VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Skupina Futurum rozsvítila v Líšni předvánoční pospolitost

Brno /RECENZE/ - Skoro by se dalo říci, že už patří řadu let k bontonu, když se hudební skupiny napříč nejširšími žánrovými odvětvími v předvánočním adventním času přijdou rozloučit se starým rokem a zahrát svým příznivcům formou hudebního dárku.

22.12.2011
SDÍLEJ:

Roman Dragoun byl letos v létě hostem festivalu vážné hudby Filharmonie Brno.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Nejinak tomu bylo i v úterý večer v líšeňském Dělňáku, kde se známá brněnská rocková legenda, skupina Futurum sešla se svými příznivci na koncertním setkání. Sál sice nepraskal ve švech (dost možná se do toho promítl i celonárodní smutek nad odchodem bývalého prezidenta Václava Havla), ale domáckou atmosféru se přesto podařilo vytvořit i v tomto čase, kdy nadvládu nad naší psýchou získává melancholie a nostalgie.

Skupina Futurum patří dnes mezi rockové legendy osmdesátých let. Na rozdíl od takových Progres 2 a Synkop Oldřicha Veselého se jako první dokázala celkem zdařile vymanit z klasického artrockového modelu velkoplošných kompozic a díky odlišně orientované rytmice a moderním skladatelským přístupům zareagovala na dobové trendy. V jejich hudbě lze vypozorovat vliv amerických Talking Heads, britských King Crimson, ale také návrat ke klasické písňové formě zabalené do jiného aranžmá, kdy pojednou nový význam získává termín hudební šanson, anebo bílý soul.

Podobně jako i u jiných skupin, rovněž Futurum procházeli různými personálními proměnami, což se promítalo i do celkového pojetí jejich hudby a soundu, což bylo většinově vnímáno pozitivním přístupem ze strany jejich příznivců.

Koncert v líšeňském Dělňáku na pódium přivedl kapelu v sestavě – Roman Dragoun: real electric piano, Korg synthesizer, sequencer, sólový zpěv, Miloš Morávek: elektrická kytara Ibanez, Emil Kopřiva: elektrická kytara Ibanez zpěv, Jakub Michálek: baskytara a Jan Seidl: bicí nástroje.

Jejich playlist se skládal z hudebního výběru ze dvou řadových alb Jedinečná šance (1987) a Ostrov Země (1984), což dokládaly pečlivě proaranžované skladby s emocionálním projevem leadera skupiny – Romana Dragouna. Z řady skladeb bych rád vyzdvihnul podmanivou Vyplouvám s básnivým textem Soni Smetanové, vrstevnatou kompozici Sluneční město, rovněž zajímavě uchopenou instrumentální skladbu Standa. Zapomenout nejde ani na minimalistické a přesto velmi důrazně emotivní Stopy, poněkud záhadnou Kámen tvář, či velmi citlivou zpověď Zdroj, kterou opatřil textem – otec Romana Dragouna – akademický malíř František Roman Dragoun. Vynechat nemohu ani přízračnou skladbu Střílej s textem Milana Prince, či rozpoutanou skladbu Voda…. Závěrečné slovo v přídavcích ovšem patřilo pravděpodobně k nejzásadnějšímu opusu – skladbě Juliet, která se stala pro Romana Dragouna a Futurum snad hlavním poznávacím znakem….

Bubeník Jan Seidl svou strojově přesnou hru s důraznými akcenty výtečně propojoval s baskytaristou Jakubem Michálkem, který se v první polovině koncertu držel muzikantsky trochu „při zdi“, ale ve druhé polovině na sebe začal výrazně upozorňovat zajímavými basovými breaky a občasným použitím slapu, což rytmiku výrazně posilovalo.

Práce obou kytaristů místy vykazovala výtečnou souhru dvou sólových kytar, ale většinově se profiloval jednak Miloš Morávek, ale i Emil Kopřiva jako oddělení instrumentalisté. Ve druhé polovině převzal Kopřiva iniciativu a nabídl technicky vyprecizovaná sóla, na která reagovali příznivci zvýšenou pozorností, zatímco Morávek hrál uměřeněji a dotvářel svou ornamentikou náladotvornost skladeb za asistence rázných sekaných doprovodů.

Roman Dragoun vyváženě používal barevnosti svých kláves k umocňování svých emocionálních eskapád, ale v mezihrách neváhal popustit uzdu improvizacím, které razantním způsobem homogenizovaly celkové pojetí hudebního tvaru.

Koncert hodnotím jako vydařenou prezentaci prověřeného pojetí jejich stylově těžko zařaditelné hudby. Nicméně stejně jako jiné brněnské legendě – Progres 2 – bych i skupině Futurum poradil, aby začali pracovat na novém hudebním materiálu, na jejímž konci by celé jejich snažení bylo korunováno regulérním albem.

Futurum podle mého soudu není vyhořelá skupina bez nových podnětů a proto by neměli promarnit příležitost, zatroubit k virtuálnímu útoku a nabídnout na vyprahlý český trh zajímavou podnětnou kvalitu. Energetického potenciálu mají (domnívám se) víc než dost a jejich vzájemná souhra a způsob koncertní prezentace nasvědčují tomu, že by mohli být docela příjemným překvapením.

PETR GRATIAS – nezávislý hudební publicista

22.12.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Kajínek, odsouzený vrah, míří 23. května po 23 letech na svobodu z věznice v Rýnovicích v Jablonci nad Nisou díky milosti, kterou mu udělil prezident Miloš Zeman.
AKTUALIZOVÁNO
1 34

Je to tady! Kajínek opustil vězení. "Vítej na svobodě," zaznělo na uvítanou

Hrad Pernštejn - ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Žena se zřítila ze srázu nedaleko Pernštejna. Zachránit ji museli hasiči

Nečekaná odměna za dopis. Zábranský přivezl malému chlapci pohár

Brno /VIDEO/ – Velké překvapení přichystala hokejová Kometa Brno pro čtyřletého fanouška, který po zisku mistrovského titulu napsal krátký dopis trenérovi Liboru Zábranskému. Hlavní kouč extraligových šampionů za odměnu přivezl mistrovský pohár až před dům malého Dana a věnoval mu i dres.

Nejsmradlavější místo je u divadla v Tučkově ulici. Nejvíc lidem voní oříšky

Brno /FOTOGALERIE/ – Po čtyřech měsících zjišťování nejvoňavějších a nejsmradlavějších míst v Brně předali tvůrci čichové mapy v pondělí výsledky šetření náměstku primátora Martinu Anderovi. „Informace předá Kanceláři architekta města, která připraví řešení nejsmrdutějších problémů města," sdělil vedoucí projektu Martin Vérteši.

Tipy pro miniaturní zahradu

Chcete zahradničit, ale vaše zahrádka je o velikosti poštovní známky? Je to místečko někde u plotu vnitrobloku nebo třeba vetknuté do zahrádkářské kolonie na pozemku úzkém jak pentle? Nevadí. I tam se dá pěstovat.

Žilkovu ulici si spletl s dálnicí. Jel rychlostí skoro 140 kilometrů v hodině

Brno – Sto třicet sedm kilometrů v hodině jel v pátek dopoledne řidič motorky v řečkovické Žilkově ulici. Při jízdě ho přistihli policisté, kteří v úseku, kde je nejvyšší povolená rychlost padesát kilometrů v hodině, měřili rychlost.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies