brněnskému funkcionalismu.
18

Čtyři pokoje, devět jídelníčků. Brno má nový proměnlivý bar

Zbrojovka smetla v Tipsport lize Znojmo pěti góly, dvakrát se trefil Litsingi

Brno /FOTOGALERIE/ – Pohlednou ofenzivní podívanou nabídli fotbalisté Zbrojovky divákům v jihomoravském derby zimní Tipsport ligy. Ve svém druhém duelu skupiny C zvítězili Brňané nad Znojmem 5:1.

Město podepsalo smlouvu o Hyperloopu. Má přispět také k rozvoji vědy v Brně

Brno – Kapsle létající tubami rychlostí čtrnáct set kilometrů v hodině může znít jako sci-fi, přesto se na vývoji těchto technologií Brno chce podílet. Zástupci města i Jihomoravské kraje ve středu podepsali dohodu o spolupráci s firmou Hyperloop Transportation Technologies. Ještě letos chtějí začít pracovat na studii proveditelnosti projektu. „Náklady velmi hrubě odhaduji na pět milionů korun pro kraj i Brno," sdělil náměstek krajského hejtmana pro oblast vědy a inovací Jan Vitula.

Propadli se pod led. Záchrana? Hasiči házejí pytle nebo se plazí po žebřících

Brno /VIDEO/ – Topící se lidi vytahovali hasiči ve středu z ledové vody Brněnské přehrady. Nešlo však o bruslaře, kteří vjeli na příliš tenký led, ale o figuranty ve speciálních úborech, kteří do díry vysekané v ledu vlezli dobrovolně. Věděli totiž, že záchrana od kolegů, kteří se učili, jak tonoucího z vody zachránit, přijde téměř okamžitě. „První možnost je většinou házení speciálních pytlů, kterých se tonoucí chytí. Funguje to ale jen zhruba do patnácti metrů, málokdo dohodí dál," vysvětlil instruktor hasičů Alexandr Ficek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies