VYBERTE SI REGION

V životě jsem zatím nic drsnějšího nezažil

Brno - (ROZHOVOR) Herec brněnského Národního divadla Petr Halberstadt zažil v tuniské poušti až mystické okamžiky.

14.9.2008
SDÍLEJ:

Herec Petr Halberstadt.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Na vojně nikdy nebyl, přesto má pocit, že by ji teď hravě zvládl. Petr Halberstadt je totiž jedním z herců, kterého režisér Václav Marhoul obsadil do svého válečného filmu Tobruk. Příběh ze druhé světové války, kdy československé jednotky bojovaly v Africe proti nacistům, je s osmdesátimilionovým rozpočtem jedním z nejdražších českých filmů. Tomu odpovídala i velmi pečlivá příprava herců, kteří ještě před natáčením absolvovali ostrý vojenský dril. „Sáhli jsme si na dno,“ říká brněnský herec v rozhovoru pro Deník Rovnost.


Jak jste se vlastně dostal k roli ve filmu Tobruk?
Stalo se něco, co už se stává snad jenom v pohádkách. Václav Marhoul jako jeden z mála českých filmových režisérů objížděl divadla a vybíral si herce do svého filmu. Přijel se takhle podívat i na Osiřelý západ, který hrajeme v brněnské Redutě už skoro pět let. A na základě toho mě potom do filmu obsadil.

Režisér sliboval hercům už před natáčením krev, pot a slzy. Neměl jste obavy, jestli tak náročné natáčení zvládnete?
Věděl jsem, do čeho jdu, tak jsem se na to snažil připravit. Shodou okolností jsem na sobě začal makat a chodit do posilovny už pár měsíců před tím, než mě na film vůbec oslovili. Myslím, že kdybych byl před začátkem natáčení úplně nepopsaný list papíru, tak bych to nezvládl. Byl s námi v týmu jeden herec, který takovou zátěž nakonec nevydýchal a z filmu odstoupil.

Pobytu v poušti předcházel ostrý desetidenní výcvik, kterým jste prošli ve vojenském prostoru Dědic u Vyškova. V čem spočíval?
Kurz měl drilovou formu, takže byl postavený hlavně na fyzické zátěži. Měl ale taky ověřit naše psychické hranice, byli jsme neustále pod dohledem vojenských psychologů. Vedli nás profesionální instruktoři ze speciálních jednotek, kteří se aktivně účastnili misí v Kosovu nebo v Iráku. Navíc loni v srpnu byla u nás zrovna ta největší vedra, takže jsme se celou dobu pařili v uniformách a jen z nás lilo. Musím říct, že dohromady jsem v životě nic drsnějšího nezažil.

Jak vypadal v Dědicích jeden váš výcvikový den?
Budíček byl v šest ráno, následovala velmi intenzivní rozcvička a pak už fyzicky náročný program. Plazili jsme se v dusivém prachu, vykopávali úkryty, pařili se v plynové masce, stavěli zátarasy, simulovali přepadení, učili se zneškodnit tank. Doplňovala to taky střelecká příprava, nácvik orientace v terénu, průzkumná činnost nebo hlídkování. Dril pokračoval přes odpoledne až do hluboké noci. Spát jsme šli třeba ve čtyři ráno a v šest byl znovu budíček na další den.

Jak to bylo s jídlem?
Jídlo jsme měli jenom na příděl. Většinou to byly nějaké vojenské konzervy, takže od té doby nemůžu konzervy ani vidět. (smích) Neomezený byl akorát přísun vody, cigarety jsme měli na povel.

Bylo to pro vás horší než vojna?
To nemůžu porovnat, protože jsem na vojně nebyl, mám modrou knížku. A je bizarní, že z naší party herců nebyl na vojně skoro nikdo. Ale podle mě jsme v Dědicích za těch deset dní prožili tolik, co bychom neprožili za dva roky na vojně.

Zaskočilo vás po tak důkladné přípravě natáčení filmu přímo v tuniské poušti?
Vlastně ani ne. Potvrdilo se, že těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Měli jsme napřed v poušti ještě další týdenní výcvik, abychom se aklimatizovali na tamní podmínky. Teploty tam dosahovaly šedesáti stupňů ve stínu, uvnitř stanů bylo hůř než v sauně.

Jak dlouho jste v Africe strávili?
Štáb tam byl na několika místech dohromady dva měsíce, já jsem natáčel čtrnáct dní. Bylo to v Sabrii blízko tuniského města Douz. O tomto místě se říká, že je bránou Sahary. Nedaleko odtam se natáčely i Hvězdné války.

Jak jste zvládali pouštní podmínky?
Pamatuji si ještě jako kluk z mayovek, že v poušti bývá ve dne vedro a v noci zima. Až na Sahaře jsem se dozvěděl, že počasí tam vlastně kopíruje to naše. Ale překvapilo mě, že i na poušti padá rosa. Ráno jsme se probudili a měli jsme úplně mokrá prostěradla. A úplně jiná než v našich zeměpisných šířkách je i hvězdná obloha. Najednou máte pocit, že je nebe na dosah a hvězdy si můžete sundat rukou dolů. Ohromně silným zážitkem pro mě taky bylo pozorovat úplněk v poušti.

Poznali jste i odvrácenou stranu pouště?
Zažili jsme tam jednu písečnou bouři. Zničehonic se začalo kdesi vzadu na horizontu něco zvedat a za pár vteřin kolem nás prolítly obrovskou rychlostí hromady písku. Měli jsme ho potom úplně všude.

Jak na vás zapůsobil pobyt na Sahaře po lidské stránce?
Tak silně, že je to až mystický zážitek, nepřenosná zkušenost. V poušti panuje neuvěřitelné ticho, jste tam sám a tisíce kilometrů okolo není nic. Za tu dobu si člověk uvědomí spoustu věcí hlavně sám o sobě. Vyčistí se, získá nadhled nad maličkostmi, kterými se tady normálně zabývá. Sebepoznání je nesmírně krásná a očistná záležitost.

Autor: Lenka Suchá

14.9.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Výpadek internetu zavřel restaurace v Brně. Problém s kabelem už vyřešili

Brno /ANKETA/– Cedule s nápisem „Kvůli technických potížím zavřeno" se v úterý objevily na některých restauracích v Brně. Pokračoval totiž problém s nefunkčním internetem od společnosti UPC. Kvůli přeseknutému optickému kabela přišlo už v pondělí o internet zhruba padesát tisíc domácností. I přesto, že firma dokázala připojení u většiny zákazníků v pondělí obnovit, v úterý ještě stále některé domácnosti a podniky internet neměly.

Odstřelená katedrála a další zločiny rudého ateismu

Měl to být nejviditelnější triumf komunistického ateismu nad náboženstvím. Přesně před 85 lety – 2. prosince 1931 – zbořil Stalinův sovětský režim pravoslavnou katedrálu Krista Spasitele v Moskvě.

V Králově Poli opraví nádraží. Náklady se vyšplhají na téměř dvě miliardy korun

Brno /FOTOGALERIE/ – Růžové oprýskané zdi a zanedbaná autobusová nástupiště nyní vítají cestující, kteří z vlaku vystoupí na nádraží v brněnském Králově Poli. Změnit se to má po roce 2020. Správce železnic chce opravit koleje i výpravní budovu, město okolí nádraží.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies