VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zkameněliny: důkazy o vývoji života na Zemi

Brno /FOTOGALERIE/ - Další díl seriálu o depozitářích Moravského zemského muzea v Brně přibližuje sbírky i historii geologicko­paleontologického oddělení.

21.8.2009
SDÍLEJ:
Fotogalerie
21 fotografií

Geologicko–paleontologické oddělení se může pochlubit různými zkamenělinami.Foto: DENÍK/Attila Racek

Další díly seriálu najdete v pravém sloupci

Vzácné zkameněliny ryb popisující nové živočišné druhy, mikroskopické schránky živočichů nebo zkameněliny žraločích zubů či vymřelých obojživelníků krytolebců ukrývají depozitáře geologicko­paleontologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně. V jeho sbírkách je přes dvě stě tisíc předmětů z více než tisíce českých i moravských lokalit.

Sbírky oddělení patří k nejstarším v Moravském zemském muzeu. První geologické vzorky, které daroval starohrabě Hugo František Salm, původně tvořily základ mineralogicko­-petrografického oddělení, které se od oddělení geologického odpojilo v roce 1948. Důvodem byla vědecká specializace.

Pravěké dědictví

K unikátním předmětům staré sbírky patří kolekce Josefa Meliona nebo Ferdinanda Katholického, která se stala základem sbírky Barrandienu, světově proslulé oblasti mezi Prahou a Plzní. „Sbírka geologicko­paleontologického oddělení je významným přírodním dědictvím. Tvoří ji kolekce z dnes již zaniklých lokalit a jsou tedy jediným hmotným dokladem o jejich existenci,“ uvedla vedoucí oddělení Růžena Gregorová.

Sbírka geologicko­-paleontologického oddělení se dělí do tří celků: paleontologii (zkamenělí živočichové, rostliny, mikroskopické schránky živočichů), geologii (vzorky hornin, sopečné pumy) a výtvarná díla. K těm patří především obrazy Zdeňka Buriana, které představují působivé rekonstrukce vývoje života na Zemi od prahor až po čtvrtohory. „Je to největší sbírka Burianových děl v České republice, má přes dvě stě obrazů. Mezi nejznámější patří malba s Věstonickou venuší, zajímavá jsou i vyobrazení s dinosaury nebo kromaňonským člověkem, v nichž jsou chyby,“ uvedla Gregorová. Konkrétně jmenovala obraz zachycující kromaňonce, který na zádech nese bažanta.

„Je to rekonstrukce období paleolitu a bažanti se k nám dostali až později z Asie. Špatně vyobrazení jsou i dinosauři, kteří ,tahají‘ ocas po zemi. Průzkumy totiž ukázaly, že jejich kinetika byla jiná a že měli při chůzi ocas nad zemí,“ uvedla Gregorová. Současně ale také upozornila na přínos Burianova díla, které má dodnes velký ohlas na zahraničních univerzitách. „Je velká škoda, že obrazy nemají stálou expozici. Určitě by přilákala mnoho návštěvníků,“ posteskla si Gregorová.

Draci, obři a ryby

Nejcennější součástí sbírky jsou zkameněliny popisující nový živočišný druh, jako například exoticky vypadající čtyřrohá ryba havýš. „Havýš byl u nás popsaný, a to spolu s Jamesem Tylerem, poprvé. Tento exemplář je skutečným kulturním dědictvím státu,“ uvedla Gregorová. Ze zkamenělých ryb jsou unikátní ty, na nichž jsou zachovány světelné orgány dokazující, že ryby žily ve velkých hloubkách. Patří k takzvaným dračím rybám a náleží k nejstarším zkamenělinám na světě.

Depozitáře geologicko-­paleontologického oddělení Moravského zemského muzea jsou zčásti na Zelném trhu, většina je však od roku 1997 uložena na zámku Moravec. To ztěžuje práci nejen pracovníkům oddělení, ale i externím badatelům.

Geologii i paleontologii oddělení veřejnosti přibližuje především výstavami. V Anthroposu trvá do ledna 2010 výstava Darwin, z těch posledních zaujala například expozice Tajemný jednorožec. „Výstava odhalovala, jak se na zkameněliny dívali naši předchůdci. Žraločí zuby považovali za zkamenělé jazyky, ježovky za hadí vejce a lebky trpasličích slonů s otvorem po chobotu měli za lebky obrů, z čehož vznikla legenda o Kyklopovi,“ dodala Gregorová.

Geologicko­paleontologické oddělení

- Paleontologické sbírky patří k nejstarším sbírkám Moravského zemského muzea. Její základy položili moravští aristokraté František Hugo Salm, hrabě Josef Auersperg a hrabě Antonín Bedřich Mitrovský.
- V současné době oddělení spravuje přes 200 000 sbírkových předmětů, převládají sbírky z Moravy, oddělení vlastní i kolekce ze zahraničí, a to z více než osmi set padesáti lokalit.
- Sbírku oddělení tvoří tři části: paleontologie, geologie a výtvarná díla (sbírka obrazů malíře Zdeňka Buriana je nejúplnější kolekcí v ČR)
od roku 1986 je vedoucí oddělení Růžena Gregorová, která se specializuje na třetihorní rybí faunu Západních Karpat.

SOUTĚŽ O NÁVŠTĚVU DEPOZITÁŘE: Z jaké oblasti pochází zkamenělina praptáka Archeopteryxe? Odpovědi posílejte do 25. srpna na e­mailovou adresu kultura.brnensky@denik.cz. Dva výherce čeká prohlídka depozitáře geologicko­paleontologického oddělení s výkladem.

Autor: Markéta Stulírová

21.8.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto
1

Červená světla u železnice? Ženě s třemi dětmi v přecházení nevadila

Billboard. Ilustrační foto.
5

Z ulic Brna zmizely stovky billboardů

Na dálnici u Tvarožné se srazila dvě auta. Nehoda omezila i dopravu ve Slatině

Tvarožná - Jenom jedním jízdním pruhem mohli řidiči projet dálnicí D1 u Tvarožné ve směru na Vyškov. Na dvě stě sedmém kilometru dálnice se totiž v pátek odpoledne srazila dvě auta. Při nehodě se sice nikdo nezranil, následky ale ovlivnily mnoho řidičů. V páteční odpolední špičce doprava kvůli nehodě kolabovala i v brněnské Slatině.

AKTUALIZOVÁNO

Tramvaj přejela muže ležícího na kolejích. Amputovala mu obě nohy

Brno – V kritickém stavu převezli záchranáři do nemocnice mladého muže, kterého ve čtvrtek večer v Brně přejela tramvaj. Muž při nehodě utrpěl vážná zranění, přišel o obě nohy.

Na jihu Moravy chytili Syřana s osmiletým synem. Chtějí je vrátit do Maďarska

Jižní Morava – Už třiadvacet migrantů zachytila letos cizinecká policie na jižní Moravě. Poslední dva chytili v Břeclavi na nádraží při kontrole mezinárodního vlaku z Rakouska do Německa v noci na pátek. Jednalo se o čtyřicetiletého muže ze Sýrie a jeho osmiletého syna. „Oba žádali o azyl v Maďarsku, kam budou vráceni," uvedla policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

AKTUALIZOVÁNO

Hasiči vyjížděli k popadaným stromům. V centru Brna zasahovali na střeše

Brněnsko – Na šesti místech na Brněnsku museli od pátečního rána zakročit hasiči. Kvůli silnému větru totiž padaly stromy. „Stromy spadlé přes silnice jsme odstranili pomocí motorových pil. Zatím nevíme o žádných způsobených škodách," poznamenal krajský mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies