VYBERTE SI REGION

Greco: Do YouTube orchestru se těším jako malý kluk

Brno /ROZHOVOR/ - Čeští hudebníci prosluli ve světě již mnohokrát. Nyní se mezi ně probojovává další. Violoncellista brněnské filharmonie Michal Greco se v dubnu sejde v New Yorku s orchestrem poskládaným z hudebníků z celého světa.

19.3.2009
SDÍLEJ:

Violoncellista Michal Greco.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Greco se tak zapojí společně s dalšími dvěma Čechy, houslistou Jakubem Fišerem a violistou Ondřejem Martinovským, do projektu YouTube Symphony Orchestra, tedy do orchestru známého z internetového serveru. Nejen o připravovaném koncertě ve slavné Carnegie Hall, ale i o svých hudebních plánech vypráví v rozhovoru pro Brněnský deník Rovnost.

Projekt YouTube Symphony Orchestra je hodně originálním projektem, u nás vlastně neznámým. Mohl byste přiblížit, o co jde?
Jedná se vlastně o oslavu klasické hudby jako takové. Hudby, která spojuje. Sám jsem se o tomto projektu dozvěděl od mojí kamarádky a kolegyně ze slovenské filharmonie.

Co Vás na projektu tak lákalo, že jste se přihlásil?
Určitě to, že jde ještě dál v otázce boření hranic. Nerozhoduje národnost, vzdálenost, dostupnost, dokonce ani profesní zaměření. Mezi účastníky jsou počítačoví odborníci, je tam chirurg a kdoví kdo ještě. Roli nehrají vlastně ani zkušenosti, i když jsou jistě výhodou.

Těšíte se na vystupování po boku hudebníků z celého světa?
Těším se, i když takové zkušenosti už mám. Ale nejvíc mě láká to, že všechny tyto lidi spojuje entuziasmus a láska k hudbě. Co víc chtít?

Myslíte si, že je náhoda, že z naší malé země zvítězili v konkurzu hned tři Češi? Nebo je to důkaz kvality české hudby?
Nevím přesně. Určitě hraje roli kvalita českých instrumentalistů, ta je nepochybná. Ale spíš je zajímavější ten počet uchazečů. Ze třinácti instrumentalistů vzali tři. To je super výsledek! Na druhou stranu mi ale číslo třináct přijde tak nějak tristní na to, kolik tady máme muzikantů. Je to tím, že si nevěříme? Anebo myslíme jenom na to, kolik za to bude?

Narodil jste se v Praze, nyní působíte v brněnské filharmonii. Jak dlouho?
V brněnském orchestru jsem od října loňského roku. Předtím jsem působil v domovské pražské filharmonii.

Věnujete se hudbě od dětství?
Od svých šesti let. Takže to je asi dětství. (smích)

Máte nějaký hudební vzor? Nebo vytoužený orchestr, se kterým byste si chtěl někdy zahrát?
Vzorů je spousta. Každý má něco, co vám nějakým způsobem může učarovat. János Starker, Natalia Clein, Franz Helmerson, Jean Guihem Queyras, Truls Mork… Liší se to interpretací té či oné skladby, něco vás osloví víc od toho, něco od jiného…

Máte v hudbě cíl, kterého byste chtěl dosáhnout?
Vždy mě lákaly velké orchestry. Teď tam už hraji, takže musím hledat trochu nové cíle. Nejsou to ale vyloženě cíle, spíš se jedná o určité zpestření hudební činnosti. Trochu komorní hudby, trochu učit…

Jaký je váš oblíbený skladatel, skladba či hudební žánr?
Když nepočítám Bacha, tak jednoznačně hudba první poloviny dvacátého století, zejména hudba Pařížské šestky, Martinů, ale i pozdější jako Boulez a Dutilleux…

Jak se těšíte do Ameriky, kde budete od dvanáctého dubna připravovat spolu s dalšími hudebníky koncert orchestru?
Jako malé dítě na vánoční dárek. (smích)

V souboru jsou i amatéři. Jak si myslíte, že se vám s nimi bude jako profesionálnímu hudebníkovi spolupracovat?
Určitě výborně. Být amatér neznamená nebýt muzikant.

Znáte se s ostatními dvěma Čechy z pražské filharmonie, kteří se spolu s vámi projektu zúčastní?
Neznám. Jeden čas jsem v pražské filharmonii hrál, ale tito dva hudebníci tam přišli až později.

Těšíte se na vystupování ve slavné newyorské Carnegie Hall pod taktovkou Michaela Tilsona Thomase?
Velmi! Jeden čas jsem dokonce koketoval s myšlenkou zkusit to ve Státech, takže určitě to bude přínosem. Jsem rád, že se Thomas neštítí tohoto druhu práce. Každý by to asi nevzal.

Bylo těžké dostat se do finále výběrového řízení do orchestru? Jak vlastně konkurz probíhal?
Těžko říct. Jen jsem nahrál své video a hodil to na internet. Hraji v různých orchestrech už nějaký ten pátek, tak jsem dovedl trochu odhadnout, co by mohlo zafungovat. Zkrátka jsem se to naučil tak, aby to mělo trochu výraz. Na nic dalšího jsem stejně neměl čas, protože jsem měl v té době docela dost hraní. Dělal jsem to ne s cílem vyhrát, ale pro klid svědomí, že jsem to zkusil. Pokud vím, tak ze všech uchazečů vybírala porota prvních dvě stě a finální orchestr pak zvolili sami uživatelé YouTube.

S jakou skladbou jste se konkurzu účastnil?
Povinná skladba byla YouTube Symfonie Eroica od Tana Duna, složená přímo pro tuto příležitost, z volitelných skladeb jsem si vybral první preludium od Bacha a předehru k Vilému Tellovi od Rossiniho.

Co říkáte na takový nápad spojit hudebníky z celého světa?
Určitě je to dobrý nápad, ale takových projektů je víc. Tento se liší jen tím, že jako první probíhá online a na hlasování se částečně podílí i laická veřejnost.

Myslíte si, že tím získáte nové zkušenosti?
Zkušenosti získám určitě, taky třeba pár kontaktů na fajn lidi, ale co se týká třeba nových možností nebo nabídek, nečekám od toho nic. Ale kdoví, nikdy neříkej nikdy.

Je vám blízká hudba čínského skladatele Tana Duna, jehož skladbu jste musel v prvním kole konkurzu interpretovat?
Ta skladba je z mého pohledu taková hudební legrace. Není to úplně lehké hraní, ale je to stále takový popík inspirovaný Beethovenem. Třeba se na to budu dívat jinak, až budu sedět v orchestru.

Myslíte si, že projekt YouTube je jednou z možností, jak dostat klasickou hudbu mezi mladé posluchače?
Určitě. I na to jsem trochu narážel v předchozí odpovědi. Nová skladba, která trochu připomíná filmovou tvorbu, ale vychází z tradice – jednoduchá forma, přehledná harmonie, citující téma velikána a používající i stejný název. Zadejte na internetu Eroica, a vždycky vám vypadne Beethoven! První krůček.

Co pro vás zatím bylo největším profesionálním zážitkem?
Určitě interpretace Boulezovy Messagesquisse pro 7 violoncell v tokijské Opera City Hall pod taktovkou samotného Pierra Bouleze. Sólistou byl tehdy Jean Guihem Queyras.

A co pro vás v životě znamená hudba?
Chleba, voda, vzduch…to potřebujeme, abychom přežili. A hudba mi dává pocit, že žiju. Když to porovnám třeba s obrazem, tak ten dokáže zasáhnout vaše emoce, ale hudba prostoupí celé tělo. Zasáhne vás fyzicky. Je víceprostorová, hraje tam roli i čas. Hudba je dar pro všechny zúčastněné. Pro toho, kdo ji tvoří, pro toho, kdo ji zhmotní, i pro toho, kdo ji přijímá.

Autor: Veronika Zabadalová

19.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Předvánoční brigády? Je jich více. A za lepší platy

Brno - Vánoce rodiny stojí mnoho peněz, velká část lidí si tak hledá alespoň dočasný přivýdělek. Je to i případ Lukáše Nezhyby. „Mám sice svoji stálou práci, ale chceme s přítelkyní strávit Vánoce v zahraničí na horách, proto máme oba od začátku prosince ještě brigádu," vysvětlil Nezhyba.

Vyhnou se kolonám při cestě do Bystrce. Na dvojité fazoli

Brno /INFOGRAFIKA/ – Klidnější jízda a méně dopravních nehod, to čeká v budoucnu řidiče na cestě z centra Brna do Bystrce. Nebezpečnou křižovatku Bystrcké a Kníničské u tamního hobymarketu chtějí starostové městských částí přestavět na mimoúrovňové křížení. Cesta na přehradu, do zoo, či na bystrcké sídliště díky tomu bude plynulejší.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: zranilo se pět mladých lidí, nezletilou dívku převezli na ARO

Lomnička – Pět zraněných mladých lidí, taková je bilance dopravní nehody ze čtvrtečního rána za obcí Lomnička na Brněnsku. Srazilo se tam nákladní auto s osobním. „Nejvážněji se zranila nezletilá dívka, která utrpěla vážný úraz hlavy. Záchranáři jí poskytli kompletní přednemocniční péči a na řízené ventilaci ji převezli na ARO do Dětské nemocnice v Brně," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies