VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vysokohorský lezec Radek Jaroš vzývá k Cestě vzhůru

Brno – Zčásti o umanutosti, zčásti o zdolávání obecně lidských limitů. A také o kompromisech a ceně, kterou je někdy nutné za splnění vlastních snů zaplatit. Také to zachycuje nový dokumentární film Cesta vzhůru, jenž sleduje životní příběh známého vysokohorského lezce Radka Jaroše. Jaroš film ve středu večer osobně uvede v Kině Scala – v brněnské premiéře.

1.9.2015
SDÍLEJ:

Radek JarošFoto: archiv Radka Jaroše

Dokument diváky provede strastiplnou cestou na osmitisícový vrchol. A jak filmaři avizují, alespoň na chvíli se tak publikum stane součástí expedice na K2. „Nečekejte outdoorový film ani lidskou tragédii. Je to film o člověku, který jde od dětství za svým snem a má s tím těžkosti. Takže vlastně film o každém z nás," uvedl režisér a současně scénárista a kameraman film David Čálek.

Cesta vzhůru vznikala tři roky. „Filmařsky mě v první chvíli oslovilo, jak šel Radek tvrdě za svým snem a nesklonil se ani před dvěma léty utrpení, když mu řezali jeden článek prstů u nohy za druhým. I s tímto handicapem se vydal na úbočí nejtěžší hory světa," dodal Čálek.

Cesta vzhůru: dokumentární film o horolezeckém osudu Radka JarošeRežie, scénář, kamera: David Čálek. Hudba: Ivan Acher.
Hrají: Radek Jaroš, Jan Trávníček, Petr Mašek, Martin Havlena, Lucie Výborná a Andrea Jarošová.
Místo: kino Scala na Moravském náměstí v Brně, projekce začíná ve 20.30 hodin. Po skončení diskuze s Radkem Jarošem a tvůrci filmu.
Vstupné je 110 korun, projekce je v české verzi s anglickými titulky.

Inspirací filmu byla kniha Jarošovy dcery Andrey. Vyšla v roce 2011 pod názvem Hory, má panenko a je to netradiční rozhovor dcery a otce o důležitých věcech člověka. „Pro mnohé je fascinující jeho odhodlání a vytrvalost, s jakou šel za svým snem, bez pochyb o tom, jestli na to má nárok. Málokdo si to dovolí a málokdo je ochotný dát do toho tolik energie. To, že si vybral zrovna hory, je už celkem jedno. Co je výjimečné, je jeho energie a čistý styl, tento přístup je pozoruhodný v jakémkoliv oboru," uvedla šestadvacetiletá studentka Katedry scenáristiky a dramaturgie na pražské FAMU. Dodala, že i když film z knihy vycházel, scénář se hodně měnil.

Nejednoznačné bylo pro režiséra zejména pojetí tématicky křehkých scén. „Nejprve na mě Radek působil jako komunikativní a pro filmaře ideální hlavní postava, která cítí kameru a dokáže být na plátně zábavný a vtipný. To fungovalo, dokud jsme se bavili o úspěších, cílech a snech. Ale jakmile jsem otevřel skříň s prvním kostlivcem, vypadla na mě celá kostnice. Otevřel se přede mnou Radek introvertní, který svým vtipným vystupováním skrývá vnitřní křehkost, strach, úzkost, zranitelnost," dodal Čálek.

K prolínání osobní roviny 
s horolezeckou Jaroš uvedl: „Ten, kdo na film půjde, musí počítat s tím, že nejde o akční film, ale o dokument, kde se míchají i moje vztahy, trápení, radost. Diváky čekají krásné záběry z míst, kam se dostane jen několik desítek lidí 
z naší planety."

Po hudební stránce film zaštítil Ivan Acher. „Spolu se zvukařem Vaškem Fléglem jsme vytvořili hudební dramaturgii, kde je slyšet více padající kameny a vítr mezi skalami než hudební produkci, ale dohromady to tvoří krásný celek," dodal režisér.

Radek Jaroš: Dožít se až finále jsem moc šancí neměl

Brno – Je patnáctým horolezcem na světě a prvním Čechem, který vystoupil na všech čtrnáct světových osmitisícovek bez použití kyslíku. Radek Jaroš o atmosféře natáčení říká: „Udržet na uzdě ambiciózního režiséra Davida Čálka byl problém. Nakonec jsem mu dovolil výlet do šesti tisíc metrů a myslím, že se dost bál. Nebylo tam moc bezpečno."

Kdy vznikl nápad film natočit?

Sám pořádně nevím, ale tuším, že to bylo po mé expedici na Annapurnu v roce 2012. První impuls, pokud se nepletu, byl od ženy jednoho z producentů. Pro média jsem se ale stal hodně zajímavým až po mých omrzlinách na mé třinácté vylezené osmitisícovce Annapurně.

Co pro vás bylo nejobtížnější?

Obtížné bylo sehnat peníze, aby dokument vůbec vznikl. Točili jsme v místech, kde většina lidí bojuje o život jen díky tomu, že je tam jen třetina kyslíku. A na některých scénách je to opravdu znát. Pro mnohé jste horolezeckou ikonou. Co to pro vás znamená?

Jako hrdina se necítím, to jsou pro mě jiní lidé, kteří riskují, nasazují životy a pracují pro jiné. Já jsem vždy dělal věc, která mě bavila a naplňovala. Je pravda, statisticky vzato, že dožít se až finále, jsem moc šancí neměl. Jsem rád a spokojený. Nejvíc mě těší, když se hlásí lidé, že jsem jim pomohl. Například jedna maminka byla s ročním miminem na operaci srdce, my bojovali o vrchol, oni o život. Říkala, že když to dokážeme my, ona s dítětem to dokáže rovněž.

Autor: Markéta Stulírová

1.9.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Andrea Ungerová.

Pomohla mi odhodlanost, věří úspěšná žena

Zahájení plavební sezony na Brněnské přehradě 2017.
42

Parníky obsadily přehradu. Provázely je fanfáry, tleskot i troubení

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Oslavy prvního máje? Místo rvaček proti pochodu zatančí

Brno – Místo rvačkami a křikem se letos brněnští antifašisté rozhodli oslavit první máj divadlem, hudbou a nebo tancem. Každoroční protestní akci, při které většinou došlo i na potyčky, iniciativa Brno blokuje nazvala Kdo si hraje, nehajluje. „Důležitější než zablokovat pochod neonacistů, je každodenní boj proti plíživé fašizaci společnosti. Proto jsme se rozhodli dát možnost kreativnímu vyjádření těch, kteří s extremismem bojují," vysvětlil mluvčí iniciativy Václav Pecl.

Začnou stavět dvoupatrovou halu u základní školy v žabovřeské Sirotkově ulici

Brno - Dvě tělocvičny a v patře nad nimi učebny vzniknou na místě současné tělocvičny u základní školy v žabovřeské Sirotkově ulici. „Práce na hale začnou v nejbližší době a dokončíme je v březnu příštího roku," uvedl v pondělí tamní místostarosta Filip Leder.

Z titulu Komety jsem měl plný facebook celý týden, usmívá se Kempný

České Budějovice, Brno /ROZHOVOR/ – Za čtyřicet dní odehrál jen čtyři utkání. Dvě v závěru základní části NHL, jedno v play-off a ve čtvrtek opět oblékl reprezentační dres. Obránce Michal Kempný má velkou chuť, v závěru letošní sezony v Chicagu Blackhawks příliš prostoru nedostal, teď se těší na mistrovství světa. „Po dlouhé době zase v nároďáku a před českým publikem, o to víc jsem rád, že jsme vyhráli," vrací se šestadvacetiletý bývalý bek Komety k výhře 3:2 nad Finy v Českých Budějovicích. V sobotu nastoupí proti Švédům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies