VYBERTE SI REGION

V dětství jsem byla Sebastián a tahala na špagátě gumovou kočku

Brno /ROZHOVOR/ - Herečka a scénáristka Daniela Zbytovská napsala knihu pohádek Jak na příšery, v níž se obrací do světa fantazie, snů a svých dětských let.

20.11.2013
SDÍLEJ:

Herečka a scénáristka Daniela Zbytovská napsala knihu pohádek Jak na příšery, v níž se obrací do světa fantazie, snů a svých dětských let.Foto: Archiv

Že být jiný nemusí nutně znamenat být špatný, se rozhodly formou neotřelých pohádkových příběhů vyslovit herečky brněnského divadla Maléhry Daniela Zbytovská, Barbora Seidlová a Nikola Zbytovská. Autorkou textů je Daniela Zbytovská. To ona do své fantazie přizvala čerta, čarodějnici, jezinky a hlavně hudebníky ze skupiny Čankišou, s nimiž své pohádky také uvede do světa – ve čtvrtek večer, v brněnském klubu Metro, v doprovodu brněnské skupiny Čankišou.

Jak vás napadlo vydat právě knihu pohádek?

Dokončovala jsem scénář k naší inscenaci Biostory, a protože mi to zrovna moc nešlo, vzala jsem čistý arch papíru a psala celou noc. Vzniklo několik pohádek a když jsem je ráno přečetla Nikole a Báře, dožadovaly se dalších. A tak jsem psala další noc a úplně jsem se v těch pohádkách ztratila. To jsou nejkrásnější okamžiky v životě, když se člověk ztratí ve světě fantazie! Holky nadšeně rozesílaly pohádky kamarádům, co mají děti a těm se to líbilo. Tak Bára rozhodla, že pohádky půjdou do světa.

Jako autorka textů jste uvedena vy, avšak na knize jste se podílely všechny tři. Která z vás přispěla čím?

Na všem, co vzniká, se podílíme všechny tři. Divadlo a tvorba se nám prolínají soukromým životem. Já píšu, Nikola režíruje, Báru baví „vizuál" a má neuvěřitelné produkční schopnosti. Takže text knihy jsem napsala já, Nikola zrežírovala dramatizaci pohádek na CD a Bára se pustila do hledání tiskárny, papíru, grafičky a tisíce věcí, které jsou zapotřebí k vydání knihy a o nichž jsme my, coby herečky, neměly dosud ani potuchy.

Herečka a scénáristka Daniela Zbytovská napsala knihu pohádek Jak na příšery, v níž se obrací do světa fantazie, snů a svých dětských let.

Z jakých námětů jste při smýšlení příběhů vycházely? A jaké podobnosti k současnému světu jste do nich vkládaly? 

Každý z nás je vlastně někde uvnitř stále dítětem, jen na to zapomínáme. Všichni někde v nitru tušíme, že svůj vlastní život si vytváříme sami, že myšlenka je silná energie a tudíž, co myslíme, to jsme. Pohádky jsou jen připomenutím toho, že všechno je možné, i zázraky. Vycházela jsem především z vize, že každý má v sobě něco dobrého, třeba i čert, čarodějnice, hastrman nebo strašidlo. Záleží jen na nás, jak jsme schopni to dobro v druhém probudit.

Kniha vychází spolu s CD nahrávkou. Můžete album blíže představit?

Knihu si vydáváme samy, oslovily jsme ke spolupráci mladou výtvarnici a ilustrátorku Karolínu Strykovou, jejíž kresby nám učarovaly. Protože jsme herečky a na repertoáru máme i několik inscenací pro děti, napadlo nás pohádky namluvit také na CD a doplnit písničkami. K dispozici tak bude knížka, jejíž součástí bude i CD nebo jen CD samostatně.

Hudební nahrávka vznikla ve spolupráci se skupinou Čankišou. Proč právě s nimi?

Na počátku byla láska k jejich hudbě, vzniklo z toho kamarádství a poté jsme si přály, aby se jejich tvůrčí energie prolnula s naší. K pohádkám jsme nechtěly typicky dětské písně a Čankišou, to je fantazie, hravost a originalita. Kluci si mezi sebou jednotlivé pohádky rozdělili, i když chvíli hrozilo, že se všichni poperou o čerta. Ale pak se spokojili i s hastrmanem, strašidlem či jinou příšerou. (úsměv)

Vzpomenete si ještě na příběhy, které jste měla ráda jako malá?

Milovala jsem Bellu a Sebastiana, a tudíž jsem nějakou dobu svého dětství byla prostě Sebastián a tahala na špagátě gumovou kočku, která měla tu čest stát se Bellou. Mým nejkrásnějším zážitkem z dětství ale bylo, když mi strejda přivezl živého bílého psa – čuvače na pár dní na návštěvu. Spala jsem s ním v předsíni na podlaze a byla opravdu šťastná! Ke štěstí nám stačí věci, které se mohou jevit jako zcela obyčejné.

A jaké knihy vybíráte dnes? Do čeho se ráda začtete?

Miluji dva protiklady: severskou a ruskou, klasickou literaturu. Gogol, Dostojevský a Tolstoj… K těm se vždy nakonec vrátím a znovu a znovu nalézám v jejich tvorbě další duchovní odkazy. Mám ráda Petera Hoega, Kariho Hotakainena a Erlenda Loeho. Ráda se začtu do filozoficky laděných knih. Knihu pojímám jako prostředníka, který nás navrací k sobě samým. To, co čteme, může velmi ovlivnit naše myšlenky, a tudíž i náš život.

S Barborou Seidlovou a vaší dcerou Nikolou tvoříte nerozlučnou trojici nejen na jevišti, ale i v osobním životě. Jak se váš vztah proměňuje v návaznosti na různé divadelní projekty i životní události?

Když se Nikola narodila, narodila se moje nejlepší kamarádka. Není potřeba zakládat si na rodičovství a myslet si, že rodič je chytřejší než dítě. Opak je mnohdy pravdou. Bára vstoupila do našeho života, když jí bylo čtrnáct. Chodily s Nikolou do stejného ročníku na konzervatoř. Prožily jsme spolu skutečně hodně. Pubertu – moji opožděnou, různá zklamání, radosti a hlavně setkání! Setkání nás tří, ze kterého jsme si vytvořily vlastní autorské divadlo Maléhry, kde je nám spolu dobře a máme možnost rozdávat tu radost dál a dělit se o ni s diváky.

Máte čas sledovat i jiné divadelní scény?

Na věci, které nás zajîmají si vždycky čas uděláme. Do divadel chodíme strašně rády všechny tři. V Divadle Bolka Polívky, kde máme domovskou scénu hostují představení z různých divadel. Je tam možné zhlédnout spoustu zajímavých inscenací. Mám ráda Bolkovu poetiku a jeho autorské projekty jako třeba Pro dámu na balkóně. V Praze mě nikdy nezklamalo Divadlo na zábradlí, naposledy jsem tam viděla skvělou inscenaci Tartuffe games.

A kromě divadla a knih? U čeho se odreagujete, co vás baví?

Baví mě toulání po lese. Člověk je jen sám se sebou a napadají ho ty nejkrásnější myšlenky. A taky ráda cestuji a vracím se do své „druhé rodné" vlasti – Itálie, kde jsem prožila kus života a svým způsobem se podruhé narodila. A jinak mě baví vařit, zpívat, tancovat, ploužit se přírodou na kole, vysedávat hodiny v kavárně, tlachat se svými blízkými, chalupařit, parádit se a spoustu dalších krásných činností, které mi život přináší a ze kterých se nepřestávám radovat!

Pohádky divadla Maléhry a písničky Čankišou: nové CD, jehož křest bude 21. listopadu v brněnském Metro Music Baru
Program: 17.00 Hodina hraní si a čtení, 20.30 Koncert Čankišou a křest alba (CD vydává vydavatelství Indies Scope)

Autor: Markéta Stulírová

20.11.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies