VYBERTE SI REGION

Sharonův Mesyo krotí rockový živel se symfonickými obrazy

Brno /RECENZE/ – Jestliže deštivé počasí počátku září neukázalo koncertům pod širým nebem příznivou tvář, v posledních dnech se umoudřilo. A tak se i čtvrteční večer, na který bylo naplánováno vystoupení Metropolitního symfonického orchestru, odehrál bez přeháněk. Koncert byl vyvrcholením letošního ročníku projektu Podzim na Špilberku a přitáhl pozornost různorodého publika.

22.9.2014
SDÍLEJ:

Kamil Střihavka.Foto: Petr Gratias

Vendula Příhodová.Po úvodním entrée, kdy se na pokyn vtipného moderátora objevily osobnosti státní, ale i regionální politiky, zahájilo padesátičlenné hudební těleso hudební produkci předehrou slavné Mozartovy Figarovy svatby. Následně se představil nový pěvecký talent – Vendula Příhodová. Nabídla part Máří Magdaleny ze slavného díla Jesus Christ Superstar, Webbera a Rice, I Don´t Know How To Love Him v české verzi jako Co na tom je tak zlého. Příhodová překvapila velmi slušným výkonem, jasnou intonací, možná v méně suverénním projevu než jak skladbu známe z podání Báry Basikové. Nicméně s tématem se velmi intimně sžila, což bylo zjevné v emocionální rovině. Další prostor se otevřel známé pražské rockové hvězdě, Kamilu Střihavkovi. Nabídl set šesti skladeb pestrého výběru. Árii Jidáše – Jak ze sna procitám (Heaven On Their Minds) z Jesus Christ Superstar, nechyběly jeho prověřené hity Černá růže, Holka čapni draka, ale dvě skladby světového rockového repertoáru – Stairway To Heaven od Led Zeppelin a Show Must Go On z dílny Queen. Střihavka podal profesionální výkon se suverénní pódiovou prezentací, ale neubránil jsem se jistému dojmu, že jeden z nejlepších českých rockových zpěváků se při zpěvu poněkud „šetřil" a jeho emocionální razance, na jakou jsme zvyklí například z jeho působení ve společenství Supergroup, byly poněkud otupeny. To potvrdil i jeho megahit Země vzdálená patřící k nejstěžejnějším a nejžádanějším skladbám jeho repertoáru. Kytarové party Jimmyho Page v Střihavkově zeppelinovské coververzi zazněly místy s hodinářskou přesností, třebaže v eruptivním sóle si kytarista sympaticky prosadil i vlastní názor.

Propojení symfoniků s rockovou sekcí bylo velmi intenzivní a homogenní, nicméně onen kytarový nástup jakoby mírně poznamenala Jiří Zonyga.zpožděná zvuková nevyváženost, kdy kytarové party byly do určitého okamžiku poněkud utlumeny. To se ovšem zakrátko napravilo zvýrazněním soundu. Závěr první části koncertu patřil skladbě Halleluja od barokního skladatele G. F. Händela, v níž se na pódium vrátila Vendula Příhodová, doplněná velmi zdatnými sboristy, kteří umocňovali společně s hudební kompaktností finální celistvost díla.

Druhou polovinu koncertu otevřela předehra z dalšího známého Mozartova díla Únos ze serailu. Do rockové sféry se koncert vrátil megahitem amerických Eagles – Hotel California, v němž se velmi přesvědčivě etablovali sboristé, ale i kytarový tandem, který se v náročně vrstveném melodickém tématu velmi slušně vypořádal z originální verzí.

Poté byl na pódium uveden další host – Jiří Zonyga. Ten razancí sobě vlastní, ale i s vtipem komentoval jednotlivé skladby, které Mesyo společně s ním nastudoval. Hitový Jump od Van Halen publikum řádně nažhavil, o což se postaraly rozevláté taneční kreace nadšených příznivců mužského i ženského pohlaví pod pódiem. To bezprostředně spojilo symfoniky a rockery s emocionálně naladěným publikem. Nechybělo ani vroucné blues od Garyho Moorea – Still Got The Blues, v němž se Zonyga široce pokládal do melancholického pojetí svým drsným projevem. Osobitě proaranžovaný megahit Another Brick In The Wall – Part 2 od artrockových Pink Floyd strhával publikum ke zpívané kooperaci se Zonygou a lesem smyčců a dechové sekce. Kytarový part Davida Gilmoura kytarista Mesya uchopil po svém, třebaže základní doprovodný motiv byl dán, ale barevnost tónů byla schopna psychedelickou legendu přivolat. Za velmi zdařilou lze označit proslulou skladbu hardrockových klasiků Deep Purple – Perfect Strangers, která v Zonygově podání získala poměrně jasnou legitimitu s výtečně proaranžovanými nástrojovými party.

ZAriell Sharon. oblasti komerčnějšího rocku Zonyga uvedl nejprve hit It´s My Life od Bon Jovi a konečně Fox On The Run od glamrockových Sweet, což publikem bouřlivě přivítalo. O závěr koncertní prezentace se postaral pravděpodobně nejslavnější klasik takzvané vážné hudby – Ludwig van Beethoven, když zazněla slavná hymnická Óda na radost z jeho 9. symfonie, což bylo možné nazvat vyvrcholením koncertu, kdy se svorně spojili milovníci vážné hudby a rocku jako jeden muž. Ovšem finále patřilo rocku – přídavek Highway To Hell od AC/DC zpívalo se Zonygou celé nádvoří bičované světly a konečně světoznámé Mozartově skladbě Malá noční hudba.

Zakladatel, dirigent a principál Ariell Sharon odvedl velký kus práce. Pod jeho taktovkou Mesyo hrál s velkým nasazením a odevzdáním. Je třeba pochválit jejich entuziasmus a obětavost, s jakou se hudebníci z různých světových stran dokáží sjet navzdory svým pevným úvazkům na koncerty a hrát opravdu s radostí, bez nějaké profesionální šmíry a únavy. Navíc byl cítit z jejich symfonického pojetí vedle mladistvého elánu i smysl pro humor, což v těchto sférách není věc tak úplně běžná a očekávaná.

Předpokládám, že příští rok se Mesyo opět objeví na špilberském nádvoří k velké spokojenosti jejich stálého publika, ale s nově nastudovaným repertoárem z dílny rockových klasiků, jejichž studnice je téměř bezedná.

PETR GRATIAS, autor je hudební publicista.

Autor: Redakce

22.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Devatero originálních adventních trhů

S blížícími se Vánocemi zaplavují náměstí evropských měst stánky s rozmanitými vánočními dárky, dekoracemi i místními specialitami. Ne všechny adventní trhy ale nabízejí tu samou atmosféru. Vánoční atmosféra se dá zažít i za polárním kruhem, pod zemí či na vodě, zjistil hotelový vyhledávač trivago.cz.

Nazí brněnští veslaři nafotili kalendář. Třásli jsme se jak ratlíci, smáli se

Brno /FOTOGALERIE/ – Namísto pravidelného tréninku zapózovali před objektivy fotoaparátů. Veslaři z brněnského ČVK se svlékli při tvorbě týmového kalendáře s cílem rozšířit povědomí o tradičním jihomoravském klubu a zvýšit zájem o veslování.

Dvacet let v UNESCO. Lednicko-valtický areál je světovou pýchou

Břeclavsko – Vzala přítele za ruku a společně vyrazili vstříc procházce parkem u zámku v Lednici na Břeclavsku. Studentka gymnázia Hana Sýkorová se stala jedním z mnoha set tisíců lidí, kteří si pro strávení volného času vybrali Lednicko-valtický areál. „O víkendu v létě bývá plno, ale v listopadovém pátečním dopoledni je to lepší," řekla studentka k obrovskému zájmu turistů o celý areál. Místo s rozlohou přesahující 280 kilometrů čtverečních za posledních dvacet let rozkvetlo. V prosinci 1996 se stalo součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies