Začíná brněnská výstava Jiřího Davida

V jeho tvorbě se zrcadlí názory a postoje k problémům společnosti. Do veřejného prostoru vstupuje Jiří David opakovaně a kupodivu se mu to daří. Přesto se ve vystavení Davidových souborných děl galerie nepředhánějí. Výstava Předběžná retrospektiva, kterou po pražské premiéře nyní hostí také Brno, je tak prvním monografickým ohlédnutím za výtvarníkovou tvorbou od poloviny osmdesátých let do současnosti na půdě galerie umění.

„Výstava zahrnuje malby, kresby, fotografie, sochy, videa i exponáty netradičních výtvarných technik: zavěšené, stojící, levitující i tikající. Ukazuje všestrannost tvorby Jiřího Davida a s pointou představuje její rozmanitost,“ uvedl autor koncepce, kurátor výstavy a ředitel Moravské galerie Marek Pokorný.

Ztracená identita

Instalacemi objektů a psaním textů, ve kterých se vyznává ze svého uměleckého údělu, se David zabývá od přelomu osmdesátých a devadesátých let. „Zcela vyprázdněné a významově vytlučené symboly znovu poskládal tak, aby umožnil jejich nové interpretace. David si je velmi dobře vědom toho, že po období modernistických avantgard může být každé umění jenom symbolické,“ přibližuje vytvarníkovu tvorbu profesor právní filozofie a sociologie na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Jiří Přibáň. Doplňuje, že právě proto David v době ochodu prezidenta Havla nainstaloval na hradčanskou baziliku neonové srdce, které vedlo až k intervencím v parlamentu. „Pohoršení občané si takto osvícené panorama Pražského hradu spojovali s přesvědčením, že „dnes už je bordel všude, dokonce i na Hradě,“ dodává Přibáň.

Davidova díla vystavují české galerie, ale také napříkad National Portret Gallery v Londýně, The Art Institute of Chicago ve Spojených státech nebo Dominik Art Projects v Krakově. Sám autor přitom o sobě tvrdí: „Podezřele méně a méně je pro mne podstatné, kdo a jak porozumí smyslu mých prací, a to včetně mne samého. Po patnácti letech intenzivní práce jsem ztratil jakoukoliv identitu a pomalu a jistě dospívám k závěru, že to pro mě není negativní, i když nevím, co s tím,“ říká David.

A zase ta vagina…

Jiří David žije a tvoří v Praze. Přesto svá díla z posledních šesti let nejdříve vystavuje v brněnských galeriích. Kromě výstav ve Wanieck Gallery nebo Domě pánů z Kunštátu se umělec do paměti Brňanů zapsal hlavně neonovým srdcem–vagínou na věži Staré radnice. „Rozruch vznikl jen díky některým lidem zdejší regionální politiky a já jej považoval za zbytečný, protože strhával pozoronost od mých dalších děl,“ uvedl David. Svěřil se také, že jeho původním záměrem bylo, aby srdce stálo na zemi a lidé mohli procházet skrz něj.

Výstavu Předběžná retrospektiva, která měla pražskou premiéru letos na jaře, najdou návštěvníci Uměleckoprůmys­lového muzea v částečně pozměněné podobě. „Uspořádání v Brně má jiný charakter. Z prostorových důvodů je tu zhruba o třetinu děl méně, ale myslím, že selekce výstavě prospěla. Třeba druhé patro je postavené úplně jinak a vyvolává tak jiný vjem. Navíc jsou zde čtyři nové obrazy, které v Praze nebyly,“ vysvětluje částečné úpravy koncepce David.