VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Přikryl a Stibor: přehlídka i konfrontace dvou osobností

BRNO - Výstavu dvou olomouckých umělců připravil Biskupský dvůr

10.10.2007
SDÍLEJ:

Michelangelo Buonarotti. I v něm našel Zdeněk Přikryl inspiraci.Foto: Repro: Deník

Moravské zemské muzeum zahájilo v úterý výstavu Zdeňka Přikryla a Miloslava Stibora. Výběr prací obou umělců mohou návštěvníci zhlédnout v Mramorovém sále Biskupského dvora každý den kromě pondělí, od devíti hodin ráno do pěti hodin večer. Výstava potrvá do devatenáctého ledna.

Společná expozice obou olomouckých umělců – sochaře a medailéra Zdeňka Přikryla a fotografa Miloslava Stibora, nositelů ceny svého rodného města za výtvarné umění, vznikla spontánně jako vystoupení celoživotních přátel. Kdysi dávno spolužáků, později kolegů a úspěšných výtvarných pedagogů a organizátorů výtvarné života.
Oba jsou vášnivými cestovateli a propagátory světového výtvarného umění. Jak toho klasického, počínaje antikou, tak toho současného, bouřlivého a proměnlivého, do něhož se oba aktivně a iniciativně zapojili.

Zdeněk Přikryl se už jako student, vynikající kreslíř, rozhodl pro sochařství a prosadil se svými expresivními komorními kompozicemi, vystavovanými především na světových výstavách figurálního sochařství v Paříži v šedesátých letech. Peripetie jeho života jej po roce 1968 přivedly k tvorbě litých medailí.
„Na medailích jsem mohl realizovat to, co jsem nemohl dělat jako sochař,“ řekl Zdeněk Přikryl. Protože mu z politických důvodů nebyl umožněn další profesní růst, nacházel v tvorbě medailonů jistou tvůrčí kompenzaci. „Uvítal jsem možnost vlastního projevu alespoň na medailonech, považoval jsem to za jistou záchranu,“ dodal Přikryl. Medaile se pro něho staly sobitou syntézou plastiky, kresby i poezie.

Celým Přikrylovým dílem, ať už v kresbách, medailích nebo sochách, prostupují melancholické tóny a motiv boje člověka proti zlu a bezpráví, často zosobněný v postavě Dona Quijota.

Miloslav Stibor je žijícím klasikem české fotografie. Nesporným vrcholem jeho tvorby je cyklus Patnáct fotografií pro Henryho Millera z šedesátých let. Výrazně se tehdy odlišovaly od převládající neerotické linie českého aktu. Lyricky obdivný pohled na ženské tělo, které zčásti redukoval na geometrické tvary, Stiborovi umožnoval začleňování fotografického zobrazení těla v různých formálních experimentech.

Umělcovy fotky už neukazovaly tvary ideální ženy, ale skutečnou ženu z masa a kostí. Později se věnoval hlavně lyricky pojatým aktům , inspirovaným antikou. Do svých letošních jubilejních osmdesáti let vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě.

Výstava je důkazem toho, že i autorská odlišnost obou umělců není překážkou přátelské koexistence a tvůrčí spolupráce.

10.10.2007
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Miloš Kratochvíl.

Zbrojovka zvládla generálku, střelecky jí vyšel úvod duelu s Kayserisporem

Hromadná nehoda na dálnici D1. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Dálnice D1 na Vyškov je průjezdná. Hromadnou nehodu už odklidili

Brno chystá výstavu k výročí 100 let od vzniku první republiky

Brno – Století od vzniku samostatného československého státu a devadesát let od první výstavy na brněnském výstavišti. Dvě velká výročí, která se příští rok v květnu dočkají oslav. Představitelé Brna v pátek  schválili první přibližný návrh, jak by expozice mohla vypadat.

Hráz dokáže vypustit celou Brněnskou přehradu za tři dny

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Hráz Brněnské přehrady, kterou nacisté za druhé světové války chtěli odpálit, zadržuje až jednadvacet milionů kubických metrů vody. Do nitra stavby dokončené v roce 1940 a přilehlé zmodernizované vodní elektrárny vyrazili redaktoři Brněnského deníku Rovnost v dalším díle seriálu Za zavřenými dveřmi.

AUTOMIX.CZ

Toužíte po klasické škodovce? Na prodej jich je řada. Tyhle jsou nejzajímavější

Aut mladoboleslavské značky se na české inzerci povalují přímo hordy, v drtivé většině případů jde ale o běžné modely moderní éry. Co když ale sháníte škodováckou klasiku? I v tomhle případě je bohatý výběr.

Víc než na vojenské misi se bojím na D1, říká armádní lékař

Brno – Vidět mladé americké kluky, jak přichází třeba i o obě nohy, je těžké, říká armádní lékař Radek Uher. Pětatřicetiletý rodák z Břeclavi se v červnu po více než šesti měsících vrátil se svým týmem z polní nemocnice v Iráku. „Člověk musí být srdcař, aby tam jezdil,“ říká lékař.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení