Bromovu nabídku tehdy přijal. Ve světoznámém orchestru pak strávil přes padesát let, čímž se zapsal i do České knihy rekordů. Ve středu se životní dráha fenomenálního trumpetisty, skladatele uzavřela. Ve čtyřiaosmdesáti letech zemřel. „Když začal hrát Jarda, každý věděl, že je to on. Byl skvělý improvizátor, působil tak harmonicky, tak hniličsky, jak to uměl jen on," zavzpomínal jeho dlouholetý přítel a kolega z orchestru trombonista Mojmír Bártek.

Hnilička se do vzpomínek kolegů a přátel zapsal jako výjimečný hudebník, činný a vzdělaný člověk, ale také jako brněnský patriot, což se projevovalo i v jeho tvorbě. „Jaromír byl vyznavač brněnského hantecu. Původně chtěl, abych všechny texty pro jeho Brněnskou suitu napsal v hantecu. Nemyslel jsem, že to bude nejlepší nápad, a tak jsem napsal v hantecu jen jeden – Zelné rynek," sdělil brněnský textař Vladimír Koudelka.

Jaromír Hnilička• narozen 11. února 1932 v Bratislavě – zemřel 7. prosince 2016 v Brně
• hudebník, skladatel, aranžér a pedagog
• v Bratislavě vystudoval konzervatoř
• od roku 1955 byl členem Orchestru Gustava Broma
• zkomponoval více než 150 děl
• mezi jeho nejslavnější patří Jazzová mše a Brněnská suita

Brněnská suita z roku 2012 patřila k Hniličkovým posledním velkým dílům. Hrála ji také brněnská kapela B-side band. „Strávili jsme spolu intenzivně posledních sedm let, kdy jsem inicioval, aby dopsal Brněnskou suitu, a jsem rád, že jsem mohl takhle na sklonku života podtrhnout jeho kariéru," uvedl šéf kapely Josef Buchta.

Výjimečný jazzman za svůj život zkomponoval více než sto padesát děl. Velkého uznání se mu dostalo za Jazzovou mši z roku 1969. Jako skladatel na sebe upozornil řadou kompozic, které dodnes patří do pokladnice české jazzové hudby, např. Příležitostné blues nebo Kyrie Eleison. Přesto vystupoval skromně. „Já jsem vlastně muzikantem z nouze, chtěl jsem být elektroinženýrem," říkal o sobě.

Byl také velký experimentátor, v roce 1968 z recese smontoval lesní roh s trubkou a vytvořil tak nástroj hnilofon.

Poslední týdny života strávil na lůžku. „Skláním se před tímto nenahraditelným člověkem. Nejen nad jeho stopou v našem zvukovém archívu, ale i v dějinách současné hudby," uvedl na rozhlasovém webu ředitel brněnského rozhlasového studia Jaromír Ostrý.

ZUZANA KOČIŠOVÁ