Stroje Leonarda da Vinciho vyrábí ručně. Na jednom modelu Mužík pracuje měsíce

Dřevo je materiál, který hojně využívali i řemeslníci v patnáctém století, tedy v době, kdy žil da Vinci. „Přidávalo se jen pár železných částí,“ doplňuje.

Zdroj: Deník / Michal Hrabal

Mužík vytvořil mechanického lva, létající stroj, automobil a další složitá díla. Všechna funkční. „U auta jsem si například udělal první ozubené kolo a od toho se odvíjely další díly. Výroba lva i s namalováním trvala zhruba tři měsíce. Na tanku je zase šest set až osm set dílů,“ přibližuje jednotlivé kodexy.

Zdroj: Deník / Michal Hrabal

Vše se odvíjí od složitosti i počtu dílů. „Pro mě je největší bomba cestoměr. Má i tachometr,“ zmiňuje Mužík.

Zdroj: Deník / Michal Hrabal

Leonardovy stroje si nyní lidé prohlédnou na výstavě na brněnském Kapucínském náměstí. Většinu si mohou dokonce vyzkoušet.

Zdroj: Deník / Michal Hrabal

Mužíkovou předchozí velkou prací byla moravská vesnička, která přibližovala život na vesnici v osmnáctém a devatenáctém století. „Nyní je v opravě. Lidé ji znovu uvidí asi za pět let,“ zmiňuje. V obou případech jej nadchla především mechanika.

Zdroj: Deník / Michal Hrabal

Své zálibě, která se stala i jeho zaměstnáním, věnuje prakticky veškerý čas. „Více trvalé bydliště mám nyní v Brně. S modely trávím čas až do noci, většinou tady i spím. Domů do Blanska jezdím tak třikrát do měsíce,“ přibližuje původním povoláním strojař, který pracoval i v jaderné elektrárně Temelín.

Zdroj: Deník / Michal Hrabal

Občas při práci utrpí i nějaké zranění, ale bere to s nadhledem. „Je to normální. Občas se říznu nožem nebo pilkou,“ přiznává Mužík.

Zdroj: Deník / Michal Hrabal

S vyráběním dřevěných výtvorů má dlouholeté zkušenosti. Začal už v sedmdesátých letech.

Zdroj: Deník / Michal Hrabal