VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Simsala Bim: od loutek po Shakespeara

Slavkov u Brna /MALÁ DIVADLA JIŽNÍ MORAVY/ - Seriál Deníku přibližuje Farní ochotnické divadlo Simsala Bim ze Slavkova, které uvádí pohádky i hry pro dospělé.

12.11.2011
SDÍLEJ:

Nejnovější hrou slavkovského Farního divadla Simsala Bim je Zkrocení zlé ženy.Foto: archiv souboru

Propojení dětského divadla hrajícího pohádky a ochotnických představení pro dospělé nabízí už deset let soubor Simsala Bim ze Slavkova u Brna. Historii i současnost tohoto divadla přibližuje další díl seriálu o malých scénách jižní Moravy.

Farní ochotnické divadlo Simsala Bim vzniklo v roce 2001 při římskokatolické slavkovské farnosti pod vedením Zdislavy Moudré a Ludmily Noskové. Původní soubor tvořilo osm dětí ve věku od osmi do desíti let. „Popud k založení divadla dal slavkovský děkan Milan Vavro. Zpočátku jsme vystupovali s loutkami, po roce jsme začali hrát na živo,“ připomněla začátky souboru Ludmila Nosková. Dodala, že název Simsala Bim vymyslely samy děti mezi sebou.

Prvních pět let působilo divadlo výhradně jako dětské a repertoár tvořily hlavně pohádky, například Vodnické štěstí, Jak Ondra ke štěstí přišel nebo Kašpárkova dobrodružství. V roce 2008 přibyla ke stávajícím Simsalabimákům ještě sekce mladšího dorostu s názvem Simsaláčata pod vedením Jany Zrebné. „V současné době má náš soubor osmadvacet členů. Skupinu starších tvoří studenti středních a vysokých škol a dospělí, mladší jsou děti ze základních škol,“ upřesnila složení divadla Nosková.

Brzy snad větší jeviště

Domovskou scénu získali slavkovští ochotníci v sále Pastoračního centra v budově místní římskokatolické farnosti. „Sál je malý asi jen pro šedesát diváků, například bez klasického zvednutého jeviště. Ale věříme, že brzy si zahrajeme i na profesionálním jevišti Společenského domu, které bylo dlouho mimo provoz,“ naznačil možnosti získání kvalitnějšího divadelního zázemí člen souboru Marek Kuchta. Doplnil, že právě v těchto prostorách uspořádalo divadlo letos k desátému výročí vzniku na přelomu září a října přehlídku Shakespearovské divadelní dny.

Divadlo Simsala Bim uvádí hlavně autorské hry, které dosud odehrálo při více než sto reprízách. K nejúspěšnějším patří dramatizace Shakespearových her Kupec benátský nebo Zkrocení zlé ženy. „Nově zkoušíme komedii Kostlivec ve skříni, opět z naší domácí dílny. Mladší Simsaláčata nedávno dohrála pohádku Honza a Zlatovláska a chystají další,“ uvedla Nosková.

Nejbližší reprízu Zkrocení zlé ženy odehraje soubor zítra ve tři hodiny odpoledne v Pastoračním centru Slavkov.

Farní ochotnické divadlo Simsala Bim

- vzniklo v roce 2001 ve Slavkově u Brna
- od roku 2008 má divadlo dvě sekce: starší Simsalabimáky a mladší dorost Simsaláčata
- stálou scénu má v Pastoračním centru místní římskokatolické farnosti
- ze začátku hrálo divadlo hlavně pohádky, asi před pěti lety přibyly i hry pro dospělé (například Kupec benátský, Zkrocení zlé ženy aj.)
- pravidelně vystupuje na ochotnickém festivalu v Bučovicích
Dělám vše, co je potřeba, říká Kuchta

Slavkov u Brna - Pozice od scénografa přes kulisáka a technika až po herce i režiséra si ve slavkovském divadle Simsala Bim vyzkoušel Marek Kuchta. „Myslím, že ochotnická divadla obecně trpí nedostatkem technických profesí. Všichni chtějí hlavně hrát,“ říká s úsměvem šestatřicetiletý vystudovaný architekt.

Jak jste se dostal ke spolupráci se slavkovským divadlem?

Asi tak v roce 2006 mě po zkoušce pěveckého sboru oslovila Lída Nosková, jestli bych jim nepomohl navrhnout scénu k pohádce o Kašpárkovi. A když už jsem tehdy scénu navrhl, tak jsem ji rovnou i vyrobil, pak před představeními i chystal… Takže postupně jsem vlastně začal v divadle dělat všechno, co bylo potřeba.

Nakonec jste se dostal i k hraní, dokonce ztvárňujete velké role…
K tomu zase došlo tak, že v souboru chyběli lidé na některé role. Takhle jsem si zahrál třeba anděla nebo bezdomovce. A je pravda, že postupně jsem se dopracoval až k Shylockovi v Kupci benátském nebo nejnověji ke Grémiovi ve Zkrocení zlé ženy.

Co vás na ochotnickém divadle tolik přitahuje?

Baví mě celkově ta atmosféra. Při vzniku her mně hodně pomáhá moje původní profese. Několik let jsem projektoval, teď už se věnuji architektuře spíš teoreticky, jako redaktor odborného časopisu ERA21.

Autor: Lenka Suchá

12.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Archeopark Pavlov. Ilustrační foto.

Soutěžilo muzeum i studio televize. Kraj rozdával ceny za stavby

Při dopravní nehodě před třemi lety přišel Aleš Eger o pravou nohu. Ve čtvrtek o svých zkušenostech vyprávěl na Integrované střední škole automobilové v Brně na akci pro nezkušené a začínající řidiče Jezdím cool.
5

Přišel o nohu a nechtěl, aby ho zachránili. Svůj příběh říká začínajícím řidičům

Děti neponižuji. Nabádali je proti mně, oponuje učitelka. Někteří rodiče ji hájí

Brno - Po stížnosti rodičů na učitelku základní školy Labská se Brněnskému deníku Rovnost ozvali jiní, kteří ji naopak hájí. Pochybení odmítá i dotyčná vyučující.

Největší obavy důchodců? O zdraví i z migrantů, ukázal dlouholetý výzkum

Brno – Jak vnímají lidé odchod do důchodu a z čeho mají největší starosti? Na podobné otázky i mnoho dalších hledali odpověď výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Několik let analyzovali pomocí dat z evropských šetření, dotazníků i hloubkových rozhovorů kvalitu života českých důchodců. Ve středu představili výsledky.

Bez přepychových přístrojů. Polní nemocnice přibližuje práci Lékařů bez hranic

Brno – Jak chutná roztok proti choleře, proč mají podvyživené děti nafouklá břicha nebo jak se chirurgům operuje ve válkách, mohou lidé zjistit od čtvrtka 27. dubna až do středy 3. května na brněnském náměstí Svobody. Začala tam totiž výstava s názvem Polní nemocnice Lékařů bez hranic.

AKTUALIZOVÁNO

První vertikální farma. Firma vypěstuje ekologické saláty v patrech nad sebou

Břeclav - Břeclavská Fosfa bude historicky první v republice, která vypěstuje zeleninu uvnitř speciální budovy. V takzvané vertikální farmě porostou saláty bez pesticidů a chemikálií.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies