67 Baťových měst, 67 polystyrenových kubusů, na něž se mohou návštěvníci posadit. Výstava Baťova města, kterou v české premiéře hostí brněnský Dům umění, upoutá právě architektonickým řešením: expozici zaplnily stovky prázdných krabic od bot, které ‚podpírají' český fenomén v kostce. A v jejich víku se lze z výpovědí pamětníků dočíst, že „budoucnost byla včera."

Premiéru měla Baťova města loni v létě v modernistické budově Gropiova Bauhausu v německé Desavě. „Výstava vznikla na základě výzkumného projektu Nadace Bauhaus Dessau. Dvaadvacet lidí z celého světa zkoumalo po dobu jednoho roku Baťovu expanzi do různých měst a to, jaký je jejich dnešní stav. Detailně se pak výstava zaměřuje na osudy tří z nich – East Tilbury ve Velké Británii, Batanagar v Indii a Möhlin ve Švýcarsku," uvedla spolukurátorka výstavy Markéta Březovská.

Průmyslový magnát Baťa byl průkopníkem metod stávající globalizované produkce a jeho výroční města s funkcionalis­tickými budovami představují nejranější podobu dnešní korporátní architektury. „Výrobci nadnárodních značek zanechávají své stopy po celém světě. Působnost firem, jako je Nike, Puma či Apple je globální – od výrobních závodů přes distribuční sítě až po prodejny. Výstava vychází z toho, že tato myšlenka není nová, vlastně se v mezinárodním měřítku rozšířila již v prvním desetiletí 20. století v souvislosti s působením Trojdomek v Batanagaru, rok 2011.společností typu Baťa," dodala Březovská.

Baťa při budování podniku často umisťoval výrobu do zemí, kde chtěl obuv prodávat – to aby se vyhnul dovozním clům. „V podstatě ve světě hledal ideální město, například z hlediska polohy a napojení na dopravní cesty," uvedl kurátor výstavy Rostislav Koryčánek. Výrobní haly, domy pro dělníky a další stavby tak vznikaly podle jednotného architektonického a urbanistického plánu, přizpůsobovaného místním podmínkám.

Výstava tedy přibližuje nejen budování továrních areálů, ale i jejich další osud poté, co výroba obuvi skončila. Například v britském East Tilbury se boty přestaly šít v roce 2005 a v zaznamenaných výpovědích místní vzpomínají na časy baťovské prosperity. V Batanagaru zase nový investor přestavuje Baťovo město v prostor pro bydlení a nákupy. „V Möhlinu areál koupil výrobce tkalcovských strojů a plánuje dokonce jeho rozšíření," řekla Březovská.

Do Brna se výstava Baťova města přesunula po uvedení v Desavě a následné repríze v Basileji. Expozici si mohou návštěvníci prohlédnout do 19. května, a to včetně nápaditého architektonického ozvláštnění vytvořeného speciálně pro prostory Domu umění. Na podzim se výstava bude stěhovat naposledy – do Zlína, kde Baťovo podnikání v roce 1894 začalo.

Výstava: Baťova města, Dům umění města Brna, Malinovského nám. 2

Doprovodný program: 4. dubna, 16.00: Komentovaná prohlídka výstavy s teoretikem architektury Rostislavem Koryčánkem, 17. dubna, 18.00: Studie ideálních průmyslových měst u firmy Baťa a jejich aplikace v praxi, přednáška historičky umění Ladislavy Horňákové, 13. května, 18.00: Fenomén Baťa v dějinách Československa, přednáška historika Jiřího Pernese, do 17. května: Animované programy k výstavě pro ZŠ a SŠ, 9. – 12. května: Na výstavu na kole! Kdo přijede na kole na výstavu

- V oficiálním tričku akce Do práce na kole, má vstup zdarma