VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Simsala Bim: od loutek po Shakespeara

Slavkov u Brna /MALÁ DIVADLA JIŽNÍ MORAVY/ - Seriál Deníku přibližuje Farní ochotnické divadlo Simsala Bim ze Slavkova, které uvádí pohádky i hry pro dospělé.

12.11.2011
SDÍLEJ:

Nejnovější hrou slavkovského Farního divadla Simsala Bim je Zkrocení zlé ženy.Foto: archiv souboru

Propojení dětského divadla hrajícího pohádky a ochotnických představení pro dospělé nabízí už deset let soubor Simsala Bim ze Slavkova u Brna. Historii i současnost tohoto divadla přibližuje další díl seriálu o malých scénách jižní Moravy.

Farní ochotnické divadlo Simsala Bim vzniklo v roce 2001 při římskokatolické slavkovské farnosti pod vedením Zdislavy Moudré a Ludmily Noskové. Původní soubor tvořilo osm dětí ve věku od osmi do desíti let. „Popud k založení divadla dal slavkovský děkan Milan Vavro. Zpočátku jsme vystupovali s loutkami, po roce jsme začali hrát na živo,“ připomněla začátky souboru Ludmila Nosková. Dodala, že název Simsala Bim vymyslely samy děti mezi sebou.

Prvních pět let působilo divadlo výhradně jako dětské a repertoár tvořily hlavně pohádky, například Vodnické štěstí, Jak Ondra ke štěstí přišel nebo Kašpárkova dobrodružství. V roce 2008 přibyla ke stávajícím Simsalabimákům ještě sekce mladšího dorostu s názvem Simsaláčata pod vedením Jany Zrebné. „V současné době má náš soubor osmadvacet členů. Skupinu starších tvoří studenti středních a vysokých škol a dospělí, mladší jsou děti ze základních škol,“ upřesnila složení divadla Nosková.

Brzy snad větší jeviště

Domovskou scénu získali slavkovští ochotníci v sále Pastoračního centra v budově místní římskokatolické farnosti. „Sál je malý asi jen pro šedesát diváků, například bez klasického zvednutého jeviště. Ale věříme, že brzy si zahrajeme i na profesionálním jevišti Společenského domu, které bylo dlouho mimo provoz,“ naznačil možnosti získání kvalitnějšího divadelního zázemí člen souboru Marek Kuchta. Doplnil, že právě v těchto prostorách uspořádalo divadlo letos k desátému výročí vzniku na přelomu září a října přehlídku Shakespearovské divadelní dny.

Divadlo Simsala Bim uvádí hlavně autorské hry, které dosud odehrálo při více než sto reprízách. K nejúspěšnějším patří dramatizace Shakespearových her Kupec benátský nebo Zkrocení zlé ženy. „Nově zkoušíme komedii Kostlivec ve skříni, opět z naší domácí dílny. Mladší Simsaláčata nedávno dohrála pohádku Honza a Zlatovláska a chystají další,“ uvedla Nosková.

Nejbližší reprízu Zkrocení zlé ženy odehraje soubor zítra ve tři hodiny odpoledne v Pastoračním centru Slavkov.

Farní ochotnické divadlo Simsala Bim

- vzniklo v roce 2001 ve Slavkově u Brna
- od roku 2008 má divadlo dvě sekce: starší Simsalabimáky a mladší dorost Simsaláčata
- stálou scénu má v Pastoračním centru místní římskokatolické farnosti
- ze začátku hrálo divadlo hlavně pohádky, asi před pěti lety přibyly i hry pro dospělé (například Kupec benátský, Zkrocení zlé ženy aj.)
- pravidelně vystupuje na ochotnickém festivalu v Bučovicích
Dělám vše, co je potřeba, říká Kuchta

Slavkov u Brna - Pozice od scénografa přes kulisáka a technika až po herce i režiséra si ve slavkovském divadle Simsala Bim vyzkoušel Marek Kuchta. „Myslím, že ochotnická divadla obecně trpí nedostatkem technických profesí. Všichni chtějí hlavně hrát,“ říká s úsměvem šestatřicetiletý vystudovaný architekt.

Jak jste se dostal ke spolupráci se slavkovským divadlem?

Asi tak v roce 2006 mě po zkoušce pěveckého sboru oslovila Lída Nosková, jestli bych jim nepomohl navrhnout scénu k pohádce o Kašpárkovi. A když už jsem tehdy scénu navrhl, tak jsem ji rovnou i vyrobil, pak před představeními i chystal… Takže postupně jsem vlastně začal v divadle dělat všechno, co bylo potřeba.

Nakonec jste se dostal i k hraní, dokonce ztvárňujete velké role…
K tomu zase došlo tak, že v souboru chyběli lidé na některé role. Takhle jsem si zahrál třeba anděla nebo bezdomovce. A je pravda, že postupně jsem se dopracoval až k Shylockovi v Kupci benátském nebo nejnověji ke Grémiovi ve Zkrocení zlé ženy.

Co vás na ochotnickém divadle tolik přitahuje?

Baví mě celkově ta atmosféra. Při vzniku her mně hodně pomáhá moje původní profese. Několik let jsem projektoval, teď už se věnuji architektuře spíš teoreticky, jako redaktor odborného časopisu ERA21.

Autor: Lenka Suchá

12.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Zbrojovka porazila v prvním domácím zápase jarní části ligy Slovan Liberec těsně 1:0.
AKTUALIZOVÁNO
1 20

Zbrojovka zvládla domácí premiéru, spasila ji vítězná hlavička Řezníčka

Masopust v brněnských Kníničkách.
16

Ulicemi se proháněla pirátská loď. V Kníničkách slavili masopust

AKTUALIZOVÁNO

Legendární baron Trenck se projde Špilberkem. Vědci tvoří 3D model podle mumie

Brno – Přesnou podobu jednoho z nejznámějších vězňů držených v brněnské pevnosti Špilberk, legendami opředeného barona Trencka, uvidí lidé již za dva roky. Trojrozměrný model baronova těla i obličeje připravuje vědecký tým. V sobotu baronovu mumii, která se nachází v Kapucínské hrobce, poprvé skenovali a měřili. Výzkum zatím ukázal, že jedna z legend je lživá. Baron totiž nemá v těle žádnou uvízlou střelu.

AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici u Popůvek se srazilo několik aut. Tvořily se kolony

Popůvky – Se zdržením museli počítat řidiči, kteří chtěli jet dálnicí D1 ve směru na Brno v sobotu odpoledne. Nedaleko Popůvek se totiž stala dopravní nehoda, kvůli které se tvořily kolony.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

V parku na bývalém hřbitově v Líšni rozkvetou magnólie

Brno – Dříve tam k odpočinku ukládali mrtvé, dnes tam nachází klid živí. Park v líšeňské Trnkově ulici se už na podzim možná dočká rekonstrukce. Růst v něm mají nové stromy a návštěvníkům posvítí lampy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies