VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Skupina Alia Tempora kloubí symphonic metal a elektronickou hudbu

Brno - Brněnský klub Eleven hostil vydařený koncert hudebního uskupení Alia Tempora, v jejímž čele stojí mladá frontmanka Markéta „Zanahorita" Morávková.

2.6.2014 1
SDÍLEJ:

Skupina Alia Tempora.Foto: Petr Gratias

Brněnská rocková potažmo metalová scéna vykazuje značný pohyb a občas nabídne mladé talentované umělce, kteří stojí na prahu otevřeného prostoru hudebního kolbiště, na němž budou bojovat o přízeň nevyzpytatelného příznivce. Mezi kategorii skupin dravějšího založení patří i skupina tajemného latinského názvu Alia Tempora. Stylové zaměření ji zařazuje do kategorie female fronted metal, jež je syntézou symphonic metalu a současné elektronické hudby.

Jak už zařazení z anglického označení prozrazuje, v čele skupiny stojí mladá žena, která je frontmankou a výrazným pódiovým zjevením. Markéta „Zanahorita" Morávková  není standardní metalovou shouterkou, ale cílevědomou zpěvačkou, která studuje zpěv, což je na první poslech zcela zřejmé. Její jasný otevřený vokál s čistou intonací má zajímavý timbr a vznáší se prostorem jako sférické poselství z astrálu. Souměrná, mírně posmutnělá tvář je zřejmým protipólem drsným vlasatých kytaristům a vizuálně snoubí panenskou nevinnost s její tělesnou subtilností s nepotlačovaným erotickým nábojem, což podmiňovalo i stylové oblečení.

Na pódiu nepředvádí žádné nápadné pohybové kreace, třebaže ke svému vokálnímu projevu si občas pomáhá výmluvnými gesty, jimiž podmiňuje obsah zpívaných sdělení. „Zanahorita" je dcerou známého brněnského hudebníka Miloše Morávka, kytaristy ze skupin Progres 2, Futurum a Madmen / Uriah Heep Revival, který patří mezi legendy brněnské, ale i české rockové scény. Hudební talent podědila po něm. Otec byl v počátcích jejím mentorem, ale „Zanahorita" už delší dobu rozvíjí svůj pěvecký talent pod přísným dohledem své učitelky zpěvu, které bezesporu dělá radost. Není ovšem „jenom" zpěvačkou, ale zároveň zakladatelkou skupiny Alia Tempora, skládá hlasovou linku, píše texty a zároveň se stará i o organizační záležitosti, což je na mladou ženu práce víc než dost.Skupina Alia Tempora.

Za zvlášť cennou považuji okolnost, že si dokážu představit její zajímavý hlasový projev i ve zcela odlišném žánru než je metalová oblast – např. v tzv. keltském rocku, nebo folk rocku. Pokud se vrátím do minulosti britské hudební scény, určitou příbuznost jejího podání spatřuji v jistém slova smyslu občas se jmény jako Jane Relf a Annie Haslam (Renaissance), nebo Sandy Denny (Fairport Convention, Fotheringay), které s ohledem na generační ukotvení pravděpodobně nezná. „Zanahorita" se navíc občas doprovází na irskou flétnu, která je sice v metalovém prostředí hodně netypická, ale naopak v keltském rocku či ostrovním folk rocku zcela přirozená. Přesto se cítí zpěvačka nedílnou součástí kapely Alia Tempora a do budoucna o nějakém osamostatnění neuvažuje.

Alia Tempora jsou ovšem i mužští hudebníci – Radek Žák (sólová kytara) je také autorem hudby, Štěpán „Řezňa" Řezníček (rytmická kytara, growl), Pavel „Myf" Žák (baskytara) a Aleš Winkler (bicí nástroje). Skupina funguje jako pevné hudební a lidské společenství a na pódiu působí poměrně sebevědomě a díky pravidelnému zkoušení a koncertování lze jejich obecné kolektivní muzicírování vnímat jako sehrané a názorově identické. Z jejich autorského repertoáru bych akcentoval zejména skladbuLeave You Behind, ale i jedinou coververzi písněEnjoy The Silence.

Zajímavé pojetí nabízí i skladbaFrozen, kterou kapela loni natočila ve studiu na svůj první singl. Instrumentálně se zajímavě prezentoval ve skladběAlda Solo, bubeník Winkler svou polyrytmickou exhibicí ve spojení s elektronikou. Alia Tempora vedle standardního metalového instrumentáře navíc používá i elektronické samplování, které zajímavým způsobem dotváří jejich sound, což zejména v úvodu předestřelo magické tajemno. Přesto však elektronika v rámci soundu kapely nepřebíjí metalové pojetí natolik, že by se jednalo o nějaké experimentální elektronické výboje, které by odváděly jejich hudbu do nějaké prvoplánové podbízivosti.

Třebaže instrumentální pilíř skupiny – kytarista Radek Žák prokazuje svůj nesporný talent, přesto je před ním ještě dost velký kus cesty, aby se mohl stát suverénním sólistou, který by pozvedl nejen svou osobnost, ale i skupinu do vyšší sféry a rovněž by kapele prospělo zamyslet se nad aranžmá skladeb a výrazněji odlišit jejich pojetí a zbavit je jisté uniformity vyznění. Zjevně nejtalentovanějším a nejperspektivnějším příslibem kapely zůstává ovšem Markéta „Zanahorita" Morávková.

Alia Tempora koncertuje teprve dva roky a lze soudit, že její vývoj neustrne v prvním plánu, ale že prokáže dostatečnou životnost, aby se prosadila nejen na brněnské scéně, ale i mimo ni. Sobotní koncert v klubu Eleven na Dominikánské ulici to celkem průkazně naznačil.

PETR GRATIAS, nezávislý hudební publicista

Autor: Redakce

2.6.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Hořící cisterna s asfaltem: před příjezdem hasičů zkrotil plameny řidič auta

Ilustrační foto.
3

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Jubilejní ohňostroje: ekologové chtějí raději světelnou show

Brno /INFOGRAFIKA/ - Desítky tisíc lidí v ulicích o víkendu sledovaly oblohu nad hradem Špilberk. Letos naposledy zářila barvami při ohňostroji přehlídky Ignis Brunensis. „Závěrečný ohňostroj vidělo sto třicet tisíc lidí. Všech sedm ohňostrojů nad Brnem přilákalo přes milion diváků," informoval za pořadatele Ondřej Morávek. Ani po dvaceti letech se ale někteří lidé s existencí přehlídky nesmířili.

Farmářské trhy? Málo problematické. Loni inspektoři zjistili jen dva nedostatky

Jižní Morava /ANKETA/ – Místní produkty, čerstvé ovoce a zelenina, vonící pečivo. Jihomoravané na farmářských trzích hledají především kvalitní potraviny.

AKTUALIZOVÁNO

Zamaštěná dálnice blokovala provoz 7 hodin. Při nehodě se vysypaly prasečí kůže

Rousínov /FOTOGALERIE/ – Kovové výlisky a vepřové kůže v úterý po čtvrté hodině odpoledne zkomplikovaly provoz na dálnici D1 u Rousínova. Vysypaly se ze dvou nákladních aut, která se tam srazila.

Smuteční síň na Židenickém hřbitově nakonec nezbourají

Brno – Smuteční síň na židenickém hřbitově od brněnského architekta Ivana Rullera nakonec zbourání nepotká. Brněnští radní v úterý odvolali šest let staré rozhodnutí, podle kterého měly demoliční stroje síň srovnat se zemí. „Dotázali jsme se odborníků na architekturu a jejich posudky nám dokázaly vysokou architektonickou hodnotu síně. Připravíme plány na rekonstrukci budovy. V budoucnu bude znovu sloužit svému původnímu účelu," řekl náměstek primátora Martin Ander.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies