VYBERTE SI REGION

A všude tam byli lidé...

Komentář - Před 65 lety, 27. ledna 1945, do koncentráku v Osvětimi vstoupili vojáci Rudé armády. To, co uviděli, otřáslo i otrlými válečníky. Toto výročí si připomínáme jako pamětní den obětí holocaustu i v ČR – jako memento zmaru, na jehož pozadí defiluje přes čtvrt milionu židovských obětí jen z území Čech, Moravy, Slezska, ze Slovenska a Zakarpatské Rusi.

27.1.2010
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Internet

Na jižní Moravě, tak jako v celém protektorátu, po příchodu nacistů v roce 1939 začala systematická perzekuce židovského obyvatelstva. Zákazy povolání, konfiskace majetku, soustřeďování do vyhrazených měst v rámci „čištění“ (judenfrei). Od roku 1941 pak deportace, v první fázi do ghetta v Terezíně a odtud dál na východ do vyhlazovacích táborů, především Osvětimi.

Největší počet těchto transportů (13) byl během 4 let od listopadu 1941 do prosince 1944 vypraven z Brna, další pak z Třebíče a Uherského Brodu. V nich „odcestovalo“ s padesátikilovým zavazadlem na osobu a s vidinou „práce“ a jakési další existence 14 000 československých občanů. Nevyhovovali zrůdným norimberským zákonům. Byli tak již svým zrozením podle tohoto měřítka předurčeni ke „konečnému řešení“. Vrátila se jen hrstka. Terezín se pro většinu z nich stal jen přestupní stanicí – Osvětim pak stanicí konečnou.

Znamenalo to (téměř) vyvrácení staleté přítomnosti židovského obyvatelstva v tomto koutu zemí bývalé Koruny české. S různými peripetiemi formovali Židé spolu s českým a německým obyvatelstvem tuto krajinu. Podíleli se, zejména od 18. století, na jejím vzestupu, hospodářském, kulturním i politickém. Zažili období asi nejharmoničtějšího rozvoje v meziválečné republice.

Dnes procházíme moravská městečka a vesnice a nacházíme v lepším případě opuštěné hřbitovy a zdevastované synagogy, pokud vůbec. Za ruinami a pamětními deskami vystupují stíny lidí, kteří měli a mohli obohatit náš život. Již tak neučiní. Jen namátkou připomeňme z Brna hudebníka Pavla Haase, bratra herce Hugo Haase, ministra Ludwiga Czecha, Terezínem prošel a nevrátil se spisovatel Karel Poláček, skladatel Gideon Klein, nekonečná řada duchovní a kulturní elity národa „československého“. Po osvobození se těžce zdecimované židovské komunity jen obtížně vzpamatovávaly ze smrtelného úderu a k bývalému rozmachu se už nevrátily.

Dnes na jižní Moravě zůstávají dvě centra, v Brně a v Olomouci, dohromady s asi půl tisícovkou organizovaných členů. Nicméně židovská pospolitost žije. S tisíci problémy a starostmi, ale žije! I proto, aby se už nikdy nevrátila skutečnost, kterou popsal ve svých verších nedávno zesnulý brněnský básník a světoobčan prof. Michael Flach, sám přeživší Osvětim: „Vlak syčící a surový jak sliny/přiváží a přiváží/A lidé jdou si pro smrt/až sem do Osvětimi/z evropských nádraží/“. Pamatujme důsledně na tohle všechno v pamětní den.

PETR WEBER (Autor je bývalým předsedou Židovské obce Brno)

27.1.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies