VYBERTE SI REGION

Van Gogh láká k návštěvě nedaleké Vídně

Brno - Vídeňská galerie Albertina zve až do prosince na mimořádnou výstavu obrazů a kreseb holandského malíře Vincenta van Gogha.

22.10.2008
SDÍLEJ:

Vincent van Gogh - autoportrét.Foto: repro DENÍK

V životě čelil jen neúspěchu. Nebyl schopen založit rodinu, udržovat kontakty s lidmi a často se nedokázal postarat ani o své životní potřeby. Jen jako malíř se Vincent van Gogh uměl „vyrovnat“ s řádem okolního světa a ve svých dílech jej přeměnit tak, aby se v něm naučil alespoň částečně orientovat.

Více o jeho životních úskalích i tvorbě prozrazuje mimořádná a od Brna nedaleko vzdálená výstava sto čtyřiceti obrazů a kreseb, které do osmého prosince vystavuje vídeňská galerie Albertina. A je jedno, jaké jsou návštěvníci van Goghovy výstavy národnosti, obrazy totiž promlouvají ke všem stejnou řečí.

Nepochopený a sám

Expozice je řazena časově a představuje jak umělcovy první portréty a krajiny, léta strávená v Paříži, venkovské scenerie z francouzského Arles, tak i prostory psychiatrické léčebny, kde mu lékaři vzali barvy kvůli podezření, že se jimi chce otrávit. Vystavena jsou i velká plátna, která Vincent van Gogh namaloval těsně před sebevraždou, jíž v sedmatřiceti letech ukončil svůj život.

„Van Gogh se dočkal uznání teprve po smrti. Nemilovaný Vincent se najednou stal hrdinou, čím více se umění etablovalo jako svět krásného zdání. Moderna ráda koketovala s obrazem osamělého, nepochopeného umělce. I v tom byl van Gogh příkladný. Je jedním z prvních mučedníků avantgardy,“ uvádí spisovatel Ingo F. Walther v knize Vincent van Gogh: Vize a skutečnost.

Když Vincent v sedmadvaceti letech poslechl svého bratra Thea a začal se malbě věnovat vážně, začal brát hodiny malování od Antona Mauva v Haagu. A ačkoliv se nakonec oba později rozešli pro rozdílné názory na umění, vliv haagské školy na van Goghovi zanechal následky. Šlo hlavně o způsob, jakým si doslova hrál se světlem a v jasnosti tahů. Naopak styl, jakým využíval barev nebo zvýrazňoval tmavé tóny, jej od učitele výrazně vzdálil. Na malbu vesničanů a vesnické scény se van Gogh zase zaměřil díky velkému obdivu Jeana–Francoise Milleta.

Vincentmánie

Jednapadesát vystavených kreseb a devětaosmdesát maleb van Gogha získala galerie Albertina ve spolupráci s Van Goghovým muzeem v Amsterdamu a od šedesáti soukromých vlastníků z celého světa. „Je dobře, že se tato výstava koná, a van Goghova díla tak na sebe po zásluze autora opět poutají pozornost. Rád bych výstavu stihl, ještě než skončí,“ uvedl ředitel Domu umění města Brna Rostislav Koryčánek.

Významem se výstava naopak míjí pro ředitele Moravského zemského muzea Petra Šuleře.„Na výstavě jsem nebyl a pravděpodobně na ni ani nepojedu. Dávám totiž přednost návštěvě expozic, které se váží k profilu našeho muzea, tedy spíše k autorům lidového umění,“ vysvětluje své důvody Šuleř. Galerie Albertina, která má za sebou takové projekty jako výstavu děl Albrechta Dürera v roce 2003, Petera Paula Rubense o rok později i loňskou výstavu Pabla Picassa, tak čelí dalším návalům návštěvníků. Jen za první tři týdny van Goghovy obrazy zhlédlo přes sto tisíc lidí. I to je snad jeden z důvodů, proč kurátoři uvažují o prodloužení výstavy.

Ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný o dnešním vnímání tvorby proslulého van Gogha říká: Popularita kupodivu kvalitu nezničí

Marek Pokorný se specializuje na současné umění a když už má možnost nějakou výstavu navštívit, pečlivě si vybírá. O tom, co si myslí o výstavě van Gogha ve Vídni, prozradil více v rozhovoru pro brněnský Deník Rovnost.

Návštěvnost doposud překonala nejúspěšnější přehlídky, které Albertina doposud uspořádala, proč?
Po nástupu ředitele Klause Albrechta Schrödera v roce 2000 se radikálně změnila dramaturgie Albertiny, která se začala věnovat především divácky atraktivním projektům. A výstava prací Vincenta van Gogha je zatím vyvrcholením snahy nabídnout obecenstvu jednoznačně přitažlivé jméno. Když se podíváte po přehledech divácky nejúspěšnějších výstav ve světě, pak jednoznačně vítězí impresionisté – ať už je to ve Spojených státech,

evropských metropolích či v Japonsku. Obecně sdílená představa o významu a kvalitě impresionistických či poimpresionistických malířů i tradované legendy a příběhy jejich životů nahrávají moderním marketingovým přístupům, které právě v případě podobných blockbuster výstav pořadatelé dovedně využívají. A samozřejmě takováhle sázka na jistotu láká velké sponzory, bez jejichž příspěvku nelze tyto projekty připravit. Takže důvodem úspěchu je kombinace kvality, obecné obliby a marketingu.

Je svým rozsahem takto krátkodobá výstava obvyklá?
Na rozsahu výstavy není vzhledem k podobným výstavám ve světě nic mimořádného, byť dát dohromady kolekci van Goghů dá samozřejmě velkou práci, dlouhé plánování, vyjednávání se zapůjčiteli a zajištění perfektních podmínek nejen pro vystavení děl, ale také jejich bezpečí.

Byl jste se na výstavu podívat?
Zatím jsem neměl kdy, nicméně si výstavu nenechám ujít. Už kvůli profesionálnímu zájmu o to, jak je „udělána“. A také bych si ji chtěl z hlediska muzejní praxe srovnat s jinou výstavou, která byla před lety ve Vídni k vidění. Tehdejší, poněkud sofistikovanější projekt v Kunst Forum Bank Austria se zabýval zejména van Goghovým raným obdobím a jeho souvislostmi s realismem takzvané Haagské školy.

Jak vnímáte van Gogha jako umělce a naopak – jako člověka?
Van Goghovo dílo je ohromné a ohromující. Pamatuji si, jak jsem si před čtyřmi lety při jednání v Amsterodamu zašel i do tamějšího Van Goghova muzea s tím, že se jen tak podívám: van Goghovy práce přece znám, osvěžím si paměť. Zkrátka jsem k návštěvě přistupoval poněkud lehkomyslně. Nakonec jsem tam strávil celé odpoledne a ne a ne odejít. Takže umělec je to prvotřídní, přestože se s ním zachází jako s marketingovou značkou. Popularita v takovém případě kupodivu kvalitu nezničí. Jako člověka ho známe všichni z románů a filmů či z jeho dopisů. Občas jsem v pokušení zalitovat, že podobně složité, hluboké a trpící osobnosti se už v umění takřka nevyskytují. Ale je to nostalgie po energii a étosu počátků moderního umění.

Jakou měrou podle vás van Gogh ovlivnil dějiny výtvarného umění?
Zásadně a v mnoha směrech. Literatura zabývající se touhle otázkou vydá na samostatnou knihovnu. Pro mě je důležité, že jeho obrazy osloví či ovlivní i dnešního netrpělivého a zhýčkaného diváka.

Tato výstava byla nejdražší v historii Albertiny, proč?
Jenom částka, kterou Albertina zaplatila za pojištění, musela být astronomická, van Gogh je přece jen jeden z nejdráže prodávaných malířů. A jeden z nejpopulárnějších. V tom se dnešní umělecký svět a jeho instituce často podobají fotbalu či golfu. Za hvězdy prostě platíte jak mourovatí. Zapůjčitelé pak určitě chtěli kompenzaci – van Goghův obraz je vždycky magnet a často vrchol sbírky.

Je podle vás reálné, uspořádat výstavu podobného rozsahu v nějaké z galerií v České republice?
Pokud potrvá ekonomická krize tak se pravděpodobnost uskutečnění podobného projektu snižuje. Ale v Praze by to jistě bylo čas od času možné. Před lety byla například v Národní galerii vystavena sbírka Würth, která obsahuje všechny moderní klasiky. Samozřejmě monografická prezentace

takového Picassa, Miróa, Matisse či Moneta by čas od času neškodila, ale teď dávám před blockbustery přednost budování zcela základní infrastruktury muzeí umění a postupné transformaci celé oblasti. A pak – v Národní galerii je přece vystavena excelentní sbírka kubismu, kterou České republice může závidět i Vídeň.

Albertinu navštěvuje velké množství Čechů i Slováků, je u nás zájem o výtvarné umění a promítá se poptávka a zájem návštěvníků galerií do jejich výstavních plánů?
Zájem o muzea umění pomalu roste. Pro mne jsou počty návštěvníků samozřejmě jedním z hlavních ukazatelů kvality a dosahu veřejné služby, kterou poskytujeme. Než honba za čísly či snaha vyhovět potřebám formovaným ne zcela uspokojivým zázemím diváků, za něž nese odpovědnost školství a stav společnosti orientované na trendy, je podstatnější kvalita zážitku a informační nasycenost výstavy. I prezentace, u nichž je předpoklad velkého zájmu návštěvníků, se proto snažíme budovat na všech úrovních. Například trend, kdy sice nedosahujeme u výstav stále nových rekordů, ale vyrovnávají se počty diváků u projektů populárnějších s počty diváků méně atraktivních a odborně velmi důležitých výstav, mě těší. Přičemž roční návštěvnost Moravské galerie v Brně průběžně mírně roste. Naším úkolem není jen vyhovět potřebě diváka, ale také ji utvářet a vyvolávat.

Která výstava výtvarného umění u nás vás v poslední době zaujala a proč?
Mým asi největším zážitkem z posledních let byla Fragonardova výstava v pařížském Musée Jacquemar-André.

Jaký výtvarný směr patří mezi vaše oblíbené?
Mou specializací je současné umění. Takže už více než patnáct let preferuji Jiřího Kovandu, z nějž se v poslední době stala téměř světová hvězda. Stále se vracím k Janu Mertovi a na příští rok připravuji retrospektivu Jiřího Davida.

Jak často máte možnost zhlédnout výstavy výtvarného umění v zahraničních galeriích, případně dle čeho si jejich návštěvy vybíráte?
Jezdím do zahraničí průběžně. Obvykle jako ředitel. Podle tohoto klíče si také výstavy vybírám – chci vždycky vidět, jak se s nějakým tématem, kterým se zabýváme v Moravské galerii v Brně, vypořádali ve světě. A občas mě něco zaskočí zcela osobně – třeba londýnská výstava Marcela Duchampa, Man Raye a Francise Picabii v Tate Modern, o jejichž tvorbě jsem si myslel, že ji dobře znám.

Jednodenní výlet nejen za malířem Slunečnic

VERONIKA ČERVINKOVÁ

Reportáž - Největší středoevropská výstava holandského malíře Vincenta van Gogha za posledních padesát let láká tisíce lidí. I Brňanům se tak nabízí jedinečná příležitost spatřit tvorbu tohoto umělce, jehož díla patří mezi nejdražší obrazy na světě. Tuto jedinečnou příležitost vidět kolem sto padesáti děl jednoho z největších umělců konce devatenáctého století jsem si také nenechala ujít.

Do vídeňské Albertiny, kde je výstava pořádána, se vypravuji autobusem společnosti Tourbus, pro který se rozhoduji nejen kvůli jedné z nejnižších cen, ale také kvůli lepší dostupnosti jejích spojů. Student Agency měla již týden dopředu všechny linky vyprodané. V sobotu v půl osmé ráno tedy sedím v autobuse a očekávám odjezd.

Ten se však bohužel opožďuje o půl hodiny kvůli vybité baterii autobusu. Po třiceti minutách se konečně podařilo autobus nastartovat a vyrazit směr Vídeň. Příjezd do rakouské metropole se bohužel značně oddaluje dalšími problémy na hranicích, protože jedna ze spolucestujících nemá žádné doklady. Po půl hodině čekání a zaplacení padesáti eur pokuty nás rakouští policisté pouští a pokračujeme v cestě. Oproti očekávanému příjezdu tak do Vídně na stanici Praterstern přijíždím o hodinu později. Protože jsem si zakoupila i zpáteční jízdenku, značně se mi tak zkrátil čas na samotnou výstavu. Po jedenácté hodině konečně přicházím k Albertině. Před ní se ale rýsuje hrozivě dlouhá fronta. Naštěstí zde organizace neselhala, a asi po dvacetiminutovém čekání vstupuji do budovy. Po zaplacení vstupného se tedy můžu volně pohybovat po galerii.

Ve sklepních prostorách Albertiny si nejprve procházím doprovodnou výstavu Monet bis Picasso, kde se nachází kolem pěti set děl mistrů moderního umění. Po tomto příjemném uvedení do umělecké atmosféry přistupuji k samotné výstavě van Gogha. Ta se rozkládá v šesti rozlehlých místnostech. Každá je věnována určitému období umělcova života a tvorby, o které se návštěvník dočte na začátku každé místnosti.

Z obrazů dýchá na návštěvníky nezapomenutelná atmosféra. Tu bohužel kazí množství lidí, kteří se tísní v jednotlivých místnostech. K některým obrazům je velmi těžké se probojovat a poté si je patřičně vychutnat. Po téměř třech hodinách procházím poslední částí výstavy a chystám se na návrat do Brna. Cesta zpět již probíhá bez problémů. I přes různá cestovní úskalí a velké množství lidí zůstává tato výstava jedinečným zážitkem.

Autor: Markéta Stulírová

22.10.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Vdechování inzulinu? Díky modelu plic vědců z Brna

Brno - Namísto injekčního vpichování mohou v nejbližších letech pacienti s cukrovkou inzulin vdechovat. Taková je vize projektu vědců z Vysokého učení technického v Brně, kteří vyvinuli nejdokonalejší model plic na světě. „Jde o novinku ve výzkumu proudění aerosolů v plicích člověka," uvedla mluvčí vysoké školy Radana Kolčavová.

AKTUALIZOVÁNO

Kometa ztratila derby s Olomoucí ve druhé třetině, prohrála venku popáté v řadě

Olomouc, Brno – Mizerná venkovní série sráží hokejisty Komety níž extraligovou tabulkou. Brněnský celek na hřišti soupeře podlehl už popáté za sebou, když v pátek večer padl s Olomoucí 2:5.

Opilci na dětský tábor zaútočili s motorovými pilami, popsal oceněný psovod

Újezd u Rosic, Praha – Za rozraženou vstupní bránou dětského letního tábora stojí pětice opilých mužů máchajících zapnutými motorovými pilami. Proti nim se postavili instruktoři v čele s psovodem Vojtěchem Konečným a jeho vlčákem Hankem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies