Věznicí na Cejlu probleskuje světlo a stín fotografa Libora Teplého

Snímky autor pořizoval v období tří let a pro fotografování si zvolil prostory, které nejsou volně přístupné – cely věznice v ulici Cejl. Ta svému původnímu účelu sloužila do roku 1956. „Fotografické obrazy Libora Teplého odkazují k snovým představám těch, kterým se světla a svobody nedostávalo. Konkrétní prostředí se zde stalo působivou scénou, prostorem pro světelnou inscenaci. Prolínání reálného a virtuálního světa symbolizuje střet protichůdných pozic lidské existence – víry, naděje i smutku a prázdnoty prožívané přítomnosti," uvedla kurátorka výstavy Jana Vránová.

Výstavu zastřešuje příznační název Hledání světla. „Vztahem světla a tmy jako tématem mnoha možných významů a obsahových souvislostí se Libor Teplý zabývá již déle než dvě desetiletí. Vnímá jej především symbolicky, jako výraz protikladných hodnot podmiňujících se navzájem, i jako podobenství," doplnila Vránová.

Snaha zachytit kontrastní hru světla a stínu v Teplého pojetí balancuje mezi dokumentární a inscenovanou fotografií. „Výrazně jsem do kompozic nezasahoval, ale někde jsem světlo zhmotnit chtěl. To jsem pak pracoval s dýmem a reflektory," poznamenal Libor Teplý. Upozornil i na způsob adjustace, tedy na způsob zavěšení snímků na galerijních stěnách. „Fotografie rámuje surové a vnějšími vlivy ztrápené dřevo, které je kontrastní k čistému a rovnému sklu," dodává Teplý.

Aktuální výstava Hledání světla je jeho třetí samostatnou prezentací v pořadí. „V Domě umění města Brna jsem naposledy vystavoval před deseti lety, kdy jsem se zabýval tématem vztahu krásných prvků v architektuře a v přírodě," doplnil Teplý.

Další nová výstava v brněnském Domě umění má název Uprostřed hluku vlastní kroky slyšet. Jak zmiňuje kurátor František Kowolowski, napovídá návštěvníkovi, co jej při vstupu do instalace čeká. „Průvodním motivem je autorkám vztah malby k jiným médiím. Jedná se o pokračování jejich předešlé práce, ve které zvuk a obraz – video, malba či fotografie vystupují jako rovnocenné formy," uvedl Kowolowski.

Poslední z nových výstav představuje české a slovenské autory, jenž se ve svých dílech vrací do minulosti. „Prostřednictvím rodinného příběhu se mladí umělci dotýkají i stále naléhavé potřeby společnosti vyrovnat se s nedávnou historicko-politickou minulostí obou zemí. Pracují s nalezenými, domácími archivy, fotografickými alby, malbou či fenoménem společenského mýtu," uvedla kurátorka Lucie Machová.