VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z vily bych se díval dalekohledem na Špilberk, říká Mawer

Brno /ROZHOVOR/ - Natěšený a zvědavý na to, jak na něj zapůsobí vůbec první jevištní verze vlastního románu, přijel do Brna britský spisovatel Simon Mawer. Šestašedesátiletý autor Skleněného pokoje, který je volně inspirovaný funkcionalistickou vilou Tugendhat, navštívil v Městském divadle Brno páteční generální zkoušku. V sobotu večer potom zhlédl v doprovodu svojí ženy i světovou premiéru inscenace. „Ze scénáře jsem byl nadšený, tak doufám, že se podařilo stejnou atmosféru přenést i na jeviště," uvedl spisovatel žijící v Itálii.

8.2.2015
SDÍLEJ:

Britský spisovatel Simon Mawer navštívil Brno poprvé už v roce 1994. Město si zamiloval a od té doby se sem opakovaně vrací. Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Jak moc jste se účastnil příprav inscenace?

Nijak jsem do nich nezasahoval. Od začátku jsem se rozhodl, že když už jsem jednou poskytl práva a dal svolení k adaptaci, nechám inscenátorům volnou ruku. Je to jako v případě čtenářů. Každý si příběh interpretuje po svém. A režisér je teď vlastně jeden ze čtenářů mého díla.

Máte alespoň představu, jak bude inscenace vypadat?

Četl jsem scénář, ze kterého jsem byl nadšený. Tak doufám, že se podařilo stejnou atmosféru přenést i na jeviště. Také jsem viděl fotografie, a i vizuálně vypadá inscenace velmi zajímavě.

Neuvažujete i o filmové podobě Skleněného pokoje?

Myslím, že by si tento příběh zasloužilo i převedení do filmu. Jedna česká společnost vlastní už práva na zfilmování mého jiného románu, Mendelův trpaslík. Viděl jsem několik českých filmů, a přiznám se, že mi jsou určitě bližší než nablýskané americké produkce. Tak uvidíme, jak vše dopadne. Ale přiznám se, že já osobně si lépe rozumím s divadelním žánrem. Miluji divadlo, i jako pro Angličana je pro mě zásadní.

Neláká vás tedy napsat divadelní hru?

Nepřemýšlel jsem nad tím. Hra je zase něco úplně jiného než román. Při psaní románu jsem sám, nikdo mi do toho nemluví. Napíšu text, odešlu ho a už jen čekám, co se bude dít, jaká přijde odezva od čtenářů. Tady by to bylo jiné.

Těší vás pozitivní ohlasy na vaše knihy?

Jsem rád, že tímto způsobem Brnu vracím alespoň něco z toho, co mi toto město dalo. Vždycky říkám, že není obtížné si zamilovat Prahu, ale Brno musíte poznat, abyste ho mohl milovat. Vyžaduje to zapojit fantazii. Spousta cizinců si kvůli tomu bohužel Brno moc neužije. Budu o něm asi muset napsat knihu, aby se to změnilo. (smích)

Je nějaké další téma spojené s Brnem, které by vás lákalo zpracovat?

Už delší dobu mě přitahuje osobnost skladatele Leoše Janáčka. Jeho pohnutý a bouřlivý osud. Stejně tak by mě zajímal třeba spisovatel Milan Kundera.

Čím vás osobně Brno tolik přitahuje?

Celkovou atmosférou. Máte tu nádherné architektonické skvosty. Poprvé jsem sem přijel už v roce 1994. Působil jsem tehdy ještě jako biolog a pracoval na knize Mendelův trpaslík. Navštívil jsem Brno kvůli opatství. Při své druhé návštěvě Brna jsem se i se svojí ženou poprvé vypravil také do vily Tugendhat. Od té doby jsem tu už byl několikrát. Možná to vypadá, že jsem tady pořád. (smích) Ale pokaždé si to moc užívám!

Napsat román inspirovaný vilou Tugendhat vás napadlo už při první návštěvě?

Kdepak! Až o deset let později, kdy jsem se do Brna a do vily vrátil. Tehdy poprvé mě napadlo, že je to dobrý příběh pro román. Muselo to ve mně ale dozrát.

Která postava románu je vám nejbližší?

Svým způsobem každá. Protože při psaní románu jste každá postava částečně vy. Nejvíce čtenářů, kteří román čtou, se ztotožňují s Hanou. Já mám ale blízko i k Liesel. A v divadelní verzi je teď ještě více zdůrazněná postava Laníka, což se mi líbí, protože jsem to také zamýšlel.

Na kterou scénu z románu se nejvíce těšíte, až ji uvidíte ztvárněnou na jevišti?

Nemohu vybrat jednu konkrétní scénu. Těším se na celkovou atmosféru, kterou ve mně inscenace vyvolá. Obzvláště mě zajímá, jak si na jevišti poradili se změnami prostředí. Vídeň, Benátky, Švýcarsko, Amerika. Líbí se mně, že se vše odehrává v kulisách Skleněného pokoje. Vlastně i moje původní idea byla, aby se celý román odehrával jen ve Skleněném pokoji. Jenže jsem si uvědomil, že by to mohlo být pro čtenáře jednotvárné a možná nudné. Proto jsem to změnil a sledoval členy rodiny do dalších míst. A Stanislav Moša se teď ve své adaptaci k této mojí myšlence vrátil, což mě moc potěšilo.

Dovedete si představit, že byste ve vile Tugendhat žil?

Naprosto! Miluji ten prázdný prostor a čistotu stylu. Obecně me přitahují věci, které ostatní většinou neoslovují. Navíc bych se z vily mohl dívat dalekohledem na Špilberk. Není to nádherná představa? (smích)

Viděl jste už některou inscenaci Městského divadla Brno?

Loni v dubnu při své návštěvě Brna jsem i s mojí ženou navštívil muzikál Sugar (Někdo to rád horké). Moc se nám to líbilo. Oproti činohře to pro mě bylo o to jednodušší, že jsem rozuměl písním. Ale doufám, že ze Skleněného pokoje muzikál nevznikne. I když, kdo ví. Pak tedy ale jedině muzikál s hudbou Leoše Janáčka. (smích)

Autor: Lenka Suchá

8.2.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

V Líšni našli padesátikilovou bombu. Pozůstatek z války pyrotechnik odpálil

Vizualizace plánovaného komunitního centra.
10 12

Teplárenské objekty ožívají. Mění se na centra i parky

Přes pět tisíc obyvatel bez teplé vody. V Bystrci vymění potrubní rozvody

Brno – Bez teplé vody bude od úterý do pátku mezi osmou hodinou ráno a šestou hodin večer přes pět tisíc obyvatel brněnské Bystrce. Brněnské teplárny odstaví výtopnu v Teyschlově ulici. Bez teplé vody tak bude celé sídliště Kamechy. 

Chcete lístky na Zbrojovku? Soutěžte s Deníkem Rovnost

Soutěžte s Deníkem Rovnost o vstupenky na domácí zápasy fotbalové Zbrojovky Brno v sezoně 2017/2018!

Půldruhého roku povinných reflexních prvků? Ubylo usmrcených chodců

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Povinnost nosit při chůzi po neosvětlených silnicích mimo obec reflexní prvky platí rok a půl. Smyslem novely zákona, která novou povinnosti zavedla, bylo zvýšit bezpečnost chodců. Jak se jí to podařilo, je vidět na číslech. Minulý rok bylo v Jihomoravském kraji devět usmrcených chodců, o šest méně než předloni. Stejný trend hlásí policie i celostátně. „Podíl na tom nepochybně mají i reflexní prvky,“ řekla Zuzana Ambrožová z oddělení BESIP Ministerstva dopravy.

Káňa: V ruce jsem měl dva měsíce dráty

Brno - Bojovník je zpět. Hokejista brněnské Komety Jan Káňa na ledě většinou jezdí s elánem a nevypustí žádný souboj. Svou aktivitu musel na delší čas utlumit. Přesně po pěti měsících od zranění zápěstí si pak zahrál přípravný zápas proti Jihlavě, který Brňané vyhráli 3:1. „Tréninků už bylo hodně, určitě chci hrát a budu se snažit s rukou pracovat, aby byla dobrá,“ slíbil pětadvacetiletý útočník.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení