VYBERTE SI REGION

V devadesáti letech zemřel spisovatel Ludvík Kundera

Brno, Kunštát /AKTUALIZOVÁNO/ - Napsal divadelní, rozhlasové a televizní hry, sbírky básní, knihu o čaji a s citem básníka i zvídavostí literáta překládal Brechta, Trakla či Rilkeho. Ludvík Kundera, který se narodil v Brně a žil v Kunštátě, včera ráno zemřel. Bylo mu devadesát let.

17.8.2010
SDÍLEJ:

Ludvík Kundera.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Kunštátský básník se zotavoval po operaci v boskovické nemocnici. V posledních dnech se jeho zdravotní stav zhoršil natolik, že ho lékaři uvedli do umělého spánku. „V nemocnici už ležel dlouho. Držel se obdivuhodně, ale nakonec jeho srdce nevydrželo. Je to pro nás velká ztráta,“ řekl v úterý dopoledne Kunderův blízký příbuzný František Vašek. Kundera žil v Kunštátě od roku 1976.

Víra v literaturu

Jedním z prvních čestných občanů města se Kundera stal hned po revoluci. „Co nejdříve se sejdu s ostatními radními a jeho rodinou. Domluvíme, se jak za město uctíme památku tak velkého člověka, jakým Ludvík Kundera bezesporu byl,“ uvedl starosta Kunštátu Pavel Göpfert, kterého Deník Rovnost zastihl na prázdninách v Chorvatsku. „Hned se vracím z dovolené domů,“ svěřil se včera dopoledne Göpfert. Dodal, že přáním obyvatel Kunštátu bylo pojmenovat po Kunderovi základní školu. „Škoda, že se toho nedožil. Jeho odchod je nejen pro naši kulturu nedozírnou ztrátou,“ řekl Göpfert.

O velké ztrátě pro českou literaturu hovoří šéfredaktor časopisu Host Miroslav Balaštík. „Jeho odchodem ztrácí česká literatura spojení. S německou poezií i se svou vlastní tradicí, protože Kundera svým dílem i osobností propojoval současnou kulturu s jejími kořeny v meziválečné avantgardě,“ říká Balaštík. Upřesňuje, že Kundera patřil v roce 1954 k zakládajícím redaktorům Hosta do domu. „V redakci zůstal rok, pak byl z politických důvodů propuštěn. Vrátil se až v roce 1957, od kdy působil v redakční radě až do zákazu časopisu. Důležité v jeho působení bylo v 50. letech prosazování, tehdy zakazovaného díla Františka Halase,“ říká Balaštík, který si vážil především Kunderovy otevřenosti. „Oceňoval jsem jeho otevřenost, schopnost propojovat lidi, poradit a hlavně inspirovat. A také obrovské víry v literaturu. To bylo možná pro tehdy mladou porevoluční generaci to nejdůležitější: zcela přirozeně nás spojoval s velkou literární tradicí a dodával sebevědomí, že i my v ní můžeme pokračovat a být její součástí,“ dodává Balaštík.

Jak vidí odkaz Ludvíka Kundery Romana Macháčková čtěte ZDE

Redaktor Rovnosti

S rodným Brnem Kunderu spojuje nejen spolupráce s Hostem, ale také s deníkem Rovnost a časopisem Blok. Jako dramaturg Kundera spolupracoval s Mahenovou činohrou a divadlem Husa na provázku. Po roce 1989 učil třináct let na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Kundera přednášel také na olomoucké univerzitě. „Jeho témata byla pro studenty atraktivní. Autory, o kterých Ludvík přednášel, taky většinou překládal a s mnohými se osobně znal. Například s Bertoltem Brechtem, Hansem Arpem nebo s nositelem Nobelovy ceny Heinrichem Böllem,“ říká Kunderův přítel a literární historik František Valouch.

K posledním dílům, na nichž Ludvík Kundera pracoval, patřila korektura Schillerova překladu Don Carlos a výbor básní Kolkolem.

V rozhovoru pro Deník Rovnost Ludvík Kundera řekl:

Poezie je mi nejbližší

Kunštát /ROZHOVOR/ - V říjnu loňského roku převzal Cenu Jaroslava Seiferta, letos v březnu oslavil devadesáté narozeniny. U obou těchto příležitostí poskytl Ludvík Kundera rozhovor pro Deník Rovnost. Zde přinášíme to nejzajímavější z jeho odpovědí.


S Jaroslavem Seifertem jste se poznal v 60. letech. Jak vás ovlivnil?

Jeho dílo mám rád. Začal ve znamení proletářské poezie. Tehdy byl redaktorem Rovnosti a jeho básně mají brněnskou kulisu – jsou v nich motivy brněnských fabrik, textilek nebo Židenic, kde zčásti bydlel.

Spolu se Seifertem a Františkem Halasem jste poznal i Oldřicha Mikuláška a Jana Skácela. Jak?
Někdo mi poradil, abych zašel za Oldřichem Mikuláškem do Rovnosti. Prošel jsem tehdy asi dvacet redakčních místností, než jsem narazil na kulturu. Tam za starobylým stolem seděl Oldřich Mikulášek. Přinesl jsem mu své básně, on do nich nahlédl a řekl, že by potřeboval, abych jim psal knižní recenze.

Literární historik a váš přítel František Valouch řekl, že jste osobnost patnáctera tvůrčích řemesel. Které z nich je vám nejbližší?
Nejbližší je mi poezie – ve verších, v próze i poezie překládaná. Poslední a rekreační je řemeslo výtvarné.

Jaká z vašich vydaných děl jsou nejúspěšnější?
Jsem sice psavec, ale bestselery mám jen tři: knihu o čaji, román – překlad Alfréda Kubína Země snivců, a třetí jsou moje přednášky z univerzity v Olomouci o německém romantismu, které nakonec vyšly knižně.

MARKÉTA STULÍROVÁ
JAN CHARVÁT

Autor: Redakce

17.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Vyhnou se kolonám při cestě do Bystrce. Na dvojité fazoli

Brno /INFOGRAFIKA/ – Klidnější jízda a méně dopravních nehod, to čeká v budoucnu řidiče na cestě z centra Brna do Bystrce. Nebezpečnou křižovatku Bystrcké a Kníničské u tamního hobymarketu chtějí starostové městských částí přestavět na mimoúrovňové křížení. Cesta na přehradu, do zoo, či na bystrcké sídliště díky tomu bude plynulejší.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: zranilo se pět mladých lidí, nezletilou dívku převezli na ARO

Lomnička – Pět zraněných mladých lidí, taková je bilance dopravní nehody ze čtvrtečního rána za obcí Lomnička na Brněnsku. Srazilo se tam nákladní auto s osobním. „Nejvážněji se zranila nezletilá dívka, která utrpěla vážný úraz hlavy. Záchranáři jí poskytli kompletní přednemocniční péči a na řízené ventilaci ji převezli na ARO do Dětské nemocnice v Brně," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Silnice v Jihomoravském kraji můžou kvůli mrholení místy namrzat

Brno - Silnice v Jihomoravském kraji mohou kvůli mrholení místy namrzat. Do terénu vyjeli silničáři, kteří už provedli chemické ošetření silnic. Ty jsou ve čtvrtek po ránu sjízdné s opatrností, upozorňují na svém webu krajští silničáři. Týká se to zejména silnic první a druhé třídy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies