VYBERTE SI REGION

Spurný zdokumentoval měnící se krajinu

BRNO - Moravská galerie v Brně otevřela výstavu fotografií Miloše Spurného, která se věnuje proměnám moravské krajiny

16.8.2007
SDÍLEJ:

ZBYTKY KRAJINY. Panoramatickou fotografii Poslední zbytky krajiny pořídil Spurný vlastnoručně zkonstruovaným fotoaparátem Bednaflex kolem roku 1968. Foto: Repro: DENÍK/Lubomír Stehlík

Zachytit obraz měnící se jihomoravské krajiny byl celoživotní cíl fotografa a přírodovědce Miloše Spurného. Výstavu jeho fotografií s názvem Mezi fotografií a ekologií ve čtvrtek zahájila Moravská galerie v Brně v Uměleckoprůmyslovém muzeu v prostoru Camera. „Nejpalčivějším a zároveň dnes nejaktuálnějším tématem Miloše Spurného byly řeky. Fotografoval například krajinu pod Pálavou v době před stavbou Novomlýnských nádrží.

Spurný patřil mezi nejkultivovanější české fotografy krajiny, navíc měl cit pro ekologii,“ uvedl kurátor výstavy Antonín Dufek. Spurný žil v letech 1922 až 1979. V Brně vystudoval fyziologii rostlin a filozofii, pracoval mimo jiné v Botanickém ústavu Československé akademie věd. V roce 1965 založil skupinu REKRAFO (Regionálních krajinářských fotografů), kam patřili například Pavel Mazal, Milo Černoušek, Jan Baltus a další.

Spurný s oblibou fotografoval panoramatické snímky. „Panoramatická fotografie je schopná interpretovat krajinu a přitom nemůže lhát. Je spjatá s pravdivostí, o kterou Spurnému šlo. V tom šel proti proudu moderní fotografie, která je založená na detailu,“ říká Dufek. Podle jeho slov si Spurný uvědomoval problematiku vztahu civilizace a přírody a udržitelného rozvoje. „Velké problémy vedou k velkým dílům,“ poznamenal Dufek. Na fotografa, který zemřel téměř před třiceti lety, vzpomíná i jeho žena Věra Spurná.

„Fotil od svých studentských let. Panoramatický fotoaparát, který pojmenoval Bednaflex, si vyrobil sám z překližky. A protože jsme tehdy neměli auto, objezdil celou jižní Moravu a moravskou část Českomoravské vysočiny na kole a pěšky,“ vzpomíná na manžela Spurná. Podle ní dostal akademik Spurný několik nabídek ze zahraničních univerzit. Nakonec se ale rozhodl zůstat v Československu.

„Cítil závazek zůstat tady a zdokumentovat zdejší krajinu před tím, než se změní. Věděl, že konkrétní alej nebo mokřad v brzké době zanikne a chtěl to ještě zachytit,“ líčí Spurná. Její manžel je i autorem téměř stovky vědeckopopulárních článků, přispíval například do časopisů Věda a život nebo Vesmír. Texty doprovázel svými fotografiemi.

Výstava podle Dufka ukazuje devětačtyřicet fotografií, které Spurní věnovali Moravské galerii. Zájemci o historii krajiny si mohou koupit knihu Sbohem, staré řeky, která dokumentuje oblasti zaniklého soutoku Dyje se Svratkou, na jehož místě se dnes leskne hladina Novomlýnských nádrží. „Kniha stojí 565 korun,“ informovala mluvčí Moravské galerie Hana Laudátová.

Výstava potrvá do 18. listopadu, součástí doprovodného programu je i přednáška přední české odbornice na životní prostředí Hany Librové.

16.8.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies