VYBERTE SI REGION

V Apartmá Mahenova divadla se servíruje smích decentně a po troškách

Brno - /RECENZE/ Jeden pokoj, tři páry, tři tragikomické příběhy a téměř dvě a půl hodiny, během kterých se nenáročný návštěvník „nenáročně" pobaví. Nové zpracování známé komedie Apartmá v hotelu Plaza v podání Mahenova divadla je k divákovi velmi milosrdné. Intelektuálně jej totiž nevyčerpá, ale také příliš nepolechtá jeho bránici. Vydržet do konce se ale nakonec přeci jen vyplatí.

2.1.2013
SDÍLEJ:

Jan Grygayr a Tereza Grozsmannová.Foto: J. Hallová

Proslulá činohra Apartmá v hotelu Plaza nezažívá v Brně svoji premiéru. Jejího zpracování se už v roce 1971, tedy hned tři roky po slavnostním uvedení v broadwayském Plymouth Theatre, ujala Reduta pod režisérskou taktovkou zkušeného Stanislava Fišera. Na rozdíl od tehdejšího pojetí došlo v novém zpracování Mahenova divadla a mladé režisérky Lucie Málkové k upozadění hudební složky hry a repliky byly upraveny do civilnějšího a aktuálnějšího jazyka.

Rafinovaný řez

Představení zpracovává tři obrazy, které se odehrávají v luxusním newyorském hotelu, a to přesně v sedmém patře, v pokoji č. 719. Za zmínku zajisté stojí to, že hotel Plaza, stejně jako zápletky a nastíněné lidské osudy, nejsou pouhou Simonovou kreativní smyšlenkou – tomu se konec konců on sám vždy zhusta bránil. Hotel Plaza totiž skutečně v New Yorku stojí, a to už do roku 1907 blízko Central Parku a Páté Avenue. Scéna celé hry je komponována jako rafinovaný řez hotelovým apartmá. Voyeurskému oko, které dřímá v každém člověku, se tak nabízí nejvstřícnější možný úhel pro tiché a zúčastněné pozorování.

V prvním obrazu se divák stává svědkem niterného návratu Karen Nashové, manželky úspěšného businessmana Sama, do hotelového pokoje, kde strávila před dvaceti čtyřmi lety svatební noc. Stále ještě zamilovaná Karen zde dochází k nemilosrdnému vystřízlivění, neboť zjišťuje, že Sam spí se svojí sekretářkou – ta mu totiž (na rozdíl od manželky) dává zakusit opojnou iluzi, že není starý, tlustý, ani neschopný. Karen ve zralém podání Dity Kaplanové se svým humorem, nadsázkou i netypickou polohou ženy, jako té, která se za své vrásky i jakousi dětinskost nestydí, stává zrcadlovým obrazem svého úzkostně dokonalého muže.

Křečovitý humor

Setkání dávných partnerů, z nichž jeden bláznivě zbohatl a stal se slavným, zatímco druhý si zachoval svojí dětskost i prostotu, je hlavní osou druhé příběhu. V pokoji 719 si po letech dává světem obdivovaný režisér Josse Kiplinger rendez-vous se svou dávnou mladistvou láskou, půvabnou a až bolestně naivní Muriel. Vyústění děje, stejně jako u prvního příběhu, je nasnadě. Josse zhrzený svými třemi pekelnými manželství s vypočítavými ženami nachází útěchu v náručí dávné přítelkyně. On se cítí slastně vykoupen, ona je bláznivě vzrušená při pomyšlení, s kolika těmi slavnými lidmi z magazínů, co má doma, je skrze Jossiho takto symbolicky propojena.

Třetí a zároveň poslední scéna je tím nejlepším z celého představení. Vystoupení Terezy Groszmannová a Jana Grygara jakožto židovského páru, který se marně pokouší dostat z koupelny svoji dceru, která se právě ten den vdává, přináší konečně příjemné osvěžení, na které se divák po celou dobu těší. Bravurní situační humor, v kombinaci s až groteskním ztvárněním zoufalosti a šílenosti rodičů, kteří neví, kde udělali chybu ve výchově, je přesně to, díky čemu se vyplatí neopustit ono luxusní Apartmá v Mahenově divadlo dřív, než se sluší a patří.

Napětí v ději bohužel – stejně jako výsledný dojem diváka – zůstane ležet v „decentních" rovinách. Při významném krácení scénáře, které muselo Mahenovo divadlo udělat, se totiž staly zápletky předvídatelnými a humor v některých okamžicích až zbytečně přímý a křečovitý. Nejsilnější a zároveň nejslabší stránkou slavné komedie Apartmá v hotelu Plaza je tedy právě humor. Kvůli němu totiž divák na toto představení do divadla zavítá. Odcházet však může s pocitem určitého ošizení – špatné to nebylo, ale od luxusního hotelu by čekal zkrátka víc. Možná si zralý scénář Neila Simona zaslouží stejně tak životem protřelého režiséra a méně tuctové a „osekané" ztvárnění lidských lásek, jejich hledání, nacházení i míjení se v dialogu. Simon se totiž ve svých hrách pokouší ze smutných příběhů vytáhnout skrytou nadsázku a humor, a ne jen z vtipu stavět onen tolik líbivý „hluboký příběh s myšlenkou". A toto Simonovo poselství v Mahenově divadle zbytečně uniká.

IVA ČERNÁ
autorka je publicistka.

Psáno z reprízy 17. prosince 2012.

Autor: Redakce

2.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Kamery ve městech? Pozor na ztrátu soukromí, varuje expert

Jižní Morava - Pomáhají policistům v chytání zločinců, strážníkům v ochraně lidí před kapsáři a třeba i brněnskému dopravnímu podniku a Brněnským komunikacím při rychlém řešení kolapsů. Zároveň ale vyvolávají otázky ohledně možnosti jejich zneužití. Řeč je o kamerových systémech, které čeká modernizace ve většině velkých jihomoravských měst.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies