VYBERTE SI REGION

Talpová: Andělé jsou ve své dokonalosti nekompromisní

Brno /ROZHOVOR/ – Šestačtyřicetiletá brněnská spisovatelka Eva Talpová v těchto dnech vydává u nakladatelství Eroika svůj nový román S andělem ne.

29.3.2010
SDÍLEJ:

Eva TalpováFoto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Brněnská rodačka Eva Talpová se celoživotně pohybuje okolo knížek. Deset let pracovala v knihkupectví, poté vystudovala bohemistiku a už dvanáct let učí český jazyk a literaturu na střední škole.

Po několika krátkých básnických a prozaických sbírkách vydala předloni román Po velmi tenké čáře, na který v těchto dnech navazuje pokračováním s názvem S andělem ne.

O čem je váš nový román?
Už název napovídá, že to s andělem moc nejde. Proč? Protože andělé jsou ve své dokonalosti nekompromisní, zatímco my jsme jenom lidé. Motiv anděla jde celým románem a vyjevuje se různě. Většinou jako etický princip, který nelze porušit, protože si jej člověk na sebe uvalil jako svou výztuž i omezení. Anděla totiž nezajímá místo, čas a výmluvy. Stojí při nás a současně nám klade překážky. Může také souviset s představou bytí v jiné dimenzi a s otázkou, nakolik člověk o nějaké další posmrtné bytí stojí. Tolik tedy obecná, symbolická rovina. Konkrétně jde o příběh mladé ženy odehrávající se na přelomu let osmdesátých a devadesátých v Brně.

Nakolik příběh navazuje na předchozí román Po velmi tenké čáře?
Děj navazuje přímo, čtenáři se znovu setkají s hlavní hrdinkou předchozího románu Leonou Málkovou. Dozví se o jejích dalších osudech, které jsou stejně složité, jako je komplikovaná její povaha.

Jak moc se děj dotýká i skutečných událostí moderních českých dějin?
Leonina přítomnost se prolíná se vzpomínkami na dětství a s epizodami ze života jejích rodičů a prarodičů. Ve zkratce se tedy děj dotýká třeba doby okupace, padesátých let, srpna šedesát osm, období normalizace, nakonec i sametového listopadu. Nejde ale v zásadě o politiku nebo historii, spíš se snažím ukázat, jak jsme ovlivňováni dějinnými událostmi, které se přes nás valí, a jak na každého z nás mohou mít vliv i předchozí zkušenosti našich rodičů a následky jejich činů a rozhodnutí.

Představíte novou knihu i čtenářům v Brně?
Určitě, chystám autogramiádu s autorským čtením, jen zatím nevím kdy.

V Brně jste se narodila a žijete tady. Co se vám na tomto městě líbí?
Především okolí Brna, lesy, kopce, voda. Ve městě potom dva kostely, u svatého Jakuba a bazilika na Mendlově náměstí. Taky mám ráda uličky kolem Petrova a brněnský „štatl“, korzo od České přes Svoboďák až k nádraží. To si musím téměř každý den projít. Nemohla bych žít jinde, Brno je moje celoživotní oblečení.

Už od roku 1995 publikujete v deníku Rovnost fejetony. Čím je vám tento žánr blízký?
Fejeton mi umožňuje vyjádřit se k aktuálním i obecným věcem, které mě štvou, iritují nebo zajímají. A učinit tak formou, která je doufám čtivá a vtipná. Fejeton je pro mě drobná moralitka skrytá za metaforu.

Napsala jste i několik básnických sbírek. Jsou vám bližší kratší literární útvary?
Prošla jsem obvyklým vývojem, takže v mládí to byla poezie, po třicítce próza. I když od poezie jsem nikdy úplně neutekla, metafora mi často vstoupí i do prozaického textu. A rozsah? Román je velký dům, složitá architektura. Psát jej znamená se do něj nastěhovat. A vedle toho chodit normálně do práce, starat se o rodinu, a současně pořád bydlet v tom románu. Je to krásné, náročné a chce to výdrž na několik let.

Kde nejčastěji čerpáte inspiraci pro své knihy?
Ze sebe, z okolí, z představ, z reality. Zajímají mě archetypální, „základní“ témata.

Využíváte hodně i autobiografických prvků?
Právě, že ano. A nevím, jestli je to dobře.

Co připravujete nového?
Po dvou objemných románech by mě teď lákalo něco jiného. Chtěla bych napsat soubor povídek s jednotícím prvkem, motivem absurdity.

Na střední škole učíte český jazyk a literaturu. Jaký vidíte mezi studenty zájem o český jazyk?
Prestiž českého jazyka se scvrkla na minimum. Mnohem důležitější připadá mladým angličtina, která jim otevírá dveře do světa. Čeština jim v globalizovaném prostoru připadá zbytečná a složitá. Studenti, zvyklí často klikat, psát esemesky a „říkat to obrázkem“, mívají pak problém souvisle se ve své mateřštině vyjádřit. A čtení? Učím na škole vychovávající budoucí knihkupce, takže naši studenti většinou čtou. Literaturu učím dvanáct let, předtím jsem byla deset let prodavačka knih. Obě tato povolání mají něco společného, a to je nutkání šířit knihu. Když mi třeba student řekne, že se mu líbila knížka, kterou jsem mu doporučila, potěší mě to.

Autor: Lenka Suchá

29.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Tvář klipu VUT, který láká mladé ženy ke studiu na technice.

VIDEO: Holky na techniku patří, láká studentky nový klip VUT

Ilustrační foto.

Zloděj chtěl odjet s lupem, nenastartoval dodávku

Bojovat a makat. Kometa už se nastavuje na play-off mód, v Hradci se vyplatil

Brno – Ladí se na play-off hru. Hokejisté brněnské Komety v nedělním duelu v Hradci Králové vydřeli vítězství 4:3 v prodloužení. Upustili od líbezných kombinací a předvedli jednoduchou hru, která je po třech nezdarech už dovedla k výhře. „Měli bychom s blížícím se play-off hrát tento hokej nadále. Jsem rád, že se nám to v Hradci konečně podařilo. I zápas se Zlínem nebyl špatný, jen jsme bohužel nedávali branky," připomněl asistent kouče Komety Martin Pešout páteční domácí porážku 2:4.

Ořešínská madona putuje domácnostmi. Čeká na opravu zvoničky

Brno – Od domu k domu nyní putuje socha Panny Marie Ořešínské v brněnském Ořešíně. Sochu, kterou tamní obyvatelé zakoupili od francouzských řádových sester, si budou předávat tamní rodiny do doby, než opraví zvonici, pro kterou Pannu Marii pořídili. „Zatím ji mělo sedm rodin, jedna dokonce přes Vánoce," řekl starosta Jan Levíček.

Lidé zaznamenávají místa do čichové mapy Brna. Voní jim třeba pivovar

Brno /ANKETA/ – Mendlovo náměstí páchne, na Úvoze se kvůli smogu téměř nedá dýchat. Na přibližně dvě desítky podobně nelibě páchnoucích míst v brněnských ulicích už upozornili lidé na internetu. Díky takzvané čichové mapě, kterou na web minulý týden umístili její autoři.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies