Zpívali na jevišti v Brně. Před 130 lety

Tematicky kniha navazuje na první díl nazvaný Zpívali v Brně I. Ten operu představuje v letech 1882 až 1884. „Na první knize, která je mnohem útlejší, jsem pracoval tři roky. Na druhém díle zachycujícím období let 1884 až 1944 pouze půldruhého roku," uvedl Věžník a upřesnil i fyzické vzezření knihy: svazek má přes sedm set stran a váží čtyři kilogramy.

Publikaci vydala Janáčkova akademie múzických umění v Brně. „V edičním středisku JAMU v ulici Novobranská knihu nabízíme za 630 korun, její součástí jsou tři CD s nahrávkami," uvedla Klára Hanáková z Edičního střediska Janáčkovy akademie múzických umění.

První CD zachycuje hlasy brněnských pěvců, druhé představuje slavné brněnské hosty. Na třetím jsou paměti a rozhovory. Jednotlivé kapitoly obsáhly například Počátky české opery v Brně. Otevření prozatímního divadla či operu v Divadle Na hradbách za éry Františka Neumanna. Samostatně pak autor pojednal angažované i hostující pěvce, ředitele a neopomněl detailní výčet sólistů a premiér. „Řazení je chronologické, detailněji představuji okolo dvou set osobností," upřesnil Věžník.

Z recenzí autor cituje texty Leoše Janáčka nebo například Karla Sázavského. A netají se ani svými postoji k operní tradici, která podle něj v Brně ztratila kontinuitu. „Brněnská operní tradice by měla pokračovat, ale nepokračuje. I nová nastudování operních inscenací by měla mít velkou provázanost s tradicí, to ale současná hudební věda popírá, " říká Věžník.

Hodnotícím příspěvkem do knihy přispěla pianistka, hudební pedagožka a publicistka Věra Lejsková. „Když jsem dočetla poslední stránku, měla jsem pocit, že jsem byla přímo fyzicky přítomna celému stotřicetiletému vývoji českého divadla v Brně, se všemi jeho nadějemi, úspěchy, občas i prohrami, mnohdy zapříčiněnými – jak se často stává – závistí a nepochopením," uvedla Lejsková. A poukázala na poutavé předestření všech událostí. „Tak přesvědčivě, až sugestivně jsou zde zaznamenány téměř den po dni všechny uváděné tituly (…) od nesmělých začátků až po nadšeně přijímané zahraniční zájezdy – to vše v rámci celkového společenského dění, které bylo mnohdy značně pohnuté, včetně dvou světových válek," zhodnotila Lejsková.

Stálá divadelní scéna, známá jako divadlo na Veveří ulici vznikla v prosinci před 130 lety. Pro česky hovořící obyvatele Moravy to byla stěžejní událost, protože po zákazu hraní v Besedním domě v roce 1881 nemělo české divadlo v Brně kde působit. A i když scéna na Veveří ulici měla být původně jen provizorní, hrálo se v ní do roku 1952, kdy úřady kvůli narušené statice budovy z náletů druhé světové války představení zakázali. Další dvě desetiletí stavba sloužila jako zkušebna a ubytovna Státního divadla v Brně a v roce 1973 byla zbourána. Dnes ji připomíná pamětní deska.