VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zpívali na jevišti v Brně. Před 130 lety

Brno – Historické dokumenty, snímky, programy, dobové kritiky včetně těch od Leoše Janáčka. To vše zahrnul Václav Věžník do své nové knihy Zpívali v Brně II., která se ohlíží do historie Divadla na Veveří. Tato, v současnosti již neexistující scéna na rohu Žerotínova náměstí a Veveří ulice, si letos v prosinci připomíná 130 let od svého otevření.

17.12.2014
SDÍLEJ:

Divadlo na Veveří v roce 1934.Foto: Repro: publikace Zpívali v Brně II.

Tematicky kniha navazuje na první díl nazvaný Zpívali v Brně I. Ten operu představuje v letech 1882 až 1884. „Na první knize, která je mnohem útlejší, jsem pracoval tři roky. Na druhém díle zachycujícím období let 1884 až 1944 pouze půldruhého roku," uvedl Věžník a upřesnil i fyzické vzezření knihy: svazek má přes sedm set stran a váží čtyři kilogramy.

Publikaci vydala Janáčkova akademie múzických umění v Brně. „V edičním středisku JAMU v ulici Novobranská knihu nabízíme za 630 korun, její součástí jsou tři CD s nahrávkami," uvedla Klára Hanáková z Edičního střediska Janáčkovy akademie múzických umění.

První CD zachycuje hlasy brněnských pěvců, druhé představuje slavné brněnské hosty. Na třetím jsou paměti a rozhovory. Jednotlivé kapitoly obsáhly například Počátky české opery v Brně. Otevření prozatímního divadla či operu v Divadle Na hradbách za éry Františka Neumanna. Samostatně pak autor pojednal angažované i hostující pěvce, ředitele a neopomněl detailní výčet sólistů a premiér. „Řazení je chronologické, detailněji představuji okolo dvou set osobností," upřesnil Věžník.

Z recenzí autor cituje texty Leoše Janáčka nebo například Karla Sázavského. A netají se ani svými postoji k operní tradici, která podle něj v Brně ztratila kontinuitu. „Brněnská operní tradice by měla pokračovat, ale nepokračuje. I nová nastudování operních inscenací by měla mít velkou provázanost s tradicí, to ale současná hudební věda popírá, " říká Věžník.

Hodnotícím příspěvkem do knihy přispěla pianistka, hudební pedagožka a publicistka Věra Lejsková. „Když jsem dočetla poslední stránku, měla jsem pocit, že jsem byla přímo fyzicky přítomna celému stotřicetiletému vývoji českého divadla v Brně, se všemi jeho nadějemi, úspěchy, občas i prohrami, mnohdy zapříčiněnými – jak se často stává – závistí a nepochopením," uvedla Lejsková. A poukázala na poutavé předestření všech událostí. „Tak přesvědčivě, až sugestivně jsou zde zaznamenány téměř den po dni všechny uváděné tituly (…) od nesmělých začátků až po nadšeně přijímané zahraniční zájezdy – to vše v rámci celkového společenského dění, které bylo mnohdy značně pohnuté, včetně dvou světových válek," zhodnotila Lejsková.

Stálá divadelní scéna, známá jako divadlo na Veveří ulici vznikla v prosinci před 130 lety. Pro česky hovořící obyvatele Moravy to byla stěžejní událost, protože po zákazu hraní v Besedním domě v roce 1881 nemělo české divadlo v Brně kde působit. A i když scéna na Veveří ulici měla být původně jen provizorní, hrálo se v ní do roku 1952, kdy úřady kvůli narušené statice budovy z náletů druhé světové války představení zakázali. Další dvě desetiletí stavba sloužila jako zkušebna a ubytovna Státního divadla v Brně a v roce 1973 byla zbourána. Dnes ji připomíná pamětní deska.

Václav Věžník: Zpívali v Brně II. (Kronika české opery v Brně)
Více než sedmisetstránkovou knihu, jejíž součástí jsou tři CD, vydala Janáčkova akademie múzických umění v Brně.

Autor: Markéta Stulírová

17.12.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Cizinecká policie - ilustrační foto

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Koupaliště v Tišnově.
15

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

Brno /FOTOGALERIE/ – V domě číslo dvanáct v Radnické ulici kdysi žili Oskar a Marta Löfflerovi. Brněnští Židé. Jejich životy ukončili nacisté, když je v roce 1942 poslali jedním z transportů Židů z Brna do Terezína a později do polského tábora Izbica. Tam oba zemřeli. V ulici dvojici nově připomínají zlaté kameny zasazené v chodníku.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies