VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Talpová: Andělé jsou ve své dokonalosti nekompromisní

Brno /ROZHOVOR/ – Šestačtyřicetiletá brněnská spisovatelka Eva Talpová v těchto dnech vydává u nakladatelství Eroika svůj nový román S andělem ne.

29.3.2010
SDÍLEJ:

Eva TalpováFoto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Brněnská rodačka Eva Talpová se celoživotně pohybuje okolo knížek. Deset let pracovala v knihkupectví, poté vystudovala bohemistiku a už dvanáct let učí český jazyk a literaturu na střední škole.

Po několika krátkých básnických a prozaických sbírkách vydala předloni román Po velmi tenké čáře, na který v těchto dnech navazuje pokračováním s názvem S andělem ne.

O čem je váš nový román?
Už název napovídá, že to s andělem moc nejde. Proč? Protože andělé jsou ve své dokonalosti nekompromisní, zatímco my jsme jenom lidé. Motiv anděla jde celým románem a vyjevuje se různě. Většinou jako etický princip, který nelze porušit, protože si jej člověk na sebe uvalil jako svou výztuž i omezení. Anděla totiž nezajímá místo, čas a výmluvy. Stojí při nás a současně nám klade překážky. Může také souviset s představou bytí v jiné dimenzi a s otázkou, nakolik člověk o nějaké další posmrtné bytí stojí. Tolik tedy obecná, symbolická rovina. Konkrétně jde o příběh mladé ženy odehrávající se na přelomu let osmdesátých a devadesátých v Brně.

Nakolik příběh navazuje na předchozí román Po velmi tenké čáře?
Děj navazuje přímo, čtenáři se znovu setkají s hlavní hrdinkou předchozího románu Leonou Málkovou. Dozví se o jejích dalších osudech, které jsou stejně složité, jako je komplikovaná její povaha.

Jak moc se děj dotýká i skutečných událostí moderních českých dějin?
Leonina přítomnost se prolíná se vzpomínkami na dětství a s epizodami ze života jejích rodičů a prarodičů. Ve zkratce se tedy děj dotýká třeba doby okupace, padesátých let, srpna šedesát osm, období normalizace, nakonec i sametového listopadu. Nejde ale v zásadě o politiku nebo historii, spíš se snažím ukázat, jak jsme ovlivňováni dějinnými událostmi, které se přes nás valí, a jak na každého z nás mohou mít vliv i předchozí zkušenosti našich rodičů a následky jejich činů a rozhodnutí.

Představíte novou knihu i čtenářům v Brně?
Určitě, chystám autogramiádu s autorským čtením, jen zatím nevím kdy.

V Brně jste se narodila a žijete tady. Co se vám na tomto městě líbí?
Především okolí Brna, lesy, kopce, voda. Ve městě potom dva kostely, u svatého Jakuba a bazilika na Mendlově náměstí. Taky mám ráda uličky kolem Petrova a brněnský „štatl“, korzo od České přes Svoboďák až k nádraží. To si musím téměř každý den projít. Nemohla bych žít jinde, Brno je moje celoživotní oblečení.

Už od roku 1995 publikujete v deníku Rovnost fejetony. Čím je vám tento žánr blízký?
Fejeton mi umožňuje vyjádřit se k aktuálním i obecným věcem, které mě štvou, iritují nebo zajímají. A učinit tak formou, která je doufám čtivá a vtipná. Fejeton je pro mě drobná moralitka skrytá za metaforu.

Napsala jste i několik básnických sbírek. Jsou vám bližší kratší literární útvary?
Prošla jsem obvyklým vývojem, takže v mládí to byla poezie, po třicítce próza. I když od poezie jsem nikdy úplně neutekla, metafora mi často vstoupí i do prozaického textu. A rozsah? Román je velký dům, složitá architektura. Psát jej znamená se do něj nastěhovat. A vedle toho chodit normálně do práce, starat se o rodinu, a současně pořád bydlet v tom románu. Je to krásné, náročné a chce to výdrž na několik let.

Kde nejčastěji čerpáte inspiraci pro své knihy?
Ze sebe, z okolí, z představ, z reality. Zajímají mě archetypální, „základní“ témata.

Využíváte hodně i autobiografických prvků?
Právě, že ano. A nevím, jestli je to dobře.

Co připravujete nového?
Po dvou objemných románech by mě teď lákalo něco jiného. Chtěla bych napsat soubor povídek s jednotícím prvkem, motivem absurdity.

Na střední škole učíte český jazyk a literaturu. Jaký vidíte mezi studenty zájem o český jazyk?
Prestiž českého jazyka se scvrkla na minimum. Mnohem důležitější připadá mladým angličtina, která jim otevírá dveře do světa. Čeština jim v globalizovaném prostoru připadá zbytečná a složitá. Studenti, zvyklí často klikat, psát esemesky a „říkat to obrázkem“, mívají pak problém souvisle se ve své mateřštině vyjádřit. A čtení? Učím na škole vychovávající budoucí knihkupce, takže naši studenti většinou čtou. Literaturu učím dvanáct let, předtím jsem byla deset let prodavačka knih. Obě tato povolání mají něco společného, a to je nutkání šířit knihu. Když mi třeba student řekne, že se mu líbila knížka, kterou jsem mu doporučila, potěší mě to.

Autor: Lenka Suchá

29.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
3

VIDEO: V tramvajích znělo jódlování, lidovky i zpěv v romštině

ční klinika NeoVize v brněnských Židenicích vznikla v roce 2008. Lékaři tam v současné době denně zvládnou kolem dvaceti operací či zákroků, většina z nich trvá přibližně čtvrt hodiny.

Léčba lidských očí: za některé pacienty vysazují lékaři strom

Brněnská mincovna vyrazí největší minci světa, zatím představili model

Brno – Dosud největší minci světa, australského zlatého Červeného klokana z roku 2012 o průměru osmdesáti centimetrů, čeká propad. Brněnská GSP mincovna připravuje ražbu české mince, která ho v prvenstvím předčí. „Bude nejen větší, plánujeme průměr devadesát a sto centimetrů, ale hlavně bude ražená, nikoliv litá, jako australská," vysvětlil Roman Diviš z mincovny.

Strážníci v Brně dopadli hledaného muže. Díky pivu

Brno – V poutech skončil muž, který si u brněnského hlavního nádraží dopřál pivo. Přitáhl totiž na sebe pozornost brněnských strážníků, kteří zjistili, že muže hledají republikoví policisté.

Janáčkova akademie slaví sedmdesát. Koncertem "kinoválů" a muzikálových hitů

Brno – Melodie z filmů Pelíšky či Tenkrát na západě, znělky z Hvězdných válek a Simpsonů. A také písně z muzikálů West Side Story, Hair nebo Flashdance. To vše zazní na slavnostním koncertě Vivat Academia!, který příští středu hostí Hudební scéna Městského divadla Brno.

Jsem idiot, kál se řidič kamionu. Opilý nemohl ani stát. Trestem je i vězení

Břeclav /VIDEO/ – Půl roku vězení, čtyřletý zákaz řízení a k tomu vyhoštění na stejnou dobu z České republiky. Takový trest si odnesl od břeclavského okresního soudu slovinský řidič kamionu Marjan Baht.  Čtyřicetiletého silně opilého muže zastavili na konci dubna na dálnici D2 u Břeclavi celníci, řidič nebyl schopen vstát ani chodit. Rozsudek je zatím nepravomocný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies