VYBERTE SI REGION

Velez a Cotler: Ve zdánlivě jasně daných rolích se střídáme

Brno - Pětinásobný držitel cen Grammy, americký bubeník a hráč na rámové bubny Glen Velez a americká vokalistka Lori Cotler zavítali v týdnu do Brna. Na Katedře bicích nástrojů Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění uspořádali mistrovské kurzy a v pátek v podvečer vystoupili na společném koncertě, kterým završili své evropské turné nesoucí název TA KA DI MI Project.

12.11.2011
SDÍLEJ:

Americký bubeník a hráč na rámové bubny Glen Velez a americká vokalistka Lori Cotler.Foto: DENÍK/Attila Racek

Jaká byla vaše cesta k hudbě?
Glen Velez: Můj otec byl muzikant trumpetista a můj strýc bubeník, k němuž jsem jako kluk začal docházet na hodiny, takže má cesta k hudbě byla velmi přirozená.
Lori Cotler: My jsme měli doma klavír a na ten jsem od malička hrála. Když mi bylo šest let, začala jsem chodit do hudební školy, přirozeně na hodiny klavíru.

Jakou hudbu jste v mládí studovali?
Glen Velez: Převážně klasickou hudbu na hudebních školách a na univerzitě v New Yorku až do mých sedmadvaceti let, kdy jsem se začal zabývat hrou na rámové bubny.
Lori Cotler: Studovala jsem jazzový zpěv a jazzovou improvizaci jazzový scat, a to především u světoznámého jazzového trumpetisty Dava Burnse na Berklee College of Music. V magisterském programu jsem se zabývala studiem hudební terapie.

Jak jste se dostal ke hře na rámové bubny?
Glen Velez: Začal jsem hrou na malý ruční buben, poté jsem přidal malý rámový buben a jednoduchost a přitom nesmírná zvuková až melodická barevnost těchto nástrojů mě natolik uchvátila, že jsem dospěl až ke studiu například jihoindických či jihoitalských technik hry na tamburíny a rámové bubny, jakožto i technik hry na podobné nástroje mnoha dalších kultur. Časem jsem začal improvizovat, až z toho vznikly mé první kompozice. Nakonec jsem začal vyučovat a své znalosti a zkušenosti předával dalším hráčům.

Jste také vůdčí osobností moderní hry na rámové bubny. Jak vlastně vznikla myšlenka spojit všechny ty rozdílné techniky, které ovládáte, a použít je při hře na jeden buben?
Glen Velez: To bylo velmi přirozené, protože nástroje, které jsem studoval například arabský riq, indická kanjira , jsou rozdílné velikostí nebo zvukem. Ale když jsem začal ještě studovat hru na brazilskou tamburínu, uvědomil jsem si, že všechny ty nástroje jsou si vlastně velmi podobné, jen se jinak drží.

A co následovalo?
Glen Velez: Pak si jen pamatuji, jak jsem v jednom obchodě objevil irský rámový buben Bodhran, který jsem koupil, a začal na něj experimentovat a zkoušet všechny ty techniky, které už jsem znal z jiných nástrojů.

Jak jste se dostala k rytmickému zpěvu a především ke konnakolu, jihoindickému jazyku bubnování?
Lori Cotler:
Studovala jsem jazzový zpěv a při jazzovém scatování v kapele jsem vždy tíhla k rytmické sekci bicím a base. Mé první setkání s velmi rytmickým, indickým jazykem bubnování konnakolem ale proběhlo až při studiích hudební terapie. Oficiálně jsem se však ke konnakolu dostala až v roce 2002, kdy jsem potkala Glena.

Jak jste tedy objevili jeden druhého a zjistili, že spolu jednoduše budete hrát?
Lori Cotler:
Karma. (úsměv)
Glen Velez: Ano. (úsměv)

Jakou hudbu vytváříte nyní?
Glen Velez:
Hudba, kterou společně vytváříme a prezentujeme, je postavena na rozdílných kulturách i hudebních směrech. Lze tedy hovořit o určitém propojení těchto kultur s využitím jejich tradičních interpretačních prvků, které ale také upravujeme do současné podoby a používáme například ve spojení s tradičními jazzovými standardy a jazzovým scatem.

Mnoho lidí považuje bubny pouze za rytmické nástroje. Ale je tomu tak i ve vašem případě?
Glen Velez:
Rozhodně ne. Díky mnoha typům nástrojů i různých technik, obsahujících celou řadu zvukově rozdílných úderů, lze hrát na rámové bubny velmi melodicky. Naopak Lori často zpívá velmi rytmicky, takže se ve zdánlivě jasně daných rolích často střídáme.

Vaši návštěvu Brna uzavřelo turné s projektem TA KA DI MI. Co ten název vůbec znamená?
Glen Velez:
Slabiky TA KA DI MI pocházejí z jihoindického jazyka bubnování zvaného konnakol a označují interpretaci jakékoliv čtyřdobé fráze. Také jsme tyto slabiky zvolili pro název projektu proto, že jsou pro všechny velmi jednoduše vyslovitelné a také proto, že nikdo neví, co to znamená (smích), takže jsme do názvu chtěli vnést také trochu mystiky.


RADEK TOMÁŠEK (autor rozhovoru působí na Katedře bicích nástrojů Hudební fakulty JAMU jako pedagog hry na bicí nástroje)

12.11.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hokejisté brněnské Komety vyhráli v 41. kole extraligy v Hradci Králové 4:3 po prodloužení.

Bojovat a makat. Kometa už se nastavuje na play-off mód, v Hradci se vyplatil

Socha Panny Marie Ořešínské.

Ořešínská madona putuje domácnostmi. Čeká na opravu zvoničky

Lidé zaznamenávají místa do čichové mapy Brna. Voní jim třeba pivovar

Brno /ANKETA/ – Mendlovo náměstí páchne, na Úvoze se kvůli smogu téměř nedá dýchat. Na přibližně dvě desítky podobně nelibě páchnoucích míst v brněnských ulicích už upozornili lidé na internetu. Díky takzvané čichové mapě, kterou na web minulý týden umístili její autoři.

Stříhají v něm lidi přes sto let. Nejstarší brněnské kadeřnictví zrekonstruují

Brno /FOTOGALERIE/ – Ženy i muži se chodí už více než století stříhat do kadeřnictví v Údolní ulici. Nejstarší brněnský salón majitel zrekonstruuje.

Židenický místostarosta Kunc byl podle inspekce hrubý na zaměstnance radnice

Brno - Hrubé jednání a vulgární projevy ze strany místostarosty Petra Kunce měli zažít zaměstnanci židenické radnice podle zprávy inspektorátu práce. „Někteří zaměstnanci pociťovali jednání místostarosty v rozporu s dobrými mravy," sdělila za inspekci Dagmar Berková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies