VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Přikryl a Stibor: přehlídka i konfrontace dvou osobností

BRNO - Výstavu dvou olomouckých umělců připravil Biskupský dvůr

10.10.2007
SDÍLEJ:

Michelangelo Buonarotti. I v něm našel Zdeněk Přikryl inspiraci.Foto: Repro: Deník

Moravské zemské muzeum zahájilo v úterý výstavu Zdeňka Přikryla a Miloslava Stibora. Výběr prací obou umělců mohou návštěvníci zhlédnout v Mramorovém sále Biskupského dvora každý den kromě pondělí, od devíti hodin ráno do pěti hodin večer. Výstava potrvá do devatenáctého ledna.

Společná expozice obou olomouckých umělců – sochaře a medailéra Zdeňka Přikryla a fotografa Miloslava Stibora, nositelů ceny svého rodného města za výtvarné umění, vznikla spontánně jako vystoupení celoživotních přátel. Kdysi dávno spolužáků, později kolegů a úspěšných výtvarných pedagogů a organizátorů výtvarné života.
Oba jsou vášnivými cestovateli a propagátory světového výtvarného umění. Jak toho klasického, počínaje antikou, tak toho současného, bouřlivého a proměnlivého, do něhož se oba aktivně a iniciativně zapojili.

Zdeněk Přikryl se už jako student, vynikající kreslíř, rozhodl pro sochařství a prosadil se svými expresivními komorními kompozicemi, vystavovanými především na světových výstavách figurálního sochařství v Paříži v šedesátých letech. Peripetie jeho života jej po roce 1968 přivedly k tvorbě litých medailí.
„Na medailích jsem mohl realizovat to, co jsem nemohl dělat jako sochař,“ řekl Zdeněk Přikryl. Protože mu z politických důvodů nebyl umožněn další profesní růst, nacházel v tvorbě medailonů jistou tvůrčí kompenzaci. „Uvítal jsem možnost vlastního projevu alespoň na medailonech, považoval jsem to za jistou záchranu,“ dodal Přikryl. Medaile se pro něho staly sobitou syntézou plastiky, kresby i poezie.

Celým Přikrylovým dílem, ať už v kresbách, medailích nebo sochách, prostupují melancholické tóny a motiv boje člověka proti zlu a bezpráví, často zosobněný v postavě Dona Quijota.

Miloslav Stibor je žijícím klasikem české fotografie. Nesporným vrcholem jeho tvorby je cyklus Patnáct fotografií pro Henryho Millera z šedesátých let. Výrazně se tehdy odlišovaly od převládající neerotické linie českého aktu. Lyricky obdivný pohled na ženské tělo, které zčásti redukoval na geometrické tvary, Stiborovi umožnoval začleňování fotografického zobrazení těla v různých formálních experimentech.

Umělcovy fotky už neukazovaly tvary ideální ženy, ale skutečnou ženu z masa a kostí. Později se věnoval hlavně lyricky pojatým aktům , inspirovaným antikou. Do svých letošních jubilejních osmdesáti let vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě.

Výstava je důkazem toho, že i autorská odlišnost obou umělců není překážkou přátelské koexistence a tvůrčí spolupráce.

10.10.2007
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies