VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Herec Šulaj: Výpovědi politických vězňů byly trýznivé

Brno /FOTOGALERIE, ROZHOVOR/ - Herec Slováckého divadla Tomáš Šulaj se v pondělí večer zúčastnil brněnské premiéry filmu Klíček.

11.8.2009 4
SDÍLEJ:

Herec Slováckého divadla Tomáš Šulaj.Foto: DENÍK/Attila Racek

Přerovský rodák a herec Tomáš Šulaj v Brně vystudoval činoherní herectví. I když chtěl na Moravě zůstat, získal angažmá jinde. Zpětně o svém nynějším působení ve Slováckém divadle říká: „Nakonec bylo vlastně dobře, že mě osud zavál právě do Hradiště.“

Do Brna se v pondělí večer vrátil, aby v Palace Cinemas ve Velkém Špalíčku spolu s režisérem a dalšími herci uvedl brněnskou premiéru filmu Klíček, v němž si zahrál jednu z hlavních rolí.

Milenec Kuba ve snímku Jána Nováka Klíček je vaší první rolí na filmovém plátně. Jaká je to postava?

Je to normální kluk, trošku hejsek a frajírek, který se nezajímá o nic jiného než o sebe a o holky. A teprve ve vězení trošku procitne.

Právě do vězení a 50. let se Kuba a jeho milá přenesou z léta 2009. Jak film tuto cestu časem vysvětluje?

Je to pojaté trošku jako sci­fi. Oba se spolu vyspí na bývalém oltáři a znesvětí jej její panenskou krví, která se spojí s krví z 50. let. A tím příběh ožije.

Klíček odkrývá historii, avšak vnímal jste film od začátku vážně, nebo jste to bral zčásti i jako fikci?

Historický kontext jsou reálie, které se opravdu odehrávaly a záměr režiséra byl přiblížit je mladým lidem na příběhu Kuby a Minky. Jako fikci jsem to rozhodně neviděl, i když ze začátku jsem pravdivost příběhu moc neřešil. Postupně se mi to však odkrývalo, protože na natáčení byli jak političtí vězni, tak i ti, co byli vězněni v Uherském Hradišti. Byl mezi nimi i otec Jana Přeučila, který byl odsouzen s Miladou Horákovou.

Co jste se od bývalých politických vězňů postupně dozvídali?

Třeba že v některých celách, konkrétně ve třicítce, byli pověšeni. To když jsem se dozvěděl, tak jsem si říkal, že je to vymyšlené. Ale pak jsem se postupně dozvídal, že jsou to praktiky, které se opravdu děly. Jen o elektrických botách, které se v Hradišti používaly, jsem věděl už dříve.

Konkrétně elektrickým proudem vězně v žaláři mučil Alois Grebeníček. Alespoň tak to vykresluje film. Miroslav Grebeníček se prý v médiích vyjádřil, že jsou to nehorázné lži a nesmysly a že filmové vyobrazení jeho otce bude mít pro filmaře důsledky. Jak Miroslav Grebeníček na film opravdu zareagoval?

V jaké fázi je to dnes, netuším. Nedokáži ani posoudit, do jaké míry je to pravda nebo novinářská kachna a ve skutečnosti třeba nic takového neřekl. Navíc si myslím, že film není konkrétně adresný a je v něm přímo postava Aloise Grebeníčka. Klíček není o něm, ale o komunismu a hrůze tohoto aparátu.

Ale poutač na film, který obsahuje i stručnou anotaci, přímo na Aloise Grebeníčka upozorňuje. Píše se v něm: „Thriller s prvky hororu se natáčel v místech, kde Alois Grebeníček mučil své oběti…“

Samozřejmě ano, protože v této věznici působil a lze to s tím spojovat. Ale můj názor je, že přímo jeho osoba ve filmu nevystupuje.

Mluvili jste při natáčení o reakcích, které film vyvolá? Včetně těch Miroslava Grebeníčka?

V té době ne. Byli jsme rádi, že se takový film vůbec natáčí, protože dnešní mládež o této době neví nic a dějepis na základní škole pro ně končí druhou světovou válkou. Tato doba se přejde jen jednou kapitolou. A přitom právě o poválečném období by se měli učit daleko víc!

Jak už jste zmínil, na natáčení se podíleli bývalí političtí vězni, mezi nimiž byl například Emil Zátopek, Jan Haluza či Jan Janků, který v Hradišti přežil rok v cele smrti. Jak na setkání s nimi vzpomínáte?

To, co vyprávěli, bylo trýznivé. Na předpremiéře říkali, že se na film nechtěli ani dodívat, protože se jim vše vracelo. Na druhou stranu, když mě někteří z nich viděli namaskovaného, tak se mi vysmívali, že to ve skutečnosti bylo horší. To jsme si zase ale říkali, že přece nemůžeme být tak naturalističtí, protože by to divák neunesl.

Vrátím se k vašim hereckým začátkům. V Brně jste vystudoval činoherní herectví, proč jste se nakonec rozhodl jít do Hradiště?

Byla to spíše náhoda a ze začátku jsem tam vlastně ani jít nechtěl a přál si v Brně zůstat. Měl jsem nastoupit do úplně jiného divadla, tam mě ale svým způsobem vypekli, tak jsem zabrousil do jediného volného angažmá, které se mi nabízelo. A teď jsem rád, že tato náhoda vznikla.

Je pravda, že se zajímáte o magii?

Ano, je to můj velký koníček. Pro dospělé publikum už ale dlouho nevystupuji, protože nemám čas se zdokonalovat. Mám vlastní pořad pro děti, protože to jsou nejvděčnější diváci, které jen tak neopijete rohlíkem.

A vaše nejbližší plány?

Teď v divadle chystáme další sezonu, v níž mě čeká Obchodník s deštěm. A s Jánem Novákem ještě spolupracujeme na cestopisném dokumentu pro Českou televizi.

KDO JE Tomáš Šulaj?

Narodil se 7. ledna 1976 v Přerově

vystudoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně

od roku 1999 je v angažmá Slováckého divadla v Uherském Hradišti, oblíbené role: Jago (Othello), Eda (Šakalí léta), Dmitrij (Bratři Karamazovi), Pierre Brochant (Blbec k večeři), Mickey (Pokrevní bratři) a další

hostoval v Národním divadle v Praze

v roce 2005 získal za roli Jerryho v muzikálu Donaha! cenu Thálie

je ženatý, má tříletou dceru Elišku

Autor: Markéta Stulírová

11.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Český reprezentant a bývalý hráč brněnské Komety Michal Kempný.

Proti Finsku už za českou reprezentaci naskočí i obránce Chicaga Kempný

Déšť. Ilustrační foto.

Pršet bude dál. Počasí se zlepší až o víkendu

Sebevrah skočil z mostu na D1. Náraz přežil, je ale těžce zraněný

Brněnsko – O sebevraždu skokem z mostu se ve středu v osm hodin večer pokusil starší muž na dálnici u Devíti křížů na Brněnsku. „Jednalo se o muže, který se narodil v roce 1962," uvedla mluvčí jihomoravských policistů Štěpánka Komárová. Dodala, že auta místem projedou jedním pruhem a velké kolony se na místě netvoří.

Naše práce lidi hřeje, zní z výrobny kotlů. Ročně jich zhotoví 15 tisíc

Rapotice /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Všechno, co děláme, hřeje. Výstižné motto používá společnost Thermona v Rapoticích, které patří další díl seriálu Deníku Rovnost Za zavřenými dveřmi.

Šnečí tempo budování dálnic? Hlavně kvůli zpožděnému územnímu plánu, tvrdí

Jižní Morava – Hlavní příčinou současných průtahů při přípravě stavby nových dálnic a silnic první třídy v Jihomoravském kraji je zrušení schválených zásad územního rozvoje před téměř pěti lety. Shodují se na tom zástupci Ředitelství silnic a dálnic i poslanec a místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu Jaroslav Klaška.

Konec červených v noci na semaforech? Rozhodne analýza. Jedou kvůli bezpečnosti

Brno /ANKETA/ - Část řidičů i brněnských politiků chce prověřit celonoční provoz křižovatek řízených semafory. V Brně jich je čtyřiadvacet a zpomalují provoz. Semafory se nevypínají kvůli bezpečnosti.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies