VYBERTE SI REGION

Virtuos Chick Corea jazz zvrásnil řadou impresí

Brno /RECENZE/ - Organizátorům festivalu Jazzfest Brno se podařil vpravdě husarský kousek. Po Bobby McFerrinovi a Patu Methenym přizvali na jižní Moravu další hvězdu jazzového nebe – proslulého skladatele a brilantního hráče na klávesové nástroje Chicka Coreu. Ten se stal v neděli večer hlavním magnetem festivalového programu a Bobycentrem prostoupilo očekávání, jakou skupinu a jaký repertoár Mistr do Brna přiveze.

12.3.2013 9
SDÍLEJ:
Fotogalerie
10 fotografií
Jazzový klavírista Chick Corea v Brně.

Jazzový klavírista Chick Corea v Brně.Foto: DENÍK/Attila Racek

Nové hudební seskupení dostalo název The Vigil. Tvoří jej Tim Garland (sopránsaxofon, tenorsaxofon, příčná flétna), Charles Altura (elektrická a akustická kytara), Hadrien Feraud (pražcová a bezpražcová baskytara) a Marcus Gilmore (bicí nástroje), který svůj bubenický talent pravděpodobně zdědil po svém dědečkovi, renomovaném jazzovém hudebníkovi Roy Haynesovi.

Sólové exhibice

Očekával jsem průřez Coreovou tvorbou napříč jeho bohatou albovou produkcí, ale spokojen jsem v tomto ohledu byl jen částečně. Zazněla novější skladba Planet Chea, v níž se The Vigil pustili na jazzový terén v rozmanitých hudebních obrazcích. Razantnějším příspěvkem byla skladba That Ship. V dalších hudebních vstupech ponechal Corea velký prostor improvizacím, v nichž se postupně střídali jednotliví hudebníci v sólových exhibicích, jak je tomu v improvizovaném jazzu běžně zvykem.

Jako instrumentalista Corea opravdu exceloval a posluchač si mohl jen těžko připustit, že tento jazzový klávesový hráč oslaví v červnu dvaasedmdesát let (!). Předvedl brilantní hru na koncertní křídlo, v níž potvrdil svou mistrovskou třídu v energických úhozech a křišťálově čistých tónech v rychlých bězích po klaviatuře. Stejně kreativní byl i na elektrické piano a na synthesizer, na který výtečně improvizoval a spontánně reagoval na hru spoluhráčů. Kromě famózní hráčské techniky přesvědčil i smyslem pro humor a navazoval kontakt i s publikem; žádný studený akademický přístup chladného virtuosa, ale plnokrevného zkušeného hudebníka, který se i po tolika letech dokáže při koncertu bavit.

Vyzdvihl bych také instrumentální výkony Tima Garlanda, který střídal saxofony a občas i příčnou flétnu. V řadě razantních nástupů ukázal nejen široké spektrum svých hráčských možností, ale i smysl pro detail a muzikantskou kázeň. Další vynikající oporou kapely byl baskytarista francouzského původu Hadrien Feraud, který jako jeden z mála byl na pódiu zapojen stoprocentně. Bubeník Marcus Gilmore kupodivu neseděl za nějakou gigantickou hradbou bubnů a činelů, jak bývává u mnohých hráčů zvykem, ale jeho muzikantský přínos spočíval v technice vyspělého hráče s řadou výtečných jazzových breaků. Kytarista Charles Altura byl do značné míry v nevýhodném postavení. V Coreově kapele sedmdesátých let působil kytarista Billy Connors a po něm famózní Al DiMeola, který se stal velmi brzy kytarovým virtuosem par excellence a pamětník i znalec fusion music tak měl laťku posazenou hodně vysoko při celkem logickém srovnávání. Altura působil na pódiu mírně plachým dojmem, po kytarových partech ustupoval do pozadí a místy se aktivního hudebního vření zúčastňoval jako pozorovatel. Střídal elektrickou kytaru s akustickou a čitelnějším se stal spíš ve druhé polovině koncertu, kdy předvedl kus svého hudebního umu, třebaže pro Coreu při hře v instrumentální rovině rovnocenným partnerem jako Al DiMeola nebyl. V závěru ale jeho kytarové party získaly větší průraznost, a tak i on splnil jistá očekávání.

Nová osobitost

Za ostatní nejmenované skladby bych připomněl ještě vynikající kompozici Spain (kterou hrávají na sporadických koncertech i pražští Jazz Q). Srovnávat skupinu The Vigil s Return To Forever, Elektric Bandem nebo Akoustic Bandem je nevděčné a v řadě ohledů neobjektivní. Coreova hudba se během jeho kariéry od free jazzu posunula k fusion music a pak objevila krásu akustického provedení. Nynější tvář Coreovy hudby si zachovává novou osobitost a vysokou muzikantskou úroveň. Spolu s Herbie Hancockem, Joe Zawinulem a George Dukem náleží Chick Corea k americkému klávesovému rodinnému stříbru.

PETR GRATIAS
Autor je hudební publicista.

Autor: Redakce

12.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies