VYBERTE SI REGION

Statického Kupce pozvedá Polívkův výkon

Brno /RECENZE/ – Nové nastudování komedie Williama Shakespeara Kupec benátský v režii Stanislava Moši přitahovalo pozornost už dlouho před premiérou. Očekávaným byl hlavně herecký návrat Boleslava Polívky do Městského divadla Brno, kde před lety ztvárnil Keana IV. a Vladimíra v Čekání na Godota. I tentokrát v roli žida Šajloka obstál na výbornou a jeho neokázale civilní výkon Mošově inscenaci vévodí.

20.4.2014 2
SDÍLEJ:

Kupec Benátský.Foto: Jef Kratochvil

Tříhodinové zpracování ale doplácí na statičnost a nevyužité scénografické možnosti. Velkolepé řešení s kulisami skutečných Benátek a s vodou na jevišti si na rozlehlé Hudební scéně totiž přímo říká o větší rozehrání.
Brněnští tvůrci upřednostnili před hojně využívaným překladem Martina Hilského nejnovější verzi Jiřího Joska, která podle tvůrců lépe souzní s moderním pojetím inscenace. Zajímavému srovnání tak vystavili hlavně Boleslava Polívku, jenž Šajloka ztvárnil už v roce 2005 v režii Romana Poláka na Pražském hradě.

Novou výzvou však Polívka bez problémů zvládl a mnohovrstevnatou fuguru žida vykreslil jemným balancováním na tragikomické hraně. V divácích dovede vzbudit škálu pocitů od naprostého opovržení až po soucitnou lítost. Nejsilnější je Boleslav Polívka při ztišených monolozích, které jsou však v jeho podání i tak dost naléhavé. V představení na sebe nestrhává přílišnou pozornost a mezi sehraný brněnský soubor přirozeně zapadl.
Kupec benátský je teprve třetím činoherním titulem uvedeným za desetiletou historii na zdejší Hudební scéně. Možností obřího jeviště využil režisér Moša pro velkolepé scénické pojetí, které představuje zatopené náměstí svatého Marka i s mostem v pozadí. Herci se tak pohybují jen po úzkých chodnících, které ze všech stran obklopuje voda. Nápad zrealizoval německý scénograf Christoph Weyers, který s brněnským Městským divadlem spolupracuje sice na své první činohře, celkově však už pošesté (předchozí úspěšné muzikály Bídníci, Flashdance, Papežka aj.). Weyers využil výhradně materiálů jako kov, plast a hliník. Podpořil tak hlavní témata příběhu, jimiž jsou odcizenost mezi lidmi a chladné až bezcitné jednání postav.

Weyersův zdařilý nápad ale režie pramálo rozvíjí a pojetí scény bere jen jako vnějškový rámec pro zasazení příběhu. Vše přitom přímo vybízí k tolika možným ozvláštněním! Jediné zabalancování nad vodní propastí předvádí ve tříhodinovém představení Jiří Mach v roli Bassania. Jinak herci vesměs jen staticky odříkávají své repliky a po jevišti se pohybují nuceně stále po stejných trajektoriích. Při stominutové nonstop délce první poloviny se tak brzy dostavuje monotónnost.

Ještěže v několika momentech zafunguje jako živá voda alespoň postava Šajlokova sluhy. Jeho představitel Michal Isteník dokázal prostor naplnit nakažlivou energií, na chvíli si i smočil nohy ve vodě, byť zase spíše jen symbolicky. Více prostoru mohla dostat i působivá a hodně různorodá hudební složka Zdenka Merty.
Vodní živel na scéně nejvíce posloužil až téměř v závěru, kdy je po prohraném soudu Šajlok přinucený přestoupit na křesťanskou víru. Jako trest za požadavek na vyříznutí libry masa z protivníkova těla skončí Boleslav Polívka i s oblečením ponořený ve vodě. Ponížení je tak před zraky diváků dokonané do důsledku.

Nepříliš nápaditě inscenace zobrazuje prostředí Belmontu, kde v paláci žije krásná mladá vdova Porcie. Tomuto místu už William Shakespeare předurčuje pohádkově snový ráz a zobrazuje jej jako prosluněnou oázu, v níž se vše idylicky točí jen kolem lásky. V brněnské verzi se však tyto scény odehrávají pouze na forbíně před světlou zataženou oponou. Společenské postavení se tak dají u Porcie a její komorné Nerissy nejvíce odtušit podle zdobných kostýmů Andrey Kučerové. Především Svetlana Janotová jako Porcie, ale i Eliška Skálová skvěle zvládly přechody mezi přitažlivými ženami a mužským přestrojením za soudce, respektive písaře.
Kupec benátský se jistě zařadí u brněnských diváků k nejžádanějším titulům z repertoáru. Už jen jméno Boleslava Polívky je pro ně totiž dostatečným, a nutno říct, že oprávněným magnetem. Jinak se ale inscenace nesnaží o žádný převratný výklad a je spíše až pietně oddaná Shakespearově předloze. Snad proto zůstala celkově tak trochu „na vodě".


/Psáno z premiéry 5. dubna 2014/

Autor: Lenka Suchá

20.4.2014 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Česká hlava pro brněnský tým. Mikroskop pomůže s léčbou rakoviny

Brno – Vynalezl mikroskop, který v budoucnu pomůže s nádorovou léčbou. Padesátiletý Radim Chmelík se svým týmem z Fakulty strojního inženýrství a CEITEC Vysokého učení technického v Brně obdržel minulý týden ocenění vědecké soutěže Česká hlava.

Kníničská Panna Marie? Řezbář ji vyřezal motorovou pilou

Brno /FOTOGALERIE/ – Zvuk motorové pily slyšeli v neděli dopoledne lidé z brněnských Kníniček. Před místní mateřskou školou totiž započal letošní advent v městské části. Jedním z největších lákadel programu byla řezbářská show, při níž řezbář vytvořil postavu Panny Marie.

Nehod motorkářů ubylo. Jsou lépe připravení, tvrdí odborník

Jižní Morava – Devět životů vyhaslo od začátku roku při nehodách motocyklů na silnicích v Jihomoravském kraji. Oproti loňsku je to o jednoho mrtvého méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies