Publicista, literární kritik, prozaik a signatář Charty 77. A především brněnský patriot, který své rodné město miloval. Takový byl Jan Trefulka, který zemřel v noci ze středy na čtvrtek. Bylo mu třiaosmdesát let.Ještě do konce minulého týdne Trefulka stonal doma, pak si jeho stav vynutil hospitalizaci. „Příčinou úmrtí bylo selhání ledvin a zápal plic," uvedla spisovatelova manželka Božena. Poslední rozloučení bude ve čtvrtek 29. listopadu v obřadní síni krematoria v Jihlavské ulici.

Trefulka se věnoval próze, publicistice i literární kritice. V 60. letech působil jako redaktor a později šéfredaktor známého literárního časopisu Host do domu. „Poznal jsem ho v tíživé situaci 60. let a policejního naléhání na půdě Hosta do domu, kde byl až do zastavení v roce 1970 šéfredaktorem. Měl jsem ho rád jako velkorysého člověka zdravého rozumu, který nikdy neztrácel humor," říká spisovatel a představitel generace šestatřicátníků Pavel Švanda.

Stávající šéfredaktor měsíčníku Host Miroslav Balaštík na Trefulku vzpomíná jako na autora, který si i navzdory pokroku doby zachoval při dlouholetém kontaktu s redakcí nadhled. „Éra 50. a 60. let, na níž se Trefulka podílel, byla pro současný Host velkou inspirací. Spolu s Janem Skácelem pro nás byl legendou. Přesto nebyl staromilcem. Bral nás jako partnery a k Hostu přistupoval jako k živému organismu," říká Balaštík, který Host vede od 90. let. Do redakce Trefulka přispíval pravidelně, a to i v posledních letech. „Psal velmi současně a vyjadřoval se ke společenským nešvarům," zdůrazňuje Balaštík.

Podle Balaštíka patří Trefulka k představitelům generace, která byla například s Milanem Kunderou nebo Ludvíkem Vaculíkem autorsky velmi silná a která se v šedesátých letech podílela na „zázraku" české literatury. „Literaturu vnímali v určité kontinuitě a jako způsob nahlížení světa, nikoliv jako zábavu, jak je tomu často dnes."

V brněnské literární redakci se s Trefulkou seznámil i Milan Uhde. „Poznali jsme se v roce 1953 při přípravě Hosta do domu a dlouhá léta jsme spolu pracovali i sousedili. Od roku 1966 jsme vedle sebe měli rodinné domy v Masarykově čtvrti a vždy jsme spolu vycházeli v dobrém, zejména v období Charty," říká spisovatel a dramatik Uhde.

Brňanům se Trefulka v posledních letech představil především jako host festivalu Měsíc autorského čtení. „Pamatuji si jej jako ochotného a laskavého muže, který i přes zdravotní komplikace vyrazil třeba do Bratislavy, abychom tam prezentovali literární soutěž Evropský fejeton, které byl spolu se Zeno Kaprálem duchovním otcem," říká šéfredaktor nakladatelství Větrné mlýny Petr Minařík.

A co česká literatura Trefulkovým odchodem ztrácí? Ve svých prózách Trefulka dokázal vyjádřit zklamání svých vrstevníků, jenž se nechtěli smířit s rozpory socialistických ideálů a životní praxí. „Byl to zajímavý typ realismu. Jan Trefulka nikdy neztrácel styk s realitou…," dodává Švanda.

„Zdá se, že s Trefulkou odchází i něco podstatnějšího než jen jeden spisovatelský život. Pomalu přestane být možné tvrdit, že Brno je literární centrum, protože ta velká literární generace nemá náhradu. Koho ze současných velkých spisovatelů z Brna budeme nyní jmenovat?" vznáší hořkou, ale příznačnou otázku Minařík.