VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zpravodaj Jan Šmíd: Francie je zemí přistěhovalců

Brno /ROZHOVOR/ - Festivalu Bonjour Brno se Jan Šmíd účastní potřetí. Letos však chce svoji přednášku pojmout jinak.

1.4.2010 1
SDÍLEJ:

Jan ŠmídFoto: Archiv Jana Šmída

„Provedu diváky Paříží. Chci jim ukázat místa, která jsou zajímavá. Třeba restauraci, která byla vzorem pro natáčení filmu Ratatouille, nebo dům, kde bydlel Alain Delon,“ říká publicista, který ještě donedávna působil jako stálý zpravodaj Českého rozhlasu ve Francii. Čtvrteční beseda Jana Šmída nazvaná Z Paříže začne v šest hodin večer v sále Břetislava Bakaly.


Přednášku zamýšlíte udělat jinak než v předchozích letech. V čem bude odlišná?
Součástí besedy bude procházka po Paříži prostřednictvím fotografií, chci ukázat místa, která jsou něčím zajímavá. Nechci mluvit o Eiffelovce či Louvru, to všichni znají, spíše bych chtěl inspirovat ty, kteří se do Paříže chystají a chtějí vidět zase něco nového. Součástí bude i videoprojekce a mám připravenu reportáž z Moulin Rouge.

Ukážete zákulisí nejslavnějšího francouzského kabaretu?
Nejen zákulisí, ale také Maria Berouska, držitele světového rekordu v žonglování, který v Moulin Rouge v současné době vystupuje. Je tak po tanečnici Tereze Šenkové dalším krajanem, který se v kabaretu objevil.

Tomu, kdo vám na besedě položí nejoriginálnější otázku, jste přislíbil láhev francouzského vína. Jaké víno jste si za dobu, kdy v Paříži žijete, oblíbil?
Mám rád vína z oblasti Rhony, ale nejraději piji burgundské. Ve Francii je víno nezbytnou součástí gastronomie, pije se vždy k jídlu a myslím si, že každý, kdo v této zemi nějaký čas žije, si večeři bez vína asi nedokáže představit. Připomínám, že ve Francii je u řidičů nízká hodnota alkoholu v krvi tolerována – myslím, že to vychází tak na tři deci vína.

Bez kterých specialit francouzské kuchyně si už nedokážete představit jídelníček?
Nejraději mám provensálskou kuchyni a tedy jednoduchá a lehká jídla – hodně zeleniny, olivový olej. Miluji francouzské bagety, v současnosti mám nejraději bagetu torsade z ulice Mouffetard, to je opravdu pochutnáníčko.

K Paříži neodmyslitelně patří umění. Jak často chodíte do galerií?
Galerie navštěvuji profesně i z vlastního zájmu. Často jsem mluvil o výstavách, pokud se v Paříži něco zajímavého koná, jdu se podívat. Zaujala mě například výstava o Brigitte Bardotové, teď je asi největším tahákem Edvard Munch. Jinak platí, že mám raději menší galerie než velká muzea.

V Paříži je mnoho divadel. Které z těch, v nichž jste byl, vás zaujalo?
Zajímavé je divadélko Mouffetard, kde bydlím. Jinak teď se zajímám hlavně o historii divadla Theatre de la Renaissance, kde dříve vystupovala Sarah Bernhardtová.

Zpravodajem Českého rozhlasu jste byl ve Francii čtyři roky. Co vás do této země přivedlo?
Moje láska k Francii nesouvisí se zpravodajským postem. V Českém rozhlase je obvyklé, že jste zpravodajem v jedné zemi, pak se vrátíte domů a vyjedete zase jinam. Já jsem se rozhodl ve Francii zůstat i po skončení zpravodajského období. Je tam ještě spousta míst, která bych chtěl vidět a také o nich vyprávět.

Bylo zpočátku náročné sžít se se zvyky a mentalitou Francouzů?
Myslím, že musíte respektovat zvyklosti lidí, snažit se žít jako oni. Na podstatu této otázky už ale nedokážu odpovědět. Nevím, co je mentalita Francouzů, neboť nevím, kdo je ještě Francouz. Francie je zemí přistěhovalců, islám se v budoucnu stane hlavním náboženstvím a já osobně nemám jasno v tom, jestli například Amitoush či Mohammed, kteří se sice narodili už ve Francii, ale rodičům z Alžírska či Maroka a kteří dodržují spíše zvyky země svých rodičů než té, kde žijí, jsou Francouzi, či ne. Podle všech pravidel ano, ale je jejich mentalita mentalitou typického Francouze? Na to dnes ani sami Francouzi nedokáží odpovědět.

Co považujete na práci zpravodaje za nejzajímavější?
To, že musíte nepřetržitě sledovat veškeré dění. I teď se občas přistihnu při tom, že když se objeví zajímavá zpráva, okamžitě přemýšlím o tom, jak ji dostat rychle do vysílání. A pak si uvědomím, že už nejsem zpravodajem. To, co jsem měl na této práci rád, je i nevýhodou. Těžko můžete pracovat na něčem do větší hloubky a dlouhodobě. Není na to čas.

Která roční období a také místa máte ve Francii nejraději?
Vzhledem k tomu, že jsem alergik, to určitě není jaro. Nemám rád zimu, takže tu bych také vyškrtl. Nejraději mám léto a podzim. A nejkrásnější místo? Ostrov sv. Ludvíka a St. Germain des Prés. Takhle vypadala Paříž před třiceti lety. Jako bych ji pořád hledal.

Autor: Markéta Stulírová

1.4.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Ilustrační foto.
1

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

První sex, sebepoškozování, jmenuje nejčastější dotazy dětí vedoucí linky důvěry

Brno - Zhruba šest set dětí loni na jižní Moravě uteklo z domu. Nejčastěji se jedná o mladistvé z výchovných ústavů a dětských domovů. Obrátit se se svými problémy mohou třeba na brněnskou Modrou linku důvěry.

V brněnské spalovně shoří odpad od tří milionů lidí. Po rozšíření o třetí kotel

Brno - Odpadky z celé Moravy ohřejí vodu na sprchování Brňanům. Představitelé brněnské spalovny se totiž chystají o polovinu zvýšit množství zlikvidovaného komunálního odpadu, který zařízení mění na teplo a elektrický proud. O navážení odpadu jednají s obcemi v sousedních krajích i v Moravskoslezském kraji.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies