VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velikonoční festival duchovní hudby zahájili Miserere a Stabat Mater

Brno /RECENZE/ – Interpretací dvou velkých duchovních skladeb druhé poloviny 20. století, Miserere žijícího estonského skladatele Arvo Pärta a Stabat Mater od Francise Poulenca, zahájil v neděli letošní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. Úvodní koncert z cyklu hudebních večerů, které letos provází téma Západ - Ratio, hostil minoritský chrám svatého Janů.

31.3.2015
SDÍLEJ:

Velikonoční festival duchovní hudby zahájili Miserere a Stabat Mater.Foto: Petr Francán

Zatímco Poulenc vyšel - podobně jako náš Bohuslav Martinů - z meziválečné pařížské avantgardy, Arvo Pärt je příkladem meditativního postmoderního skladatele, který čerpá z duchovní síly Pobaltí a dědictví gregoriánského chorálu. Miserere bylo jednoznačně náročnější skladbou večera, a to jak pro interprety, tak pro posluchače. Pět sólových hlasů včetně kontratenoru v prostých souzvucích a kombinacích s nástroji zvolna odzpívává jednotlivá slova textu prokládaná tichem. Právě tato jednoduchost je pro pěvce poměrně obtížná. Vše je naprosto čisté, prázdné a průzračné a o intonaci nesmí být pochyb. To se také velmi dobře dařilo až na pár nepodstatných výchylek v soboru dechových nástrojů.

Z pětice pěvců vyzdvihnu tradičně výborného polského kontratenoristu Piotra Olecha, který nezapře mimořádně užitečné vzdělání ve staré hudbě, a také sopranistku Michaelu Várady, sólistku Poulencovy Stabat mater. Její hlas byl sice poměrně jemný a uvyklý spíše na romantickou operu, ale její jistota byla naprosto přesvědčivá.

Jistou senzaci mohly zdánlivě představovat dvě elektrické kytary v orchestru, ale žádný rockový výstup se nekonal. Jejich úloha byla především barevná a skladatel využil zejména možnosti hrát dlouhé tóny. Sbor má v Pärtově Miserere dva velké vstupy a to v úvodu a na konci celého cyklu. Slovenský filharmonický sbor se sice v Brně představil ve zeštíhlené verzi (myšleno co do počtu pěvců), přesto to na výsledku nebylo znát ani co do kvality, tak do intenzity. Dojem, který zanechal, byl velmi dobrý, včetně tenorů, kde obvykle hrozí potíže.

Stabat mater Francise Poulenca je dnes už klasická skladba 20. století. Ačkoliv skladba vznikla v roce 1950, je to v podstatě romantický kolos na úrovni Verdiho Requiem. Však také autor původně o requiem uvažoval. Opravdový hit z něj dělají dvě části, úvodní a závěrečná, která později prosákla až do popu. Není pochyb o tom, že právě Poulenc byl nejtalentovanější vokální skladatel pařížské Šestky, kam patřili také Honegger, Milhaud, Auric, Tailleferreová a Durey a na kterou zpovzdálí dohlíželi Igor Stravinskij, Erik Satie a Jean Cocteau.

Mladý dirigent Wouter Padberg vedl soubory jednoznačnými gesty, což Pärtovi pomohlo, ale u Poulenca jsem měl přece jen už pocit lehké ztráty souvislostí a zbytečné fragmentace celku. Plynulejší a ležérnější provázání by francouzské hudbě možná prospělo.
Celkový dojem z koncertu byl ale jednoznačně výborný, navzdory délce jedné a půl hodiny bez přestávky. Jedinou výhradu bych měl vůči festivalovému katalogu, který sice obsahuje překlady textů, neobsahuje ale jejich originální znění. Patrně se předpokládá, že pěvcům je vše rozumět, nebo že publikum zná texty latinských středověkých sekvencí zpaměti. Ani na jeden z předpokladů bych si ale nevsadil.

Jak je patrné z programu, letošní dvoutýdenní festival mezi Květnou a druhou nedělí velikonoční nabídne devět koncertů v různých chrámech Brna. Obsahem koncertů budou jak skladby středověku, renesance a baroka, tak nedávné současnosti. Oblibu posluchačů si v minulých letech získaly zejména temné hodinky při svíčkách, které nebudou chybět ani letos v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie ve dnech 1. až 3. dubna. Z velkých koncertů zmiňme dnešní uvedení Pašijí podle svatého Jana od Johana Sebastiana Bacha v autentickém podání Wrocławského barokního orchestru a dvou polských sborů v kostele svatého Janů či závěrečný koncert v katedrále svatého Petra a Pavla, kde zazní Brucknerovy Ecce sacerdos magnus, Mše č. 3 f moll či Žalm 150 v podání Českého filharmonického sboru a Filharmonie Brno.

MARTIN FLAŠAR, muzikolog

Autor: Redakce

31.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ukrajinec Vladimír Švačuk u Krajského soudu v Brně. Je obžalovaný z pokusu o vraždu a těžkého ublížení na zdraví.
6

Útok mačetami u soudu: Křičel, že mi usekne hlavu, vypověděl svědek

Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1.
1 5

Fotbalového Jágra z Brna žene motivace. Zavadil může hrát i po čtyřicítce

Hoaxy: Lidé snáze věří fotkám, říká odborník

Brno /ANKETA/ – Nenechat se strhnout falešnými informacemi, neboli hoaxy, naučí v květnu v netradičním kurzu studenty žurnalistiky a mediálních studií brněnské Masarykovy univerzity britský odborník Alastair Reid. „V moderní době je jednodušší sdílet nepravdivé zprávy a věřit jim," vypráví.

Plány na rekonstrukci se mění. Sauny i vířivky si lidé i tak na Kraví hoře užijí

Brno – Na odpočinek v nových saunách a wellness na Kraví hoře si lidé počkají. Radní městské části Brno-střed totiž změnili plány na přestavbu budov. Skromnější přestavba ušetří městu až 50 milionů korun.

Úředníci se vrací ke starému územnímu plánu. Na chvíli

Brno – Jako vzpouru úředníků označil postup magistrátu bývalý náměstek primátora Robert Kotzian. Úředníci totiž znovu pracují na územním plánu, který začali připravovat v roce 2002. Podle současného náměstka pro oblast rozvoje města Martina Andera je to ovšem dezinterpretace normálního postupu.

Švancara na Jizerské padesátce ujel jen dva kilometry. Selhaly mu lyže

Brno – Na běžky nemá dobré vzpomínky, v neděli však na svou nechuť zapomněl. Brněnský fotbalista a známý bavič Petr Švancara společně se svým kamarádem, bývalým ligovým fotbalistou a nyní televizním komentátorem Luďkem Zelenkou, odstartovali do jubilejní Jizerské padesátky, ujeli však jen dva kilometry a pak ze slavného závodu odstoupili. „Mám rád rozhovory s běžkaři a řeknu to podobně. S Luďkem nám jednoduše selhaly lyže, promazali jsme," směje se Švancara.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies