VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z Brna do Pohořelic: krvavá cesta do nebe

Brno /RECENZE/ - Kniha Brněnský pochod smrti zve čtenáře na podivnou cestu, která začala a skončila jedné květnové noci na konci druhé světové války.

2.4.2012 6
SDÍLEJ:

Kateřina Tučková při psaní čerpá ze vzpomínek pamětníků. Foto: archiv Deníku

Kniha Brněnský pochod smrti, která právě vyšla v nakladatelství Větrné mlýny, je společným projektem Martina Pollacka, Kateřiny Tučkové, Jiřího Kratochvila a Oty Filipa. Na bezmála stovce stránek otevírají spolu, a zároveň každý sám, jeden doposud nedořešený příběh konce druhé světové války.

Řeč je o odsunu Němců z Brna, který, jak dějiny ukázaly, předznamenal celkové vysídlení německého obyvatelstva z Československa. Tragická noc z 30. na 31. května 1945 tehdy poznamenala téměř dvacet tisíc brněnských Němců. Rozhořčené davy, „spravedliví utlačování“ čeští Brňané v čele s dělníky z místní Zbrojovky, tehdy vtrhly do bytů posledních brněnských Němců, kteří ještě v Brně zůstali, aby je vyhnali na Starobrněnské (dnešní Mendlovo) náměstí a odtud pak na jejich poslední českou cestu.

Historikové se dodnes rozcházejí v číslech, přijde-li řeč na to, kolik lidí té noci, na dlouhé pouti z Brna do Pohořelic, zemřelo. Někteří mluví o stovkách, jiní o tisících. Jedno je však jisté. Tito Němci, kteří měli být symbolicky potrestáni za šestiletou nacistickou okupaci Československa, byli z velké části ženy, děti a starci. Dospělí muži totiž v té době byli nasazeni jako vojáci wehrmachtu nebo umírali jako příslušníci volkssturmu na frontě na jižní Moravě.

Dnes oběti brněnského divokého odsunu připomíná jen pamětní kámen v zahradě augustiniánského kláštera na Mendlově náměstí, kde pochod začal, a černý kříž u Pohořelic, kde před skladištěm u silnice číslo 54 pro mnohé z nich skončil. Na brněnské události z 30. na 31. května 1945, o kterých se dlouho nesmělo mluvit, nahlíží každý z autorů svýma očima. Představa oné květnové noci nepřestává pronásledovat ani nejmladší z autorů, Kateřinu Tučkovou, které se podařilo nalézt několik pamětníků a přimět je ke vzpomínání.

Němci, kterým se přeci jen podařilo z Československa prchnout včas anebo odsun přežili, se nedařilo dobře. Jejich krajané jimi pohrdali a utahovali si z nich, jak píše Martin Pollack ve svém vzpomínání na dětství v Linci nad Dunajem. Když přišli za „svými“, byli vnímáni jako nezvaní hosté, kterých je nejlepší se co nejdříve zbavit chtěli zapomenout na svět zmizelý za železnou oponou.

V Brněnském pochodu smrti se prolínají historická fakta i domněnky s osobními příběhy. Nesnaží se zobecňovat. Ukazuje, jak pochod zasáhl do života jednotlivců. Jak se o vztazích poznamenaných složitou pětisetletou společnou historií a o oné hrozné noci nesmělo mluvit. Jak se lidé Češi i Němci báli, styděli, chtěli zapomenout.

Autoři Brněnského pochodu smrti píší o tom, co prožili a co slyšeli. Jednoduše a přirozeně. I přesto nejsou jejich výpovědi tendenční a jednostranné. Je ke cti této vzpomínkové knihy, že není bolestínská, zatrpklá ani patetická. Obrazy, které kreslí, nedávají odpovědi, jen přidávají nové otazníky. A proto i kniha vznikla. Aby otevřela téma, o němž se dlouho mlčelo a svým způsobem doposud i mlčí.

Jak upozorňují sami autoři, když v roce 2000 vyzvala občanská iniciativa Mládež pro interkulturní porozumění Magistrát města Brna, aby se Němcům omluvili za násilný květnový odsun v roce 1945, přišla od představitelů města zvláštní reakce. Omluva prý není třeba, neboť není zřejmé, kdo a komu by se měl omlouvat. Jako by se ve vztahu k postavení obětí projevovalo něco jako konkurenční závist nebo konkurenční smýšlení, trefně glosuje Jiří Kratochvil.

Tato kniha se pokouší uctít památku těch, kteří umřeli na cestě do Pohořelic anebo později v tamním táboře, zmoženi vyčerpáním, hladem a epidemií úplavice. Je to tak jeden z dalších malých krůčků, kterých je tak velmi třeba, na cestě ke vzájemnému odpuštění a porozumění.

Kniha: Brněnský pochod smrti

Autoři: Martin Pollack, Kateřina Tučková, Jiří Kratochvil, Ota Filip.
Sborník vydalo brněnské nakladatelství Větrné mlýny.

IVA DOLEŽALOVÁ (autorka recenze je publicistka)

Autor: Redakce

2.4.2012 VSTUP DO DISKUSE 6
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Svatopluk Bartík.
AKTUALIZOVÁNO
4

Kontrolní výbor projednává levné volání. Je to pokus o veřejné lynčování, tvrdí Bartík

Ilustrační fotografie.

Platy řidičů autobusů: 11 dopravců kývlo na nabídku kraje, čtyři se nevyjádřili

Syna zpopelnili bez jejího vědomí. Matka mluví o vraždě a žaluje pohřební službu

Brno – Mrtvolu syna mi pohřební služba spálila dřív, než jsem s tím souhlasila, rozhořčila se Brňanka Simona Janů a podala žalobu na Pohřební službu města Brna. Soudní jednání ve věci, která se stala v květnu 2013, začalo ve středu u brněnského městského soudu.

Zvolte s Deníkem Rovnost největšího sportovního sympaťáka jižní Moravy roku 2016

Brno /ANKETA/ – Oceňovaní jsou nejen za svoje výkony, ale také přístup ke sportu, odezvu vůči divákům i médiím a smysl pro fair play. Setkání s nimi baví fanoušky na hřišti i mimo něj. Také kvůli nim lidé do hlediště chodí. Pokud máte mezi takovými sportovci favorita, hlasujte pro něj.

Pobodaný chtěl přivolat pomoc, žena mu proto bodla do hrudníku další nůž

Brno – Ošklivou jizvou na srdci mohla skončit hádka páru v Brně. Doslova. Když se čtyřiačtyřicetiletá žena vracela s dlouhodobým druhem z oslavy, začala se s ním hádat. Podle mužova tvrzení ho kvůli žárlivosti nejprve zfackovala a pak do něj strčila. Její partner ztratil rovnováhu, narazil do dveří a rozbil skleněnou výplň. Žena poté vzala kuchyňský nůž a bodla ho do hrudníku. „Poraněný si chtěl přivolat pomoc a telefonoval na záchranku. To ovšem ženu rozčílilo natolik, že vzala další nůž a muže bodla ještě jednou," popsala scénu ve středu policejní mluvčí Andrea Cejnková.

Lávky v novém přístavišti na Brněnské přehradě usadili dělníci na pilíře

Brno /FOTOGALERIE/ - Téměř čtyřicet metrů mají dvě dřevěné lávky, které ve středu dělníci položili na sloupy v novém přístavišti pod hradem Veveří. Lidé cestující po hladině Brněnské přehrady díky stavbě za deset milionů korun nebudou muset překonávat vysoké schody jako doposud.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies