VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Moravské zemské muzeum oživilo Foglara

BRNO - Ve třetím patře Dietrichsteinského paláce čeká na návštěvníky Tleskačovo kolo, Rychlé šípy i třináct bobříků.

4.5.2007
SDÍLEJ:

Lukáš Wisz se v roli Červenáčka sanží dostat ježka z klece venFoto: DENÍK/Drahomír Stulír

Tleskačovo létající kolo, ulička ve Stínadlech, obří ježek v kleci nebo rukopis první otištěné povídky. To je jen několik zajímavých exponátů z výstavy věnované spisovateli Jaroslavu Foglarovi. Letos v červenci uplyne sto let od jeho narození. K tomuto jubileu včera Moravské zemské muzeum zahájilo výstavu, která nese poetický název Kde oblaka bílá plují.

„Výstavu jsme připravovali několik let a byli jsme proto mile překvapeni, že sté výročí Foglarova narození připadá právě na letošní rok. Navíc ministerstvo kultury vypsalo Foglarovo výročí za jedno z pozoruhodných témat, a pokud vím, je naše výstava největším příspěvkem ke spisovatelovu jubileu,“ pochlubil se úspěchem ředitel Moravského zemského muzea Petr Šuleř.

Podle autora výstavy Jana Břečky z historického oddělení muzea je výstava rozdělená na tři části. „První část je životopisná a ukazuje Foglarovy deníky, kroniky. V archivu Památníku národního písemnictví v Praze nám řekli, že Foglarova pozůstalost je nejucelenější, jakou tam mají,“ říká Břečka.

Podle jeho slov by ale výstava neměla „šustit papírem“. Proto se návštěvník může zasmát u několika parafrází na slavný Foglarův komiks o Rychlých šípech, který kreslil Jan Fischer nebo Marko Čermák. Společně s komiksy výstava ukazuje několik obrazů inspirovaných Foglarovými díly, mimo jiné od brněnského malíře Pavla Čecha.

Třetí a poslední část výstavy – Herna u třinácti bobříků – je určena dětem. „Nachystali jsme pro děti soutěže zručnosti, uzlování, poznávání květin, orientace mapy podle buzoly a další dovednostní věci,“ říká Eva Jelínková z Dětského muzea.

Ve výstavě je i táborový stan s podsadou, ohniště a několik modelů slavného hlavolamu ježek v kleci.

O tom, že Foglarův odkaz má co říct i dnešním školákům, svědčí příklad čtrnáctiletého Lukáše Wisze, který na včerejší vernisáži věrně ztvárnil postavu Červenáčka. „Foglar je můj velký vzor. V jeho knihách se mluví o cti, upřímnosti a přátelství, a to se mi líbí,“ říká Wisz.

Na výstavě se podílelo brněnské Sdružení přátel Jaroslava Foglara. Jeho předseda Miloš Vraspír se Foglarem zabývá už od roku 1957. „Tehdy se mi do rukou dostal první sešit Rychlých šípů,“ líčí Vraspír, který má přezdívku Bobr, své první setkání s dílem Jaroslava Foglara. Výstava v Dietrichsteinském paláci potrvá do 6. října. Již na 19. května, kdy brněnské ulice naplní Brněnská muzejní noc, chystají v muzeu program s oživlými Rychlými šípy.

4.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Medička pomáhala v uprchlickém táboře. Základem v práci je dobrý kolektiv, míní

Zbrojovka porazila v prvním domácím zápase jarní části ligy Slovan Liberec těsně 1:0.
AKTUALIZOVÁNO
1 20

Zbrojovka zvládla domácí premiéru, spasila ji vítězná hlavička Řezníčka

Ulicemi se proháněla pirátská loď. V Kníničkách slavili masopust

Brno – Bum! Rány se ozývaly každou chvíli brněnskými Kníničkami. Místní chasa totiž v sobotu odpoledne slavila masopust. Ulicemi procházel průvod v maskách. Lidé v ulicích potkali tradiční masky, které k fašanku patří, ale třeba i Čerta a Káču, nebo bandu pirátů i se střílející pirátskou lodí.

AKTUALIZOVÁNO

Legendární baron Trenck se projde Špilberkem. Vědci tvoří 3D model podle mumie

Brno – Přesnou podobu jednoho z nejznámějších vězňů držených v brněnské pevnosti Špilberk, legendami opředeného barona Trencka, uvidí lidé již za dva roky. Trojrozměrný model baronova těla i obličeje připravuje vědecký tým. V sobotu baronovu mumii, která se nachází v Kapucínské hrobce, poprvé skenovali a měřili. Výzkum zatím ukázal, že jedna z legend je lživá. Baron totiž nemá v těle žádnou uvízlou střelu.

AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici u Popůvek se srazilo několik aut. Tvořily se kolony

Popůvky – Se zdržením museli počítat řidiči, kteří chtěli jet dálnicí D1 ve směru na Brno v sobotu odpoledne. Nedaleko Popůvek se totiž stala dopravní nehoda, kvůli které se tvořily kolony.

Účet za lety do Mnichova dělá 60 milionů. Letiště Brno už linku dotovat nechce

Brno – Z vlastní kapsy dotuje Letiště Brno provoz letecké linky z Brna do Mnichova. Celkem ho spojení, které využívá v průměru padesát lidí denně, stálo doposud šedesát milionů korun. Jihomoravský kraj a město Brno přitom slíbili linku podpořit celkem pětačtyřiceti miliony korun. Zatím nedali nic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies