VYBERTE SI REGION

Večerková: Průvod nošení Pámbučka nedávno zapsali na seznam kulturního dědictví

Brno – Ve své téměř padesátileté praxi kurátorky Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně spravovala Eva Večerková hned několik sbírkových fondů. Zaměřovala se také na terénní výzkum, bádání v archivech a v literatuře. Právě na tomto základě vznikla její nová kniha o obyčejích a slavnostech, již vydalo nakladatelství Vyšehrad a která získala výroční cenu za původní práci.

6.6.2016
SDÍLEJ:

Kurátorka Etnografického ústavu Moravského zemského muzea v Brně Eva Večerková.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

„Badatel střádá informace léta, než se rozhodne vytvořit souborné dílo," říká Večerková s tím, že na samotném textu knihy včetně obrazového doprovodu pracovala dva roky.

Kniha má název Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře. Rozlišujete obyčeje a slavnosti české a moravské?

Moje práce se týká výročních obyčejů na území českých zemí, které jsou regionálně velice rozmanité. Zvláštnosti najdeme v Čechách, na Moravě i ve Slezsku. Zajímavá je na Moravě hodová tradice se stavěním májí, s úlohou stárků a dalšími projevy ve zpěvu, tanci i v užití specifických obyčejových artefaktů, například hodových práv jako atributu stárků, jak to známe na Brněnsku, na Hanáckém Slovácku či dále na vlastním Slovácku. S tím se v Čechách ani na východě Moravy nesetkáme. Na střední a západní Moravě jsou zase živé hody s ortelováním berana, uvázaného u máje. Aktéři tohoto lidového divadla soudí ve vtipných promluvách berana za jeho „zločiny", tedy různé prohřešky, jejichž původci jsou ovšem místní občané.

Nakolik jsou pro naši zemi tradice důležité?

Lidové obyčejové tradice jsou naším kulturním dědictvím. Je v nich obsažen život našich předků a identita národa. Živá obyčejová tradice jako součást sváteční kultury, založená na přímých kontaktech lidí, má místo v našem životě jako alternativa technické komunikace a masové kultury kosmopolitního rázu. A snad ještě připomenutí – některé obyčejové projevy na Moravě, jako velikonoční klepání – hrkání s postavou Jidáše, jak je tomu dnes například na Bučovicku a Zábřežsku, svatodušní obchůzky dětí v Rájci u Zábřehu či velikonoční průvod nošení Pámbučka, tedy ozdobeného krucifixu na Hané, byly nedávno zapsány do seznamu kulturního dědictví Jihomoravského a Olomouckého kraje. A je známo, že jízda králů se dostala na seznam mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva UNESCO v roce 2011.

Knihu jste rozčlenila dle ročních období. Jakoby se také tradice stejně jako astronomický rok propojovaly v kruhu. Který z obyčejů je zvláště pro jižní Moravu významný v květnu?

Květen je měsíc stavění májí, a to je obyčej známý jak na Moravě , tak v Čechách. Do května zasahují obyčeje letnic, v lidové tradici jsou to zejména tzv. královské obyčeje, na Moravě známé jako jízda králů na Slovácku či honění krále na Hané a obchůzky dívek s tancem zvané královničky. S projevy letničních obyčejů se můžeme setkat i na folklorní svatodušní slavnosti v Troubsku, ve Velké Bíteši se koná svatodušní obchůzka dívek po vsi spolu s obřadním tancem královniček. Svatodušní svátky či letnice jsou podle církevního kalendáře pohyblivým svátkem, odvozeným od data Velikonoc.

V červnu se slaví hlavně svatojánský svátek spojený s přírodními kulty a ohněm. Co bylo a stále je pro svatojánskou noc typické na Moravě?

Svatojánské obyčeje vážící se v církevním kalendáři k svátku narození svatého Jana Křtitele 24. června jsou velmi starobylé. Spojují se 
s ohněm, vodními prameny, zelení a provázejí přelomový čas letního slunovratu. Na území Česka se z nich zachovalo do současnosti málo. Za připomenutí stojí svatojánské ohně, které se udržují na východní Moravě, na některých místech na Valašsku. Svatojánské ohně zanikaly již v průběhu 19. století vlivem úředních zákazů. Tradice obřadních ohňů se přenesla k datu 
30. dubna, dnes je známá 
a rozšířená jako pálení čarodějnic, čarodky.

Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře
- kniha Evy Večerkové, kterou vydalo nakladatelství Vyšehrad. Více než pětisetstránková publikace získala výroční cenu nakladatelství za původní práci. Knihu lze koupit u většiny brněnských knihkupců za 398 korun.

Můžete přiblížit rozlišení výrazů obyčej, zvyk, svátek a slavnost? Jak a kdy každý z nich správně užívat?

Svátek možno charakterizovat jako den se zvláštním náboženským nebo společenským významem, den nepracovní, který se pravidelně opakuje a slaví, často podle tradičních obyčejů a zvyklostí. Jeho součástí je hostina, tedy předkládání svátečního jídla. Lidová obyčejová tradice se utvářela v pevném rámci církevního kalendáře svátků. Slavnost bývá zpravidla pořádána k připomenutí a oslavě nějaké významné události – historické, církevní, spolkové, obecní, národní a jiné za účasti širokého okruhu lidí. Obyčej je obvykle charakterizován jako tradicí určený způsob sociálního chování lidí, který je v daném společenství všeobecně přijatý, rozšířený a ustálený. Uplatňuje se zejména při významných momentech života člověka, společnosti, přírody. Pojem obyčej se významově v zásadě překrývá s pojmem zvyk.

V knize rozkrýváte pozadí všeobecně známých svátků a tradic, které však v současnosti vnímáme jinak. Například Valentýn. Jak se na českém a moravském venkově slavil dříve?

Valentýnský svátek se slaví v anglosaských zemích a také ve Francii a v Belgii jako svátek lásky mezi partnery. K nám přišel po roce 1990 a díky propagaci v médiích a nabídkou dárků v obchodech proniká k mladým lidem. Lidové tradice spjaté se světcem svatým Valentinem měly na českém a moravském venkově zcela jiný ráz. Tak byla svatému Valentinovi připisována ochrana před padoucnicí a ve starých lékařských knihách je padoucnice označována jako „nemoc svatého Valentina". A v agrárním prostředí byl světec považován za ochránce před nemocemi domácího zvířectva. Pro ten den platily i zákazy některých pracovních činností.

Není vám někdy líto, když se nějaký z významných svátků „smrskává" pouze na marketingové strategie obchodníků? A lidé na to přistupují?

Komerce se projevuje při různých svátcích, ať tradičních, při Velikonocích a Vánocích, tak nových – jako již zmíněný Valentýn. Je to jev, který vnímáme, a nemusí se nám líbit: neměli bychom mu podlehnout, přizpůsobovat se mu.

Lidovým tradicím a lidovým obyčejům se věnujete po celou dobu své profesní kariéry. Na jaké z témat se zaměřujete nejvíc a věnovala jste mu nejvíc času a úsilí? Podařilo se vám za dobu jeho sledování získat nějaké unikátní poznatky či prameny?

Ve své bezmála padesátileté práci kurátorky v Etnografickém ústavu Moravského zemského muzea jsem spravovala několik sbírkových fondů, lidový nábytek, staré tisky a rukopisy, sbírku kraslic a obyčejových artefaktů. Chtěla jsem, a měla jsem tu možnost, tyto sbírky představit veřejnosti na výstavách doma i v zahraničí a také je zpracovat v samostatných publikacích. Kraslice a lidové obyčeje mě zaujaly nejvíce. Věnovala jsem se rovněž terénnímu výzkumu, bádání v archivech a v literatuře. Ostatně na tomto základě vznikla i má kniha o obyčejích a slavnostech. Některé unikátní předměty pramenného významu jsou obsaženy ve sbírkách. Mnohé zajímavé, málo známé projevy se mně podařilo zachytit v terénních výzkumech.

Kolik knih jste dosud vydala a kterou považujete za nejzásadnější?

Jsou to katalogy sbírek – kraslic, lidového nábytku, rukopisných knih, publikace o kraslicích (Kraslice na Moravě 2003, Malované vejce. O kraslicích v českých zemích 2013) a o obyčejových artefaktech (Lidové obyčeje a jejich výtvarné komponenty. Tvary a symboly 2010). Nejvíce si cením dvou knih, a to již zmíněných Evropských Vánoc v tradicích lidové kultury a nyní vydané knihy Obyčeje a slavnosti v české lidové kultuře.

Co pro vás bylo pro tento svazek nejnáročnější dohledat či zjistit?

Pro knihu tohoto druhu je obvykle náročné zajistit vhodné fotografie a kresby, aby obrazem zachytily jednotlivá témata v jejich regionální rozmanitosti. Není to jen výzdoba knihy, ale specifický pramenný dokladový materiál.

Vnímáte, že se lidé o tradice a jejich historii zajímají v současnosti více? Nebo tento zájem naopak upadá a drží se jen ve svém komerčním pojetí?

Pro lidovou tradici, a zvlášť obyčejovou, je příznačná proměna, v jejím dlouhém vývoji je zánik a obnova, oživení, aktualizace. Snahy o obnovu lidových obyčejů v rámci svátečních příležitostí, v níž se angažují spolky, jednotlivci, folklorní sdružení, jsou zjevné i dnes na venkově na Moravě, ale i v Čechách a terénní výzkumy tuto tendenci potvrzují.

Ovlivňujete svými znalostmi své blízké? Například při každoročních oslavách, kdy jim připomínáte věci, na které už většina rodin zapomněla?

O významu lidových tradic se zmiňuji na příležitostných přednáškových akcích. – O Vánocích si pořizuji živý stromek, tedy i s kořeny, v květináči, abych jej na jaře mohla zasadit na zahradu. Myšlenka živého rostoucího stromu na Vánoce se mně líbí a při různých setkáních ji obhajuji.

Autor: Markéta Stulírová

6.6.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Kamery ve městech? Pozor na ztrátu soukromí, varuje expert

Jižní Morava - Pomáhají policistům v chytání zločinců, strážníkům v ochraně lidí před kapsáři a třeba i brněnskému dopravnímu podniku a Brněnským komunikacím při rychlém řešení kolapsů. Zároveň ale vyvolávají otázky ohledně možnosti jejich zneužití. Řeč je o kamerových systémech, které čeká modernizace ve většině velkých jihomoravských měst.

Za zločin přišel trest: Zbrojovku čeká boj o udržení

Brno /INFOGRAFIKA/ - Pro vedení brněnského fotbalového klubu přichází po zpackaném podzimu rozhodující fáze sezony. V zimní přestávce potřebuje Zbrojovka ulovit posily, které ji zvednou ze čtrnácté pozice v první lize.

AKTUALIZUJEME

Přítele své sestry střelil do obličeje, úmyslně, tvrdí obžaloba

Brno - Přítele své sestry střelil jednadvacetiletý muž v Cetkovicích na Blanensku podle obžaloby do obličeje, u brněnského krajského soudu se v úterý zpovídá z pokusu o vraždu. Mladíkovi hrozí 10 až 18 let vězení. Muž popírá, že by střílel úmyslně. Poškozený a jeho matka žádají jako odškodné celkem 11 milionů korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies