VYBERTE SI REGION

Paláč šlechtičen přibližuje jihomoravské Charváty

Brno /FOTOGALERIE/ - Moravské zemské muzeum zahájilo výstavu fotografií a krojů jihomoravských Charvátů.

13.10.2009 2
SDÍLEJ:
Fotogalerie
7 fotografií
Moravské zemské muzeum zahájilo výstavu fotografií a krojů jihomoravských Charvátů.

Moravské zemské muzeum zahájilo výstavu fotografií a krojů jihomoravských Charvátů.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Od šestnáctého do dvacátého století představovali významnou etnickou menšinu na území Moravy. Nyní je téměř nikdo nezná. Dřívější charvátské obyvatele vesnic z okolí Mikulova a Břeclavi připomíná expozice v brněnském Paláci šlechtičen. Úterní vernisáž zahájila výstavu fotografií a krojů Jihomoravští Charváti objektivem Othmara Ruzicky.

Charváti přišli z Chorvatska na Moravu po roce 1526 po prohrané bitvě s Turky u Moháče. Jejich zvyky, slavnosti i všední dny připomíná výstava Etnografického ústavu Moravského zemského muzea. „Výstava fotografií a tradičních oděvů ukazuje autentickou podobu charvátské menšiny. Černobílé malebné snímky vídeňského fotografa Othmara Ruzicky mají jak uměleckou, tak informační hodnotu,“ poznamenal ředitel muzea Martin Reissner. Fotografie, jejichž pozitivy si muzeum zapůjčilo z Rakouska, zvětšil brněnský fotograf Miroslav Myška.

Malířovy fotografie

Kolekci fotografií umístěných v prvním patře paláce doplňují kroje i Ruzickovy obrazy. „Ruzicka, narozený roku 1877, byl malířem. Fotografie používal jako předlohu pro kresby a olejomalby. Právě proto, že jsou snímky nestylizované a bezprostřední, dýchají zvláštní atmosférou,“ prohlásila kurátorka výstavy Lenka Nováková.

Výstava se zaměřuje především na tradiční oděv Charvátů. Ten patří k základním projevům jejich kultury. „V některých obcích patřily petře vyšívané kroje k běžnému oblečení do konce devatenáctého století. Ženy stále nosily čepce–škuofii, muži přiléhavé kabáty–mentije. Změny v oblékání nastaly až v prvním desetiletí dvacátého století,“ dodala Nováková.

Důležitost oblékaní u Charvátů dokazuje i poznámka faráře Alois Malce z Dobrého pole na Břeclavsku v časopise Český lid. „Kdyby bylo pravda, že šaty dělají člověka, musel by Charvát ve svém kroji být nejlepším člověkem na světě,“ napsal na začátku dvacátého století Malec.

Výstava zažila svou premiéru před čtyřmi roky v Břeclavi. „Pro Brno jsme ji rozšířili. Na Břeclavsku lidé o Charvátech vědí, protože zde žili. Pro většinu obyvatel České republiky jsou však neznámí,“ posteskla si kurátorka. Dodala, že se tak snaží přiblížit bohatost jejich kultury.

Charváti se na našem území, tehdy části habsburské monarchie, usídlili hlavně ve vesnicích Dobré pole, Poštorná nebo Frélichov. Odtud čerpal svou inspiraci Ruzicka. „Frélichov, vesnice, která si uprostřed údolí idylicky skryta leží,“ zapsal si v roce 1905 malíř do svého deníku.

Násilný odsun

Charváti u nás patří k minulosti. „Po Mnichovské dohodě v roce 1938 se někteří přihlásili k německému obyvatelstvu. Část jich po válce odešla do Rakouska,“ vysvětlila Nováková. Ty, kdo zůstali v Československu, násilně přesunul komunistický režim na sever Moravy. „Zde historie Charvátů u nás končí. Při sčítání lidu v roce 2001 se k nim už nikdo nepřihlásil,“ dodala Nováková.

Výstava Jihomoravští Charváti objektivem Othmara Ruzicky zůstane v Paláci šlechtičen v Kobližné ulici do dvacátého února. Expozice je otevřena od úterý do pátku vždy od deváté do páté hodiny odpolední.

Autor: Veronika Zabadalová

13.10.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Muž blokoval tramvaj. Dal hlavičku ženě, která mu chtěla pomoci

Ilustrační foto
1

Platy v kraji? I přes navýšení jsou stále podprůměrné

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Brno /VIDEO/ – Byla to honička skoro jako z akčního filmu. Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit. Situaci po zadržení vysvětloval tím, že zákony jsou od toho, aby se porušovaly. „Dobrá honička," řekl zasahujícím policistům.

Ples jako Brno: Gejzír nápadů, hodnotí celebrity

Brno /REPORTÁŽ/ – Po červeném koberci v sobotu večer přicházejí do brněnské Fait Gallery první celebrity. V záři barevných světel se třpytí dlouhé šaty krásných dam, doprovázených pány ve smokingu s motýlkem. Pečlivě upravené stoly zdobí kytice bílých a růžových tulipánů. Nad nimi se starostlivě sklání číšníci a dohlížejí, aby skleničky nezůstávaly prázdné. Ples jako Brno začíná.

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Větší kontrola pohřebních služeb, důstojnější zacházení s mrtvými a ve výsledku větší komfort pozůstalých. Politici si od novely zákona o pohřebnictví slibují velké zlepšení. Podle majitele brněnské pohřební služby Pavla Cajzla jsou změny nadbytečné. „Většina věcí je jenom o domluvě, není třeba, aby je určoval zákon," vysvětlil majitel pohřební služby Cajzl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies