Vězni koketují s uměním. Za mřížemi svých cel

6. 4. 2012

Brno - Život na svobodě a život za mřížemi. O propojení těchto dvou rozdílných světů usiluje nová výstava v brněnském Uměleckoprůmyslovém muzeu. Má název Věznice: místo pro umění a představuje díla, na nichž více než rok spolupracovali současní výtvarníci a trestanci ze sedmi věznic.

Kreslíř Jaromír 99 spolupracoval s vězněm jménem René, kterého proslavil stejnojmenný dokument Heleny Třeštíkové. René psal texty, Jaromír 99 vytvářel černobílé komiksy zachycující jeden den na samotce. | Foto: Moravská Galerie

Umělci a vězni se na výsledné podobě díla domlouvali prostřednictvím dopisů, někteří z nich se dokonce osobně sešli. „Z dopisů vyplynulo, že práce na uměleckých dílech vězně často vedla k novým úvahám nad tím, co spáchali a koho a jak tím zranili. Někdy jim umění pomohlo obnovit kontakt s vlastní rodinou, jeden odsouzený se vrátil k víře, jiné to nijak neovlivnilo,“ uvedla jedna z autorek projektu Martina Reková.

Způsob a intenzita spolupráce se u jednotlivých dvojic lišila. „Svému vězni Viktorovi jsem poslala barevné papíry, lepidlo a nůžky s tupou špičkou. A domluvili jsme se na tom, že vytvoří krátké komiksové příběhy na tři políčka ze svého života,“ uvedla brněnská výtvarnice Vendula Chalánková. Nakonec ji překvapilo, jak moc jsou Viktorovy výtvory vtipné a nakolik se podobají její vlastní tvorbě. „Čím méně slov v jeho kreslených příbězích je, tím více citů lze za nimi nalézt,“ poznamenala Chalánková.

Komiksové tvorbě se věnuje také Jaromír Švejdík vystupující pod přezdívkou Jaromír 99. Jeho autorský rukopis mohou diváci znát například z komiksové trilogie Alois Nebel. „Komiks má blízko k literatuře, a tak jsem chtěl takového vězně, který má vztah k psaní. Nakonec jsem začal spolupracovat s Reném,“ říká umělec a upřesňuje, že se jedná o Reného Plášila známého ze stejnojmenného dokumentu režisérky Heleny Třeštíkové.

„Chtěl jsem, aby komiks zachytil jeden den v současném českém vězení, ale i Reného pocity to o čem přemýšlí a o co se zajímá,“ vysvětluje výtvarník.

Komiksovou povídku, která nakonec vyšla i knižně, vytvořil Jaromír 99 na základě Reného dopisů. „První verze jeho dopisu byla příliš dlouhá, tak jsme se postupně domlouvali na úspornějších textech. A aby komiks vězeňské prostředí vystihoval co nejvěrohodněji, graficky jsem text ztvárnil v podobě motáků a umocnil převahu černé barvy nad bílou,“ dodává umělec.

Vedle komiksů jsou v expozici malby, koláže a trojrozměrné objekty, nechybí ani díla inspirovaná pouličním uměním. Z dalších umělců na výstavě spolupracovali například Eva Koťátková, Filip Cenek, Michal Pěchouček, Jiří Franta, Blanka Lhotáková, Pavel Sterec a další.

Projekt Věznice: místo pro umění měl premiéru na přelomu roku 2011/2012 v pražském DOXu. Jeho brněnská repríza je v mnohém jiná. „Výstava v Moravské galerii se liší především způsobem instalace, je doplněna o další výsledky spolupráce, které se napoprvé nevešly nebo nebyly ještě dokončené,“ uvedla Reková. A upozorňuje také na jiné architektonické řešení. „Na zemi jsou překreslené půdorysy vězeňských cel, které nám poslali odsouzení. Návštěvník se tak může ‚projít‘ vymezeným prostorem a uvědomit si, v jakém prostředí díla vznikala,“ dodala Reková.

Zajímavostí je, že na začátku projektu stála snaha přenést umění do věznic. Organizátoři přivezli do sedmi věznic originály uměleckých děl z depozitářů. Poté ale vznikl nápad na spolupráci mezi vězni a profesionálními umělci. Do spolupráce se nakonec zapojilo asi třicet lidí z každého „tábora“ uměleckého i vězeňského.

Výstava Věznice: místo pro umění zůstane v Uměleckoprůmyslovém muzeu do 13. května. Součástí je bohatý doprovodný program.