VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Umění má svůj vlastní svět, říká v hovorech Lévi-Strauss

Brno /RECENZE/ – Úvahy o umění, společnosti a jejím systému znaků. Myšlenky o tom, zda je ekonomika součástí kultury či nikoliv, myšlenky vymezující rozdíly mezi přírodou a kulturou. To vše obsáhl rozhovor vedený Georgesem Charbonnierem, jenž zpovídal Clauda Lévi-Strausse – etnologa, který změnil pohled západní civilizace na život přírodních národů.

20.4.2015
SDÍLEJ:

V čem spočívá problém moderní doby? V tom, že se přešlo od vládnutí lidem ke správě věcí. Foto: UNESCO/M. Ravassard

Hovory s Claudem Lévi-Strausem vyšly ve francouzštině v roce 1961 a nyní je v českém překladu Pavly Doležalové vydalo brněnské nakladatelství Barrister & Principal. Připomeňme, že Lévi-Strauss zemřel před šesti lety. Bylo mu 101 let. K jeho stěžejním dílům patří Rasa a dějiny, Myšlení přírodních národů či Totemismus dnes.

Rozhovor Charbonnier vede v mezích přátelského setkání, přitom se drží tolik diskutované struktury. Staví zpovídaného před dotazy laické až naivní, protože doufá, že etnolog, který je též básníkem, zachrání TO lidské. Někdy Charbonnier Lévi-Straussovi přitaká, jindy s ním nesouhlasí a k poetickému chápání jej popostrkuje. Přirovnává Lévi-Straussovy myšlenky k postojům Rousseaua či Maxe Ernsta, hledá v nich odkazy k textům literárním a filozofickým.

Lévi-Strauss si k odpovědi nakročuje mnohdy zeširoka a k finální úvaze stoupá po střípcích jednotlivostí. Každý ze zmíněných detailů má však svůj význam. Několikrát přitom Lévi-Strauss podotkne, že nezná odpověď nebo že svá tvrzení nemyslí absolutně. Etnologie je pro něj disciplínou důvěrně blízkou, přesto si je vědom její hraniční linie s obory jinými – se sociologií, filozofií, historií umění či estetikou.

A které otázky oba protagonisté otvírají? Rozdíl mezi přírodou a kulturou i diskuzi o abstraktních malbách, kterým chybí sémantický řád. Přítomnost sémantického řádu je dle Lévi-Strausse pro umělecké dílo stěžejní – jen objevení struktury totiž vyvolá v divákovi estetický pocit. Umění má svůj vlastní svět, existuje v dimenzi svého vlastního vesmíru.

Řeč přijde na Marcela Duchampa a ready-made neboli hotové umělecké předměty. V této souvislosti Lévi-Strauss zavrhuje myšlenku, že by sama skutečnost mohla umělecké dílo nahradit. Svůj pravý význam podle něj umělecké dílo získává až v kontextu určitých předpokladů, až v souvislosti mezi věcmi.

Vzpomene i Benvenuta Celliniho. To přece on projevil jako první zájem o ready-made, když se procházel po břehu moře a sbíral lastury, věci opracované mořem, a nacházel v nich inspiraci.

Georges Charbonnier: Hovory s Lévi-Straussem (O antropologii, strukturalismu, moderním umění a budoucnosti malířství)
Vydalo brněnské nakladatelství Barrister & Principal, edice: Historie, osobnosti, vzpomínky, Dějiny a teorie umění
136 stran, brožované vydání, cena publikace 189 korun

Nechybí rozprava o impresionismu, kubismu a moderním umění. Ovšem jak Lévi-Strauss v souladu s Artaudem hlásá, spěje současné umění k zániku. Předměty směřují k tomu, že z nich zbudou jen systémy znaků.

Ústředním se v dialogu stává téma písma, vynálezu datovaného do 3. nebo 4. tisíciletí před naším letopočtem. Lévi-Strauss zdůrazňuje, že jen a díky němu mohla další pokolení pokročit dopředu. Písmo Lévi-Strauss vnímá jako „kulturní pokladnicí", to jen díky ní mohla další pokolení pokročit dopředu. Souvisí to však podle něj s kapitalistickým vlastnictvím vědomostí a v této návaznosti, v duchu se Saint-Simonem vyslovuje, v čem spočívá problém moderní doby: v tom, že se přešlo od vládnutí lidem ke správě věcí.

K významu písma se pak vrací i v souvislosti s úvahami o umění. To přece písmo lidi naučilo, že je možné skrze znaky vnější svět nejen vyjádřit, ale také ho uchopit a přivlastnit si ho. Hlásí se k odkazu Ferdinanda de Saussura a názoru, že jazyk je systémem znaků, ovšem bez hmatatelné souvislosti s tím, co má označovat. (Symbolické chápání červené a zelené barvy je nejednoznačné, červená přece nemusí znamenat jen „stůj", ale může být stejně tak symbolem vřelosti či fyziologického vzrušení.)

Ostatně – jazyk je pro Lévi-Strausse v těchto hovorech tématem ústředním. Považuje jej za kulturní skutečnost par excellence, je pro něj tím pravým měřítkem kultury. Kolegům z oboru pak vzkazuje: Vyřešte problém podstaty a původu jazyka a my pak vysvětlíme ten zbytek, co to je kultura, jak se objevila, co je umění, právo, filozofie, náboženství.

Vydání tohoto stotřicetistrán­kového svazku zachycuje pozoruhodnou výseč úvah, které jsou spontánně ukotvené v mezích konkrétního okamžiku a místa. Přesto jsou nadčasové, až vizionářské. Protože, jak Lévi-Strauss zmiňuje: Člověk snadno řekne hodně věcí, které by nenapsal. A právě v tom tkví síla a současně všudypřítomná křehkost zaznamenaného.

Autor: Markéta Stulírová

20.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Kometa startuje semifinále proti pevné obraně a nejlepšímu oslabení v play-off

Ilustrační foto.
2

Studie o poloze vlakového nádraží v Brně se zpozdí o dva měsíce. Kvůli přestupům

Konflikty na plážích přehrady chtěli vyřešit zákazem vstupu psů. Brno to odmítlo

Brno – Léto u vody mohou strávit i svými čtyřnohými nejlepšími přáteli lidé u Brněnské přehrady. Rada města v úterý totiž nepřijala návrh městské části Kníničky, aby zakázala pohyb psů v okolí Sokolského koupaliště.

AUTOMIX.CZ

Na prodej je Tatra 613 s mrazivou minulostí. Sloužila u KGB

Tu a tam se na aukčních portálech objeví něco opravdu speciálního. Jako třeba československá Tatra 613, která sloužila sovětské tajné službě KGB. Zvláštní také je, že je na prodej ve Spojených státech amerických.

Dodávka narazila do čisticího vozu. Jeho řidič si zlomil nos

Brno – Nešťastně skončila pracovní směna pro řidiče čisticího vozu, který ve středu ráno uklízel silnici v Černovické ulici v Brně. Do auta zezadu nabourala dodávka, muž si při nárazu zlomil nos. I přes značně poničenou přední část dodávky její posádka vyvázla bez zranění.

Na jihu Moravy padly rekordní teploty. Meteorologové naměřili přes 21 stupňů

Brno - V Jihomoravském kraji v úterý padly dva teplotní rekordy. Meteorologové naměřili 21,1 stupně v Troubsku u Brna a 21,6 stupně v Brodě nad Dyjí. V obou případech padla pět let stará dosavadní teplotní maxima.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies