VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Skladatel Doepke: Mám rád nadčasové příběhy

Brno /ROZHOVOR/ - Německý skladatel, aranžér a producent Martin Doepke boduje se svými muzikály hlavně v německy mluvících zemí. Česká verze Krásky a zvířete, která je nejnovější premiérou Městského divadla Brno, je tak prvním cizojazyčným nastudováním tohoto jeho muzikálu.

5.10.2011
SDÍLEJ:

Skladatel Martin Doepke (vpravo) s režisérem inscenace Kráska a zvíře Stano Slovákem.Foto: Jef Kratochvíl

Pamatujete si na období, ve kterém muzikál Kráska a zvíře vznikal?
Je to pro mě už dávno, přesně sedmnáct let (muzikál měl světovou premiéru v září 1994 v Kolíně nad Rýnem pozn. red.). Za tu dobu se odehrály na tři tisíce představení po Německu, Rakousku a Švýcarsku. Byla to jak nastudování pro velká profesionální turné, tak i několik menších divadel a školních produkcí.

Jaké dojmy máte z české verze?
Je to vlastně první cizojazyčná adaptace. Česky nerozumím, ale znám příběh, takže jsem si většinu situací dokázal odvodit. Hodně jsem se bavil a cítil i emoce, což je vždycky dobře. Dost tomu napomohla přítomnost živého orchestru, který jsme my měli jen při našem prvním nastudování v Německu.

Líbili se vám čeští představitelé rolí?
Byli výborně zvolení typově, což je základní předpoklad. Oproti jiným nastudováním muzikálu byl posun hlavně u postavy chasníka Gustava, který tady byl až přehnaně zkarikovaný, vlastně blíž tomu disneyovskému charakteru. Ale lidé se bavili, takže to svůj účel splnilo.

Jak jste přijal některé změny v české verzi?
Když už jednou vypustíte své dílo do světa, musíte počítat s tím, že v něm mohou nastat změny. Pokud je to pro dobro věci a má to tam svoje opodstatnění, nejsem proti. Ale nesmí to být jen tak na efekt. Stanislav se rozhodl to celé udělat ve větším tempu. Některé písničky by podle mě mohly být pomalejší, ale jako celek to působí kompaktně.

Proč jste si vybral zrovna příběh Krásky a zvířete?
Když jsme začínali psát náš muzikál, neexistoval ještě disneyovský film. Ten se začal uvádět ve Vídni až o dva roky později. Více jsme tehdy vycházeli z původní francouzské verze, podle níž byl natočený černobílý film s Jeanem Maraisem.

Ale dnes musíte očekávat, že vaši verzi budou lidé s disneyovkou srovnávat.
To je pravda, s tím se setkáváme pořád. Ze začátku jsme museli bojovat s mnoha zastánci, kteří chtěli i na divadle vidět obdobu filmu. Ale my jsme si to prostě pojali po svém. Kreslený film je více zkarikovaný, objevuje se tam více charakterů podobných Gustavovi. My jsme se snažili jít hlavně po smyslu příběhu.

Dalším vaším muzikálem byl před osmi lety Robin Hood. Čím vás oslovilo toto téma?
Mám rád pohádky a tou legenda o Robinu Hoodovi svým způsobem je. Líbí se mně tyto nadčasové příběhy, které budou pravdivé i za tisíc let. Toto téma jsem pojal více rockově, objevují se tam i prvky keltské muziky.

Znáte českou verzi od Ondřeje Soukupa a Gábiny Osvaldové, která se od loňska hraje v pražském Kalichu?
Nevím o tom. Pokud bude příležitost, rád se s ní seznámím. Když jsme Robina Hooda začínali psát, divil jsem, že si toto téma ještě pro divadlo nikdo nevybral. Přitom by se to nabízelo. Podobně jako třeba existuje hned několik zpracování muzikálů Fantom opery nebo Zvoník od Matky Boží.

Co vás vlastně přivedlo k muzikálu?
Spíše náhoda. Po pravdě řečeno mě museli hodně přemlouvat. (smích) Ze začátku se mně nelíbilo, že muzikálové písničky jsou určené hlavně pro předvádění na jevišti a jejich hlavním úkolem je posloužit příběhu. Proto jsou často předstírané a jakoby neupřímné. Pak mě na tom ale zaujala ta možnost rozepsat se ve velkých celcích. Běžně musí být v písničce všechno řečené ve třech minutách, tady je možnost si předem navodit atmosféru a zasadit to do kontextu. Dá se připravit velké sborové číslo, a vzápětí komorní ztišený song. Toto experimentování mě na tom lákalo.

Máte už rozpracovaný nějaký další muzikál?
Ano, hned několik. Ale nechci to ještě prozrazovat. Řeknu jen to, že jeden z nich bude znovu historické téma, které vychází z historie mého rodného města Kolín nad Rýnem. Pořád jsem ještě ve fázi, kdy sbírám materiály a čerpám inspiraci. Snad se to podaří dovést k premiéře, protože v současné době je čím dál těžší prosadit muzikál k nastudování. Producenti se kvůli krizi v hudebním i divadelním průmyslu bojí investovat do větších projektů.

Máte nabídky na další uvádění vašich dosavadních muzikálů?
Ano, příští rok se bude muzikál Robin Hood uvádět v Norsku! K tomu se váže jedna zajímavá historka. Náhodou mě totiž loni v létě kontaktoval jeden producent, který ve městě poblíž Osla vede divadelní skupinu. Hledali prý nejvhodnější zpracování a našli na youtube jednu písničku z naší verze. Tak jsme se sešli, domluvili, oni si to přeložili do norštiny a v lednu 2012 bude premiéra. Vím, že budu rozumět ještě míň než tady v češtině, ale o to víc jsem zvědavý, jak to celé dopadne. Každopádně to bude zajímavé. (smích)

Existuje podle vás šance, že by se některý váš muzikál mohl uvádět v Londýně nebo v New Yorku?
Abych byl upřímný, tohle není moje meta. Jsem rád, že se moje díla uvádějí v kontinentální Evropě, a hlavně v německy mluvících zemích. O úspěch na Broadwayi se nedávno pokusil třeba německý libretista Michael Kunze (autor muzikálu Mozart!, který od října 2009 uvádí i Městské divadlo Brno pozn. red.), ale propadl. Je vždycky těžké odhadnout, jestli se zrovna trefíte do vkusu publika. A jakmile tam jednou neuspějete, je obtížné si tam znovu vydobýt pozici.

Zmínil jste libretistu Michaela Kunzeho. Nerýsuje se třeba nějaká vaše vzájemná spolupráce?
Známe se spolu, ale on je úzce propojený se svým týmem, se kterým v minulosti připravili tituly jako Elisabeth, Mozart! nebo Rebecca. A každý máme asi trochu jiný styl tvorby. Když jsem slyšel jejich díla, zaměřují se hodně na textovou složku, zatímco já se snažím jít více po melodii. Ale pokud by mělo případně k nějaké naší spolupráci dojít, neřekl bych ne.

Aktivně působíte také v několika kapelách. Co vám hraní dává?
Prožitek a radost z konkrétního okamžiku. Hrajeme výhradně instrumentální jazzový styl hudby, který se hodí hlavně pro komorní klubové uvádění. Takže je to hlavně výborný relax a prostředek k odreagování.

Kdo je Martin Doepke?

- německý skladatel, aranžér a producent
- začínal jako aranžér a klávesista v německé verzi muzikálu Kvítek z hororu
- v roce 1994 napsal spolu s libretistou Christianem Bieniekem muzikál Kráska a zvíře, který nejprve uvedla hudební divadla v Kolíně nad Rýnem
- Düsseldorfu, následovalo celoněmecké turné a vydání alba s písněmi
- spolupracoval na pohádkovému projektu Dara&Gomo, v roce 2003 dokončil muzikál Robin Hood, který měl premiéru na ostrově Fuerteventura
- píše filmovou muziku, v Německu spolupracuje jako aranžér a producent s osobnostmi populární hudby jako Gianna Nannini či Heinz-Rudolf Kunze
- hraje na klávesy v několika kapelách

Autor: Lenka Suchá

5.10.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
1

Řezal se v obličeji a hrozil, že skočí z okna. Sebevraha zachránil vyjednavač

Počítačový scan mozku zasaženého Alzheimerovou chorobou. Ilustrační foto.

Alzheimera odhalí pětiminutový test. Pilotní projekt má dřív zachytit nemoc

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Brno /ANKETA/ - Pruhy v protisměru pro cyklisty v jednosměrkách? Rozšíření pěších zón? Přednost autobusů na křižovatkách? Tyto a desítky dalších návrhů ovlivňujících dopravu v Brně představil městský plán mobility do roku 2050. Do 30. dubna k němu lidé mohou zasílat připomínky.

AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Praha, Brno – První díl trilogie se soupeři ze špičky extraligové tabulky hokejistům Komety nevyšel. Na ledě pražské Sparty v nedělním 48. extraligovém kole prohráli 0:4 a nenavázali na páteční domácí výhru proti Pardubicím.

Špílmachr Zavadil se vrátil do Teplic, kde se před rokem vážně zranil

Teplice - První zápas ligového jara v Teplicích byl pikantní pro brněnského kapitána Pavla Zavadila. Osmatřicetiletý fotbalista se vrátil do základní sestavy právě v místech, kde se jeho kariéra před necelým rokem málem zastavila nadobro. Zavadil v sobotu výrazně pomohl Zbrojovce k cenné remíze 1:1 a končit ani zdaleka nechce.

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Jižní Morava – Skoro čtyřiadvacet tisíc cestujících v brněnské hromadné dopravě už prostřednictvím platebních karet používá elektronické předplatní jízdenky, takzvané šalinkarty. Koordinátor jihomoravské dopravy Kordis usiluje o to, aby si elektronické jízdenky mohli pořizovat lidé v celém kraji. Nejdřív to ale bude až v příštím roce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies