VYBERTE SI REGION

Výstava na Biskupském dvoře připomíná otce Husy na provázku

Brno - Koláž ze školních vysvědčení, křestní list, dopis navrhující vyloučení z vojenské akademie či zápisky herců s bonmoty ze zkoušek. Nová výstava Moravského zemského muzea netradičně připomíná osobnost zakládajícího člena a poté dlouholetého kmenového režiséra Husy na provázku Petera Scherhaufera.

3.7.2014
SDÍLEJ:

Výstava na Biskupském dvoře připomíná otce Husy na provázku.Foto: Jan Cága

Od předčasné smrti rozporuplného umělce uplynulo právě v těchto dnech patnáct let, letos posledního července by navíc oslavil své sedmdesáté narozeniny. Pořadatelé výstavy představují osobnost česko-slovenského režiséra, pedagoga, scénáristy a teoretika Petera Scherhaufera především s důrazem na jeho režijní činnost v Divadle Husa na provázku.

Tuto experimentální scénu založil na popud pedagoga Bořivoje Srby se svými spolužáky z ateliéru režie na Janáčkově akademii múzických umění Evou Tálskou a Zdeňkem Pospíšilem na konci šedesátých let a působil zde až do své předčasné smrti v červnu 1999. „Peter Scherhaufer na Provázku režíroval více než padesát inscenací, z nichž na výstavě přibližujeme třináct. Jsou mezi nimi například Misterio Buffo, Commedia dell´arte, trilogie Shakespearomanie či Škola šašků, která byla v devadesátých letech zároveň jeho poslední režií," uvedla autorka výstavy Veronika Valentová.

Dodala, že netradiční název výstavy Neuč orla létat odkazuje k jednomu z častých režisérových výroků. Inspirací byla autorům výstavy také karikatura Emila Hoffmanna ze Scherhauferova soukromého archivu, na níž režisér drží v ruce desku právě s tímto výrokem.

Návštěvníci mohou na výstavě zhlédnout i hodinový televizní dokument o Scherhauferovi, který zde běží ve smyčce. Další část láká na projekci fotografií připomínajících režisérovu spolupráci se skupinou Progress Organization. „Herec Vladimír Hauser nám zase namluvil Scherhauferovou dikcí různé výroky, které si herci zapisovali při zkouškách," uvedl Valentová.

Důležitou součástí výstavy jsou i dosud nepublikované fotografie ze soukromého archivu dlouholetého herce Husy na provázku Pavla Zatloukala. „Pocházejí většinou z provázkovských zájezdů v sedmdesátých a osmdesátých letech. Fotek jsme vybrali několik desítek, naskenoval jsem je z filmů. Mám jich takto ještě mnoho, pokud se to podaří, plánuji z nich vydat knihu," popsal Zatloukal.

Známého režiséra označuje na základě svých osobních vzpomínek za rozporuplnou osobnost. „Peter Scherhaufer byl absolutně oddaný a zapálený pro divadlo, nemyslel prakticky na nic jiného. Je pravda, že v jeho způsobu vyjadřování bych raději viděl jemnější prostředky," zavzpomínal Zatloukal.

K výstavě, která v Mramorových sálech Biskupského dvora potrvá až do 8. února příštího roku, připraví pořadatelé také několik doprovodných akcí. „Plánujeme je od podzimu, kdy chceme ve spolupráci s Provázkem uspořádat besedy s herci a spolupracovníky Petera Scherhaufera. Jednáme také o koncertu skupiny Progres 2," naznačila mluvčí muzea Eva Pánková.

Autor: Lenka Suchá

3.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ženy i muži se chodí už více než století stříhat do kadeřnictví v Údolní ulici. Nejstarší brněnský salón majitel zrekonstruuje.
20

Stříhají v něm lidi přes sto let. Nejstarší brněnské kadeřnictví zrekonstruují

Ilustrační foto.

Židenický místostarosta Kunc byl podle inspekce hrubý na zaměstnance radnice

Automatické sněhové řetězy. Nový vynález pochází z Česka

Pokud jste někdy nasazovali klasické sněhové řetězy, určitě vás napadlo, že by jejich montáž mohla být o trochu snadnější a rychlejší. Nový český vynález naštěstí splňuje obojí zmíněné.

Kamechy a Žebětín spojí chodník a cyklostezka. Cenu zvyšují výkupy pozemků

Brno – Chodník podél silnice ze sídliště Kamechy do Žebětína ocení matky s kočárky a další chodci, kteří kolem Žebětínského rybníka procházejí. Pokud se vše podaří, žebětínská radnice ho chce začít stavět příští rok.

Mrazy: rybáři denně sekají díry do ledu, ryby se nadechují jen párkrát za minutu

Pohořelice - Rybáři z Rybníkářství Pohořelice od začátku letošního roku, kdy teploměr téměř neustále ukazuje teploty pod bodem mrazu, obcházejí chovné rybníky a denně prořezávají do ledu prohlubně. Do rybníka tak vnikne více světla, fytoplankton může nastartovat fotosyntézu a dodává vodě potřebný kyslík.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies