VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výstava ukazuje, jak se Brno stalo ''velkým''

Brno /FOTOGALERIE/ - Muzeum města Brna otevřelo v Křížové chodbě Nové radnice výstavu k devadesátému výročí připojení předměstských částí k Brnu.

16.9.2009
SDÍLEJ:

Výstava Velké Brno v Křížové chodbě Nové radnice.Foto: DENÍK/Attila Racek

Již devadesát let lze Brno zvát přídomkem velké. Kulaté výročí připojení třiadvaceti předměstských částí připomene výstava v Křížové chodbě Nové radnice. V úterý ji zahájilo Muzeum města Brna. Návštěvníci se díky fotografiím, pohlednicím, nábytku nebo hračkám přenesou do roku 1919, do doby rakousko-uherské monarchie, I. světové války a počátků prvního Československé­ho státu.

Výstava ukáže nejen Brno na konci devatenáctého a v prvních desetiletí dvacátého století. Zaměřuje se hlavně na obyvatele jedenadvaceti bývalých obcí a dvou dřívějších měst, Husovic a Králova pole. Ty se v roce 1919 připojily k městu. „Na návštěvníky čeká sbírka historických dokumentů vzatuhujících se k této události. K vidění jsou i exponáty ukazující dobovou módu, nábytek a hračky,“ popsala náplň Velkého Brna mluvčí Muzea města Brna Michaela Budíková.

Výlet do historie

Listiny z archivu muzea i města uspořádal kurátor výstavy Pavel Košťál do čtyřiceti panelů. Lidé tak mohou nahlédnout do historie svých předků nebo zavzpomínat na své dětství. „Moc se mi ten nápad líbí. Je to důstojná připomínka toho, jak dříve žili naši rodiče a prarodiče,“ pochválila projekt sedmadevadesátiletá Brňanka Dana Valentová. Dodala, že v jejich rodině se často mluvilo o rozšíření z roku 1919. „Příbuzní bydleli v Komíně, což je právě jedna z oněch bývalých obcí,“ upřesnila Valentová. Vedle Komína se město na soutoku Svratky a Svitavy rozrostlo o Juliánov, Komárov, Obřany Řečkovice, Bohunice, Maloměřice a dalších šestnáct částí.

Brno, dříve uzavřené pevnostní město, se na sklonku devatenáctého století rozrostlo na významné průmyslové a kulturní centrum. „Výstavu jsme koncipovali tak, aby byla zajímavá nejen pro odborníky, ale i pro laickou veřejnost. Chtěli jsme ukázat širší dobové souvislosti vývoje Brna zhruba od poloviny devatenáctého století do třicátých let století dvacátého,“ dodal Košťál.

Výstava mapuje také nárůst brněnského obyvatelstva v těchto letech. Do města se začali stěhovat lidé z okolních vesnic za prací i lepším bydlením. „Na přelomu devatenáctého a dvacátého století překonalo Brno magickou stotisícovou hranici a bylo šestým největším městem předlitavské části habsburské monarchie. Rychle se rozvíjející město bylo domovem Němců, Čechů i Židů,“ vysvětlil Košťál. Expozice zachycuje také soužití těchto menšin. Brno mělo tehdy německou radnici a přibývající české obyvatelstvo se hlásilo o svá práva. To vedlo podle historiků k prudkým národnostním sporům.

Politická změna

Situace se změnila s koncem první světové války, po zániku Rakouska-Uherska a vzniku první Československé republiky. „Po první světové válce došlo v Brně k událostem, které výrazně změnily jeho život a podobu. Když byla po vzniku samostatného Československa v roce 1918 předána správa brněnské radnice do českých rukou, začalo se připravovat vytvoření Velkého Brna,“ objasnil Košťál.

Brno, dnes druhé největší město České republiky a historické hlavní město Moravy, se tak sedmkrát zvětšilo. Stalo se centrem průmyslu, kultury, školství a moderní architektury.

Výstava, kterou uspořádalo Muzeum města Brna společně s Archivem města Brna zůstane v Křížové chodbě Nové radnice na Dominikánském náměstí do jedenatřicátého října. Po stopách svých předků se mohou její návštěvníci vydat vždy od úterý do neděle od desíti do šesti hodin večer.

Autor: Veronika Zabadalová

16.9.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Místo události, při níž v úterý ráno zahynul jeden voják, je obehnané páskami.
AKTUALIZUJEME / AKTUALIZOVÁNO
1 6

Ve vyškovských kasárnách údajně vybuchly granáty. Jeden voják zemřel

Platební karty. Ilustrační foto.

Muži ukradl peněženku přímo z batohu, přišel si na skoro třicet tisíc

V kraji chybí máslo, lidé si vyrábí i vlastní

Jižní Morava /ANKETA/ – Kraj trápí nedostatek másla. V některých obchodech jej zákazníci neseženou vůbec, jinde za něj zaplatí i šedesát korun. Někteří lidé jeho konzumaci omezují, jiní se uchylují k výrobě vlastního.

Tabla prvňáčků: Představí se ZŠ náměstí Míru, Kotlářská a Bakalovo nábřeží

Jižní Morava – Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka – pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic. Seriál s fotkami prvňáčků najdete ve středečním tištěném vydání Deníku Rovnost.

Hasiči prosí: neparkujte v zatáčkách, nedostaneme se k požáru

    Brno /FOTOGALERIE/ - Jihomoravští hasiči v pondělí ukazovali průjezdnost záchranné techniky brněnskými ulicemi. Při Týdnu evropské mobility tak poukázali na dlouhotrvající problém. Nezřídka se stává, že se cestou vůz zasekne v místě, které blokuje špatně zaparkovaný osobní automobil. Problémovými místy jsou především sídliště. „Proměňuje se to v průběhu dne a jinak jsou stálé lokace jako například velká sídliště. Ráno se vylidní, odpoledne a v noci jsou zase neprůjezdná,“ uvedl mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška. Dodal, že pokud hasiči vyjíždí k požáru večer, velmi často narazí na problém s průjezdem.

Je nám zima, stěžují si lidé z brněnské ulice Heleny Malířové

Brno – Zima. I přesto, že minulý týden začala topná sezóna, radiátory v domech v brněnské ulici Heleny Malířové zůstávají studené. „V pátek jsme chvíli topili. Od té doby to zkoušíme a zatím fungují jen jedny stoupačky. Na dalším topení se rozehřejí jen dvě žebra,“ postěžovala si třeba Olenka Řehůřková, která v ulici žije.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení