VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Talpová: Andělé jsou ve své dokonalosti nekompromisní

Brno /ROZHOVOR/ – Šestačtyřicetiletá brněnská spisovatelka Eva Talpová v těchto dnech vydává u nakladatelství Eroika svůj nový román S andělem ne.

29.3.2010
SDÍLEJ:

Eva TalpováFoto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Brněnská rodačka Eva Talpová se celoživotně pohybuje okolo knížek. Deset let pracovala v knihkupectví, poté vystudovala bohemistiku a už dvanáct let učí český jazyk a literaturu na střední škole.

Po několika krátkých básnických a prozaických sbírkách vydala předloni román Po velmi tenké čáře, na který v těchto dnech navazuje pokračováním s názvem S andělem ne.

O čem je váš nový román?
Už název napovídá, že to s andělem moc nejde. Proč? Protože andělé jsou ve své dokonalosti nekompromisní, zatímco my jsme jenom lidé. Motiv anděla jde celým románem a vyjevuje se různě. Většinou jako etický princip, který nelze porušit, protože si jej člověk na sebe uvalil jako svou výztuž i omezení. Anděla totiž nezajímá místo, čas a výmluvy. Stojí při nás a současně nám klade překážky. Může také souviset s představou bytí v jiné dimenzi a s otázkou, nakolik člověk o nějaké další posmrtné bytí stojí. Tolik tedy obecná, symbolická rovina. Konkrétně jde o příběh mladé ženy odehrávající se na přelomu let osmdesátých a devadesátých v Brně.

Nakolik příběh navazuje na předchozí román Po velmi tenké čáře?
Děj navazuje přímo, čtenáři se znovu setkají s hlavní hrdinkou předchozího románu Leonou Málkovou. Dozví se o jejích dalších osudech, které jsou stejně složité, jako je komplikovaná její povaha.

Jak moc se děj dotýká i skutečných událostí moderních českých dějin?
Leonina přítomnost se prolíná se vzpomínkami na dětství a s epizodami ze života jejích rodičů a prarodičů. Ve zkratce se tedy děj dotýká třeba doby okupace, padesátých let, srpna šedesát osm, období normalizace, nakonec i sametového listopadu. Nejde ale v zásadě o politiku nebo historii, spíš se snažím ukázat, jak jsme ovlivňováni dějinnými událostmi, které se přes nás valí, a jak na každého z nás mohou mít vliv i předchozí zkušenosti našich rodičů a následky jejich činů a rozhodnutí.

Představíte novou knihu i čtenářům v Brně?
Určitě, chystám autogramiádu s autorským čtením, jen zatím nevím kdy.

V Brně jste se narodila a žijete tady. Co se vám na tomto městě líbí?
Především okolí Brna, lesy, kopce, voda. Ve městě potom dva kostely, u svatého Jakuba a bazilika na Mendlově náměstí. Taky mám ráda uličky kolem Petrova a brněnský „štatl“, korzo od České přes Svoboďák až k nádraží. To si musím téměř každý den projít. Nemohla bych žít jinde, Brno je moje celoživotní oblečení.

Už od roku 1995 publikujete v deníku Rovnost fejetony. Čím je vám tento žánr blízký?
Fejeton mi umožňuje vyjádřit se k aktuálním i obecným věcem, které mě štvou, iritují nebo zajímají. A učinit tak formou, která je doufám čtivá a vtipná. Fejeton je pro mě drobná moralitka skrytá za metaforu.

Napsala jste i několik básnických sbírek. Jsou vám bližší kratší literární útvary?
Prošla jsem obvyklým vývojem, takže v mládí to byla poezie, po třicítce próza. I když od poezie jsem nikdy úplně neutekla, metafora mi často vstoupí i do prozaického textu. A rozsah? Román je velký dům, složitá architektura. Psát jej znamená se do něj nastěhovat. A vedle toho chodit normálně do práce, starat se o rodinu, a současně pořád bydlet v tom románu. Je to krásné, náročné a chce to výdrž na několik let.

Kde nejčastěji čerpáte inspiraci pro své knihy?
Ze sebe, z okolí, z představ, z reality. Zajímají mě archetypální, „základní“ témata.

Využíváte hodně i autobiografických prvků?
Právě, že ano. A nevím, jestli je to dobře.

Co připravujete nového?
Po dvou objemných románech by mě teď lákalo něco jiného. Chtěla bych napsat soubor povídek s jednotícím prvkem, motivem absurdity.

Na střední škole učíte český jazyk a literaturu. Jaký vidíte mezi studenty zájem o český jazyk?
Prestiž českého jazyka se scvrkla na minimum. Mnohem důležitější připadá mladým angličtina, která jim otevírá dveře do světa. Čeština jim v globalizovaném prostoru připadá zbytečná a složitá. Studenti, zvyklí často klikat, psát esemesky a „říkat to obrázkem“, mívají pak problém souvisle se ve své mateřštině vyjádřit. A čtení? Učím na škole vychovávající budoucí knihkupce, takže naši studenti většinou čtou. Literaturu učím dvanáct let, předtím jsem byla deset let prodavačka knih. Obě tato povolání mají něco společného, a to je nutkání šířit knihu. Když mi třeba student řekne, že se mu líbila knížka, kterou jsem mu doporučila, potěší mě to.

Autor: Lenka Suchá

29.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Brit Alastair Reid vede na brněnské Masarykově univerzitě kurz o hoaxech.
1

Hoaxy: Lidé snáze věří fotkám, říká odborník

Martin Ander.
3

Úředníci se vrací ke starému územnímu plánu. Na chvíli

Švancara na Jizerské padesátce ujel jen dva kilometry. Selhaly mu lyže

Brno – Na běžky nemá dobré vzpomínky, v neděli však na svou nechuť zapomněl. Brněnský fotbalista a známý bavič Petr Švancara společně se svým kamarádem, bývalým ligovým fotbalistou a nyní televizním komentátorem Luďkem Zelenkou, odstartovali do jubilejní Jizerské padesátky, ujeli však jen dva kilometry a pak ze slavného závodu odstoupili. „Mám rád rozhovory s běžkaři a řeknu to podobně. S Luďkem nám jednoduše selhaly lyže, promazali jsme," směje se Švancara.

Týdny jezdil ukradenými auty. Měl navíc zákaz řízení

Brněnsko – Hned dvěma kradenými auty se v minulých týdnech vozil šestadvacetiletý mladík na Ivančicku. První ukradl poté, co známému namluvil, že by mu rád prodal autorádio. „S dvaadvacetiletým majitelem auta se zloděj od vidění znal, na smluveném místě mu pak auto ukradl a neoprávněně ho používal," popsal případ policejní mluvčí Bohumil Malášek.

O stávce řidičů autobusů rozhodnou odbory ve středu

Jižní Morava – Jestli vstoupí řidiči jihomoravských autobusů do stávky, rozhodne ve středu předsednictvo odborového svazu. Vláda totiž v pondělí jednání odložila. Znovu se problémem bude zabývat příští týden.

Lamželezo i Boris Tyger. Před 70 lety se narodil silák a bavič Franta Kocourek

Brno - Franta Kocourek, jedna z legendárních postav brněnského společenského života 70. a 80. let, proslul nejen siláckými kousky, ale i jako zdatný mystifikátor a recesista. Kromě toho byl znám i jako herec, básník, spisovatel a malíř. Kdyby jej smrt nezastihla v pouhých čtyřiačtyřiceti letech, oslavil by 21. února sedmdesáté narozeniny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies